Nyní je v módě tvrdit, že všechno co přišlo z východu, stojí za houby. Ve světě rybolovu tu máme ale jeden příklad, kdy tomu je zcela opačně. Jde o úspěšnou introdukci rybího druhu amur bílý.
Poměrně exotická ryba na našich revírech zcela zdomácněla. Bez pomoci člověka by to ale nešlo. Více se dozvíte v tomto článku, jehož tématem je právě amur bílý.
Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je ryba z čeledi kaprovitých. U nás není ani zdaleka původním druhem. Přesto se zde dobře ujal a mezi rybáři je ceněnou cílovou rybou, která velmi dobře doplňuje kapra obecného.
Amur totiž narůstá do slušných rozměrů, umí zabojovat a tak po pořádném torpédu touží nejeden rybář. Z hlediska lovu pro maso se též řadí mezi populární rybí druhy.
Kde se u nás amur vzal? Za vším hledej rybníkáře. Domovem amura je východní Asie, kde je rozšířen od ruského Dálného Východu až po jižní Čínu. Obývá podobné lokality jako tolstolobec a tolstolobik. Ti se u nás vyskytují také a nezřídka narůstají monstrózních rozměrů. Na rozdíl od amura je ale poměrně těžké je lovit cíleně.
Tyto druhy se rozšířily do tehdejšího Československa přes Sovětský svaz, na jehož východě se vyskytovaly přirozeně. Zde zejména ve stejnojmenné řece Amur, která tvoří část hranice mezi RF a Čínou. Během historie byl introdukován také na toky v evropské části Ruského impéria a posléze SSSR.
Když to napíšeme jednoduše, amura si rybníkáři vybrali kvůli jeho zaměření na rostlinnou stravu. Ne nadarmo mu na Východě říkají „vodní kráva“. Spase toho opravdu hodně.
Pomáhal redukovat vodní rostlinstvo na rybnících. Jako bonus se na „trávě“ dokázal rychle vykrmit. Rybníkáři tak zabili dvě mouchy jednou ranou. Zbavili se džungle ve vodě a zároveň jim vyrostly ryby navíc. Amur dokázal využít potravu s jakou si ostatní druhy, včetně kapra, neporadily. Dobře ve vodě rostl a nepůsobil jako jeho potravní konkurent hlavní rybí obsádky.
Zvláštní znaky
Bílý amur je velká ryba, dosahující délky až 120 cm a hmotnosti ke 30 kg. Tělo je protáhlé, téměř nestlačené ze stran (válcovité) a pokryté hustými šupinami. Čelo je široké, ústa a oči jsou umístěná dole. Požerákové zuby jsou dvouřadé.
Hřbet bývá zelenošedý nebo žlutohnědý, boky tmavě zlaté, s tmavým lemem na okraji šupin (kromě těch na břiše). Břicho je většinou světle zlaté. Hřbetní a ocasní ploutve jsou tmavé, ostatní jsou světlejší. Duhovka oka je zlatá.
Někteří rybáři si jej pletou s tlouštěm
U mladých jedinců může skutečně k záměně s tlouštěm při letmém pohledu dojít. Bohužel si někteří rybáři pletou trofejní kusy jelců tloušťů s amury běžné velikosti, což je ostuda. Dochází k tomu nejčastěji při lovu na velkých řekách, kde trofejní jelci berou například na boilies.
Jsou známy i případy, kdy si rybáři ulovené tlouště ponechali s tím, že se jedná o amura. To už může být velký problém. V jarním období hájení je ale přisvojení tlouště nelegální a rybářská stráž takovou věc nenechá bez povšimnutí.
Stejně tak podobný případ záměny neujde pozornosti na sociálních sítích, kde se autor místo obdivu dočká spíše posměchu.
Kde se u nás vyskytuje amur bílý
Foto: Danny Steaven, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
V našich poměrech žije většinou tam, kam ho vysadí. Lze ho najít na mnoha MP vodách, od rybníků, pískoven až po velké řeky a přehrady. Vysazuje se poměrně hojně a často, není tak problém najít lokalitu s jeho výskytem.
V jeho domovině ale obývá obrovské a intenzivně tekoucí veletoky, které mu poskytují ideální podmínky nejen pro obživu ale zejména pro jeho specifický způsob rozmnožování.
Tření jen za tepla, když v řece stoupá voda
Amur bílý patří k druhům u nichž může k výtěru docházet během roku vícekrát. Pravděpodobně záleží na hydrologickém režimu a podmínkách pro život amura v různých vodních plochách.
V řece Amur probíhá tření od první dekády června do konce července. Místem tření jsou úseky řek s rychlým prouděním, obvykle v místech ústí velkých přítoků, kde spojení dvou proudů vody vytváří dlouhý písčito-kamenitý práh na dně.
