Vedení gumových nástrah: 8 stylů, které musíte znát

vedení gumových nástrah

Měkká nástraha je velmi univerzální, hodně dobře s ní můžete chytat všechny dravce, od okouna až po sumce. Používat je lze na tisíc způsobů a variant vedení gumových nástrah zná každý vláčkař hned několik.

Žádný přesně definovaný způsob práce s nástrahou ale neexistuje. Jsou jen obecně oblíbené styly, s nimiž můžete téměř libovolně pracovat a měnit je podle svých potřeb. O základních stylech bude dnešní článek.

Volba stylu vedení gumových nástrah nabízí široké možnosti. Hlavně pro začátečníky možná až moc a ti nevědí čeho se držet. Někdy funguje jedna metoda, další den zase jiná. Občas se v tom těžko hledá společný jmenovatel, který odděluje úspěšné rybáře od neúspěšných. Určité principy ale určit jde, jinak by například závodní vláčkaři nemohli tahat rybu za rybou, tam kde si ostatní ani neškrtnou.

Gumové nástrahy mohou bý nejlepší nástrahy na štiky

Způsob lovu na gumu musí odpovídat situaci na revíru. Jinak se chytá na pařezovce, jinak kolem skal nebo na malé řece. Způsob vedení se musí též přizpůsobit aktivitě nebo neaktivitě ryb a samozřejmě je na spoustě revírů důležité chápat, v jaké hloubce je aktuálně nejvýhodnější gumy prezentovat.

Plynulé rovnoměrné navíjení – banální metoda, která má ale své uplatnění

I takto se dá chytit ryba. Prostě nahodit, počkat až nástraha spadne na dno (nebo ani to ne) a navíjet. Je to triviální a hodně nudná metoda, která má však svoje výhody. Spousta vláčkařů jí opovrhuje ale pro začátečníky má své plusy:

  • Totální jednoduchost – stačí jen vzít nástrahu s vlastním chodem, z gum to jsou například běžné twistery, rippery, banjo atd.. Nehodí se příliš pro smáčky, nymfy a další gumy bez vlastního pohyblivého ocásku.
  • Velikostí zátěže a rychlostí navíjení se dá ovlivnit hloubka vedení pro všechny možné situace
  • Vedení nástrahy v určité výšce nad dnem snižuje počet utržených nástrah

Obyčejné navíjení je level úplného začátečníka. Na druhou stranu, pokud dokážete najít místo, kde jsou ryby, tak stoprocentně i s tímhle něco chytnete. Pstruh, okoun, štika a dokonce i sumec na tento způsob vedení reagují dobře. Hladový dravec se dlouho pobízet nenechá. Něco jiného jsou ale prochytávané vody s malým počtem dravců, což je u nás častější jev, než by by.o zdrávo. Zde většinou musíme přijít s něčím zajímavějším.

Materiál pro výrobu stinger na přívlač
Wolframové lanko, trojhák , nástrah a zavrtávací hlava – příprava na výrobu stingeru alias přídavného trojháčku ke gumě

Letní lov ve sloupci

Běžný přístup k lovu na gumy hodně spočívá ve vedení poblíž dna, což nemusí vždycky být dobrá volba. Typický příklad je léto a přehrady nebo hlubší nádrže typu pískoven. V teple se vytvoří skočná vrstva a od určité hloubky není ve vodě kyslík. Dravec do bezkyslíkaté zóny nechce ani na vteřinu, stejně tam navíc nemá žádnou menší rybu k sežrání, tudíž ani nemá důvod do hloubky lézt. 

vedení gumových nástrah ve sloupci
Plynulé navíjení umožní chytat těsně u dna i ve sloupci. Výška trajektorie nástrahy závisí na rychlosti a váze nástrahy. S těžkou nástrahou můžete rychle vést nástrahu vysoko nad dnem nebo pomalu u dna. Lehká nástraha jde při pomalém navíjení výše ve sloupci, při rychlém se může dostat až k hladině

Lovit u dna je tady nesmysl a musíte nástrahu tahat ve sloupci. Na to je rovnoměrné navíjení dobře upotřebitelné. Guma žbluňkne do vody, vy ji nesmíte nechat spadnout na dno. Většinou se přitom v duchu počítá čas.

Příklad: Od dopadu na hladinu počítáte v duchu čas (vteřiny). Na první nához si změříte, že od hladiny ke dnu napočítáte například do 8.

Normálně stáhnete nástrahu a další nához, počítáte už jen do 4. Nástraha bude někde kolem poloviční hloubky. Pokud to nefunguje, tak zkusíte další sérii náhozů počítat jen do 2. Takto můžete prozkoumat různé hloubky, nezapomeňte ale, že na hloubku vedení má vliv i zátěž a rychlost navíjení.

Vedení gumových nástrah na propad neboli dlouhé skoky nad dnem

Propad, též zvaný přískoky nebo stupňovité vedení není o moc složitější než rovnoměrné navíjení. Vedení gumových nástrah tímto stylem vyžaduje správnou volbu záteže (jigovky nebo čeburašky například) tak, aby nástraha po krátkém navíjení vždy chvíli padala na dno. Článek o výběru zátěže si přečtěte zvlášť.

vedení nástrahy na propad při přívlači
Klasický systém vypadá takto: 2 – 3 otočky kličkou, pád na dno a pauza. Nenechte se ale unést stereotypem. Změnou váhy nástrahy, rychlosti točení, délky pauzy a počtu otáček kličkou můžete vytvořit stovky variant, jak nástraha bude vodou procházet.

