Z kontrol RS: cizinci s lístkem ale bez znalosti pravidel, hrubost a chybné zápisy

Velmi často jde v podobných případech o zahraniční pracovníky, kteří si vyřizují povolení na území hlavního města Prahy a vyjíždí na revíry mimo město.

Na 30 dní si může koupit doklady každý i bez zkoušek

V posledních letech si ale lístek může zařídit kdokoliv a kdekoliv bez jakýchkoliv znalostí. Stačí jim k tomu rybářský lístek bez zkoušky na 30 dní a povolenka pro nečleny.

Dokud taková možnost nebyla, tak se musel cizinec prokazovat rybářskými doklady ze své země. Ne všude ale lístek mají.

Velké problémy s tím měli například pořadatelé významných rybářských závodů, které se v minulosti konaly pod hlavičkou ČRS. Například muškařská mistrovství hojně navštěvují účastníci z Irska a dalších zemí, kde obdobu RL vůbec nevedou.

Ačkoliv takoví rybáři přijížděli na oficiální soutěže organizované svazem a FIPS, bylo poněkud náročné pro ně na úřadě koupit lístek. Krátkodobý RL tento problém řeší.

Stinnou stránkou jsou ale lidé bez základního ponětí o rybolovu, kteří následně například vláčí mimo sezónu nebo si ponechávají hájené ryby. To jsou jen některé problémy, které RS s těmito osobami v posledních letech řešila.

Ve světě je nutnost skládání zkoušek na rybářské doklady spíše výjimkou

Podíváme-li se však do zahraničí, zjistíme, že velká část zemí povolenky prodává bez jakýchkoliv podmínek či testování znalostí. Státní lístek koupíte online, stačí vyplnit jen jméno a zaplatit kartou. Některé země ani lístky nemají. Povolenky pak získáte v rybářských obchodech nebo opět na internetu.

Daleko před námi je například Nizozemsko, kde pomocí internetu koupíte povolení k lovu a máte k dispozici veškeré informace o revírech. Například v Dánsku stojí roční povolenka na státní vody kolem 600 našich korun a popis revíru se mnohdy omezuje jen na mapku povolených úseků k lovu a dvě věty se začátkem a koncem sezony nebo minimální lovnou mírou.

 Rybářský řád je tak v zahraničí často daleko jednodušší. Kontroly provádí přímo státní orgány ochrany přírody.

Relativně složité zkoušky prý mají u sousedů v Německu, kde rybáře testují velmi důkladně.

Nepořádek v zápisech je velkým problémem, k mnohým se stále nedostaly instrukce ohledně nových povolenek

Z rozhovorů se členy RS vyplývá, že největším problémem (možná společně s nepořádkem u vody) jsou zápisy do povolenek. Ukazuje se, že rybáři opakují stejné chyby. Jako například:

• Neproškrtnutí řádku po skončení docházky
• Chyby při zápisu úlovku

Některých územních svazů se již letos týká také nový formát povolenky, který se postupně rozšíří na celý ČRS. Zde nefiguruje sumář úlovků, který se vyplňuje před odevzdáním povolenky a rybářům se ušetří každoroční neoblíbená práce s počítáním všech ryb a docházek na jednotlivé revíry.

Kolonky pro zápis úlovku a docházky v nové povolence jsou určené pro strojové čtení dat. Problémem ale je, že pro zápis revíru je vyhrazeno 8 okének, zatímco většina revírů má pouze 6 číslic.

Revír se přitom musí zapisovat tak, aby poslední číslo bylo v posledním okénku. První dvě okénka tak zůstávají prázdná. Velká část rybářů ale o tomto stále neví.

Svým způsobem za to ale může ČRS sám. Nové povolenky si spousta rybářů nakoupila již na přelomu roku a informace o tom, že máme čísla povolenek psát na konec řádku, se objevila až asi 5. ledna. Přinesl ji přitom jako první Středočeský územní svaz a nikoliv Rada ČRS.

V podstatě všichni rybáři, kteří vyrazili k vodě hned po Silvestru, tak začali zapisovat špatně. Podle zkušeností porybných se ale tato chyba vyskytuje velmi často ještě nyní v létě.