Specifikum spočívá v tom, že jikry neklade na žádný substrát ale doslova plavou volně ve vodě. Samicí jsou kladeny do horních vrstev vody, když se její hladina v řece zvedá, například v důsledku přívalových dešťů. Nepředstavujte si ale podobnou situaci jako u nás.
Amur má specifické nároky, které splní jen toky v jeho domovině. Například teplota vody musí dosahovat slušných 26-30 °C a rychlost proudu zhruba 1-1,7 m/s.
Voda je v této době většinou zakalená. Tření neprobíhá tam, kde je rychlost proudu vyšší než 3 m/s, nebo během zvláště silných povodní, ani v období prudkého poklesu vody pod průměrnou hladinu.
Nutno říct, že na řekách podobného kalibru se podobné výkyvy neodehrávají tak rychle jako například na našich tocích, které jsou nesouměřitelně menší. Drobné výkyvy počasí řeku tolik neovlivní. Když už ale začne stoupat veletok, trvá to dny ba i týdny, což amurům hraje do karet.
Může se stát, že v letní sezoně k potřebné „konstelaci“ okolností nedojde vůbec. Pokud samice kvůli nepříznivým hydrologickým podmínkám jikry nenaklade nebo jen částečně, dochází k jejich vstřebání v těle. Pokud se výtěr nepovede realizovat, samice se následujícího tření nezúčastní.
Po úspěšném tření se jikry vyvíjejí během splavování po proudu řeky. Proto je přirozený výtěr možný prakticky jen na mohutných a dlouhých asijských řekách.
Mladé rybky po vstřebání žloutkového váčku zůstávají v pobřežní zóně. Na podzim se mladé rybky stahují do koryta řeky k přezimování.
Amur přezimuje bez potravy v jamách, kde vytváří obrovská hejna. V této době jeho žlázy vylučují velké množství slizu, který obaluje tělo ryby a chrání před chladem. V Asii jsou vlákna slizu, plující po proudu, dobře viditelná. Například ruští rybáři je hovorově nazývají „makarony“ a poznávají podle nich blízkost amuřích zimovišť.
U nás tedy amur vhodné podmínky pro výtěr najde těžko. O přirozeném výtěru v ČR údajně neexistuje zmínka. Vezmeme-li v úvahu výše uvedené nároky na charakter a teplotu říčního toku, není ani divu. Proto je v českých podmínkách každá ryba odchovaná uměle.
Způsoby lovu
Bílý amur je cenná komerční ryba, její maso je chutné a tučné. Zároveň jde o ceněnou sportovní rybu, která se těší velké popularitě.
Období aktivity bílého amura vrcholí od května do října. Amur je často vidět u hladiny. Pohybuje se v různě početných hejnech. Ty největší kusy se mohou vyskytovat osamoceně.
Přijít na přítomnost amura není zas tak těžké. Jednak se o něm prostě ví, jelikož se ví o jeho vysazení a objevuje se v úlovcích s železnou pravidelností. Za druhé, v teplém období roku je, díky svému způsobu života, často vidět pouhým okem u hladiny a to i blízko břehů.
Loví se cíleně nebo jako doprovodný úlovek při lovu kaprů a bílých ryb. )
Nezřídka jej spatříte bezprostředně blízko břehu, hlavně u rostlinstva. Amur však často bývá v neustálém pohybu. Sedíte u prutů a pod vámi se na chvíli zjeví jedno nebo několik rybích „torpéd“. Za pár vteřin je po představení a jsou zase o kus dál. Zdržet je na místě krmením lze, spotřebu ale mají stejně velkou jako vše, co pochází z končin za Uralem.
Rybáři jej loví na položenou, feeder a používají buď nástrahy pro kapra nebo cílené nástrahy na amury. Vzhledem k jeho vegetariánství ale nepohrdne jakoukoliv nástrahou rostlinného původu. Například v podobě pečiva, těsta, kukuřice atd.
Někteří rybáři loví amura bílého na plavanou, přičemž se dá chytat poměrně blízko břehu.
Použít se dá i méně tradiční nástraha v podobě kusu rákosu, trávy a podobně. Někdy můžete amura vidět jak trávu u vody ukusuje, což lze například v tomto videu. Jde to tam dokonce i slyšet.
Tato ryba je velmi žravá. V ruskojazyčné literatuře se uvádí, že na kilogram hmotnosti může za krátkou dobu sníst až 2 kila vegetace, přičemž mu je jedno o jakou rostlinu jde. Je schopen konzumovat posekanou trávu, kterou chataři sypou na strmém břehu a část spadne do vody. Požírají dokonce i listy stromů visící nad vodou.
Čtěte také:
7 tipů na nástrahy a návnady pro lov amura
Buďte první kdo přidá komentář