Dělá se to následujícím způsobem:

  1. Nástrahu necháme spadnout na dno
  2. Zhruba 2 – 3 x otočíme kličkou, to zvedne nástrahu do sloupce
  3. Přerušíme navíjení, nástraha znovu padá na dno. Na dně většinou následuje velmi krátká pauza

Podle váhy zátěže (na řece i dle síly proudu) vám nástraha padá ke dnu různou dobu. Někdy funguje rychlý pád (těžká zátěž), jindy – třeba na stojáku na štiky, funguje hodně pomalý propad (lehká zátěž). Jako výchozí čas se dá určit např. 1 – 2 vteřiny trvající pád. 

S délkou propadu se experimentuje. Ovlivní ji také rychlost navíjení, pokud kličkou otočíte rychle, tak se nástraha dokáže katapultovat výše do sloupce než při pomalém navíjení a logicky pak déle padá. Jak je to správně nikdo nemůže říct, musíte si s tím pohrát.

Hlavní výhody propadu:

Hodně rychle prolovíte celé okolí. S pletenkou a citlivým prutem navíc zjistíte profil dna, pokud jsou ve vodě zlomy nebo “kopce”, tak je to na propadu poznat, jelikož se mění doba padání mezi jednotlivými skoky. Zároveň jde v prutu cítit hluboké bahno a tvrdé dno, což je vodítko například na candáty. (viz článek o hledání candátů).

Tip: V zimě nebo při hodně líném braní najeďte na minimalistickou variantu. Maximálně jedna otočka, nebo půl. Někdo jen pocukne špičkou prutu (tam ale na chvíli ztrácí kontakt s nástrahou). 

gumové nástrahy na candáty a vedení gumových nástrah

Nepatrné přískoky někdy fungují lépe než klasický propad. Pokud jsou ale na dně vázky nebo říční šutry, za chvíli budete mít průvan v krabičce.

Další tip: Občas se stává, že ryby naopak aktivně žerou (vidíte lovit dravce). Svěží ráno, v létě okysličená voda a podobné podmínky. Tady je možné propad naopak zrychlit a přidat pocukávání špičkou prutu například. Výhodu to má ještě v tom, že rychle prochytáte velkou plochu a rychleji najdete ryby.

Vedení gumové nástrahy na okouny

Od dětství chodím vláčet a hlavní ryba pro mě byl hlavně okoun, který se u nás vyskytoval v obřích hejnech. Nutno říct, že taky slušných velikostech. Zpočátku jsem chytal hlavně na rotačky, časem jsem ale podlehl kouzlu měkkých nástrah a ministreamerů vlastní výroby stylem co dům dal.

Okoun z Vltavy na přívlač a vedení gumových nástrah
Okounek na Magneto

Když je okoun aktivní, tak nepotřebujete nic než táhnout nástrahu kolem něj. Okyš se ale vyznačuje tím, že dokáže hodinu či dvě bláznit a potom nic. Zbytek dne dělá, že vůbec na revíru není. Pro tyto případy existuje několik osvědčených metod vedení nástrahy.

Drobné poskoky po dně

jak na okouna
Vedení u dna na okouna, který není moc aktivní. Skoky jsou doslova centimetrové, stačí hýbat špičkou prutu. Občas funguje chvění špičkou při pauze

Velice jednoduchá metoda, ideální na ULko. Funguje se smáčky, twistříky i malými nymfami nebo ráčky. V podstatě jde o krátkou sérii drobných skoků, s malou pauzou mezi každým a větší pauzou po každých 3 – 5 skocích.

Plynulé navíjení se škubáním nástrahou

vedení gumových nástrah na okouny
Plynulé navíjení s chvěním špičkou

Okoun někdy dobře reaguje na plynulé navíjení nebo hodně dlouhé skoky s propadem. Oživení nástrahy se přitom provádí koncem prutu. Někdo cuká, jiný zas houpe špičkou – jde o to rozvlnit nástrahu.

vedení gumovách nástrah Slick Shad Bulk Young Perch

Variace uvedených stylů pro cílený lov štiky

Na štiku funguje propad dobře. Osvědčuje se to ale trochu opepřit poškubáváním špičkou prutu. Z plavných skoků se tím stane trochu divočejší jízda. Princip se ale jinak neliší: 2 až  3 otočky navijákem, do toho práce špičkou prutu a poté pauza, během níž může také přijít záběr. Na štiku nemusímě nástrahu nechat dojít úplně na dno. Dost často je chytám podél břehů a tam není radno nástrahu nechat zapadnout mezi kameny atd.

Na štiku ještě působí úplně nahoře zmíněný způsob vedení ve sloupci. Většinou v kombinaci větší štikové gumy a menší zátěže, díky čemuž můžeme nástrahu ve sloupci táhnout hodně pomalu aniž by padala na dno – zátěž jen pár gramů, ať se guma drží ve sloupci i při extrémním zpomalení.

Reklamní okénko

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.