Páteční dopoledne jsem si vyhradil pro krátkou rybačku poblíž domova. Volba padla na muškaření v Troji. Zdejší úsek Vltavy jistě nemusím nikomu složitě představovat.
Rychlý úsek Vltavy v okolí zoo a Císařského ostrova je notoricky známý všem muškařům. Zásluhu na tom má například tradiční závod pražská muška, který se do pandemie konal každý rok (a letos byl zas).
Já ale závodit nejdu. Chci si jen chytit pár jelců. Těch je tu dost a nejen jich. Konkrétní místo kam na ně vám neřeknu. Ani ne tak kvůli propalování míst. Ryby mohou být pokaždé trochu jinde. Kdo ale umí číst vodu, tak skoro vždy něco chytí.
Počasí je na půlku května velmi horké a tak trocha osvěžení v řece přijde vhod. Jelcům by vedro ani tolik vadit nemuselo.
Začínám v okolí čističky optimisticky s nymfou, což se ukazuje po půl hodině jako marná snaha. Beru si prut na mokrou jelcovačku s intermídou a krátkým návazcem 250 centimetrů.
Na konci dávám jednu mouchu. Fantasy vzor s velkou mosaznou kuličkou, oranžovým límečkem a tělem z černého CDC říznutého flashí ať se to blejská.
Velikostně má muška cca 2,5 cm abych se vešel do limitu, kdyby došel porybný.
Muška je převážně černá, hodně huňatá, velká a má kousek něčeho barevného. Podle všech rad tohle na tlouště musí zafungovat. Mezitím co střídám prut se nade mnou zjevuje další muškař a mizí kus dál po proudu. Asi je to tady oblíbený flek.
Muškaření v Troji je o bílé rybě
Za chvíli mám prvního tlouště, který zabral při stahování šňůry. Další pokusy vyprodukují ještě další rybu ze stejné sorty do 25 centimetrů.
Dál ani ťuk. Proto měním flek. Z hloubky jdu na mělčiny. Je teplo a tloušť má rád sluníčko.
Mělčí voda je ale na mojí straně takže na házení do protějšího břehu můžu zapomenout. Nabrodit z druhé strany by bylo příliš velké dobrodružství. Trojská Vltava je hodně rychlá.
Vzhledem ke konstelaci křovisek na břehu jako jedinou možnost vidím si někde z vrchu vlézt do řeky a mělčinu proházet mokrou mouchou směrem dolů. Uvidíme co z toho vyleze.
Úplně nejmělčí voda je prosvícená sluncem. Ryby nevidím. Mělčina ale končí hranou proudu. Tak to tam lupnu do rychlý vody, nechám mouchu trochu utopit a čekám až se zvedne na natažené šňůře.
A nic. Při stahování šňůry zpátky to ale pořád něco kouše. Začínám mít podezření na oukleje. Asi desátý nához ale záběr sedne a prut se ohýbá víc než jsem původně čekal. Pěknej tloušť je za chvíli v podběráku.
Dál už to bere skoro na každý nához. Některé ryby jsou ale spíš menší. Jediná výjimka je podoustev, která lapila pomalu stahovanou mušku.
Kolikrát už jsem se snažil podoustve vyházet když jsem je viděl a po hodině snažení jsem zůstával bez záběru. Tahle si mušku ulovila sama hned.
Pěkná ryba ale věřím tomu, že Vltava hostí daleko větší exempláře. Podouství ale vlna záběrů končí. Nevím jestli jsem to tam poplašil nebo zda za to může změna počasí. Zatáhlo se a zvedl se vítr. Zkouším ještě jedno místo o kus výš ale do ryb už se netrefuji.
Je čas nechat broďáky doma
Mezitím znovu vylézá slunce a připomíná mě, že broďáky jsem mohl nechat doma. Pokud nejsem alespoň nad kolena ve vodě, tak to není taková paráda.
Celkem osm ryb je ale fajn, největší tloušť a podoustev mi oba udělali radost. S klidem můžu říct, že jsem si fajně zachytal. Pstruh nebo siven by byl jistě také zajímavým úlovkem ale to musí člověk mít štěstí na vysazování. Tak snad příště.
Buďte první kdo přidá komentář