Chytačka na gumu je jedním z nejoblíbenějších způsobů přívlače. Který způsob vedení je ale správný? To je další z řady otázek, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Můžeme si však nastínit určité základní styly vedení pro všechny gumové nástrahy nehledě na velikosti, barvu a druh.
Rovnoměrné navíjení je trochu nuda
Gumové nástrahy můžeme dělit na mnoho typů. Z hlediska vedení jsou ale důležité dvě kategorie: nástrahy pracující aktivně (twistery, kopyta) a nástrahy, které musíme oživit jako jsou smáčci. Různé nymfy můžeme řadit na pomezí těchto kategorií. Jejich různé zakroucené nožičky se hýbou při tažení také samy, není to ale příliš výrazný pohyb.
Samostatně pracující nástrahy mají úspěch i při rovnoměrném vedení. Monotónní tažení se dá výrazněji modifikovat jen hloubkou v níž se pohybujeme. Přesto je to metoda, která není často zábavná ani pro rybáře ani pro rybu. Skoro by se u ní dalo usnout.
Přískoky – účinný styl vedení gumové nástrahy
Jako stěžejní způsob vedení pro lov na gumové nástrahy můžeme označit přískoky. Nástraha se pohybuje prostorem s pauzami, při kterých dopadá až na dno.
Na internetu jsem zaregistroval, že existují dva styly jak přískoky dělat. Evropský styl spočívá v neměnném držení prutu a přerušovaném navíjení. Američani přískoky dělají pohybem špičky prutu, což má trochu nevýhodu v nutnosti dopínat průvěs na vlasci.
Záběr vždycky může přijít a často přichází v pauze. Proto je lepší mít kontakt se šňůrou neustále. Z toho důvodu se mi metoda přerušovaného navíjení zdá lepší, zejména při lovu candátů.
Jak dlouhé přískoky mají být?
Délka přískoku samozřejmě není dána pevně. Už jen proto, že každý naviják navine na jedno otočení trochu jinou délku šňůry.
Dobrý základ, na kterém se shodnou snad všichni jsou ale 2-3 otočení kličkou a pak přestávka a propadání ke dnu.
Co spousta rybářů opomíjí je správný výběr váhy nástrahy. Zejména při lovu na klasickou jig hlavičku, kterou se málo komu chce často měnit na různou hloubku. Propad na dno by určitě měl trvat alespoň dvě vteřiny, možná raději tři. Jinak ryba ztratí gumu z dohledu a je po parádě.
Toto je základní způsob vedení nástrahy pomocí přískoků. Prostor k vylepšením tu je vždy neboť inovace je základ přívlače. Pokud se ale teprve učíte chytat dravce aktivně, tak vám výše uvedený způsob zaručeně uloví štiku, candáta, okouna nebo i sumce a jiné dravé ryby. Je to jen otázka času a štěstí být na správném fleku ve správný čas.
Jednoduché zlepšení vám ukážeme už teď. Oživení předchozí metody můžete jednoduše udělat třeba krátkým škubnutím při pauze, kdy nástraha klesá ke dnu. Jen je potřeba mít přehled o délce propadání. Že nástraha leží na dne poznáte většinou podle náhlého prověšení vlasce nebo šňůry případně můžete ve šňůře dopad přímo cítit.
Pokud víme, že nám pád na dno trvá například tři vteřiny, tak od začátku pauzy po dvou vteřinách nástrahu opět trochu popotáhneme a necháme spadnout.
Takové vedení může připomínat raněnou rybku, která sebou škube v křečích. Podobných vylepšení se dá vymyslet z fleku několik. Důležité je hlavně věřit v úspěch a mít správně zvolenou zátěž abychom nelovili daleko od ryb nebo naopak neorali dno (což ovšem někdy taky může fungovat).
Přečtěte si také:
Čeburaška vs jigová hlavička – zde se lépe dozvíte, jak volit zátěže pro lov na gumu s ohledem na hloubku a vodní proudění
Nebo můžete pokračovat na další články podle konkrétního druhu ryb:
boilies Candát feeder Jižní Morava kapr Kaprařina labe Maďarsko mrs muškaření odebraná povolenka Okoun Orlík povolenka Praha pstruhařina Pstruh Duhový pstruhové revíry Pstruh Potoční pytlák přívlač reklamní článek rekordní úlovek rybářská stráž rybářský řád Severní Morava severní čechy střední čechy sumcařina Sumec tipy Tipy na nákup Tloušť UL přívlač usa Vaše úlovky videa o přívlači video Východní Čechy zarybnění Západní Čechy závody černá kronika črs Štika
Buďte první kdo přidá komentář