Muškařská výprava za pstruhy na podhorskou řeku

MUškařská výorava na řeku
Titulní foto: autor

Začíná druhá polovina května. Většina mých rybářských vycházek s muškařským prutem směřovala tento rok na MP vody za bílou rybu, kdy jsem střídal podle aktuálních podmínek francouzskou nymfu, mokrou i suchou mušku.  

Díky opadající sněhové vodě, déle trvajícímu teplému počasí a téměř nulovým srážkám mi nyní dovoluje počasí vyrazit na ryby lososovité.

Vydávám se na menší řeku, kde je výskyt lipana, který jde touto dobou do tření. Právě touha ulovit tuto rybu mně přivedla ke „královské disciplíně“, proto volím styl lovu takový, abych nerušil lipany na jejich trdlištích.    

Sestavu mám nachystanou na trochu větší ryby

Připravuji prut aftma #5 značky Hanák Superb na francouzskou nymfu. Na této řece běžně lovím s prutem Hanák Superlight aftma #3, protože většina lovených ryb je v rozmezí 20 – 30 cm.

Dnes jsem se ale rozhodl projít pouze pár hlubokých tůní, kde se dá chytat pouze ze břehu. Chci zkusit najít nějaké „zapomenuté/nasazené“ ryby a netrápit lipany, kterých v našich vodách bohužel čím dál, tím více, ubývá. Jako návazec používám fluorocarbon Tiemco o průměru 16 na boční přívěs, koncový je Tiemco o průměru 14. 

Počítám s tím, že s touto sestavou možná odradím nějaké opatrnější a ochytané ryby (běžně zde lovím na fluorocarbon průměr 10 -12 mm), ale je mi to milejší, než trápit malé potočáky a lipany.                            

První úsek jsem zvolil hlubší tůň, kde je celkem mírný proud a téměř vždy tu nějakého duháka „dostanu“. Koncovou mušku volím perdigon se zeleným tipem, na přívěs olivový gammarus. Během brázdění hladiny při stoupání mušek se pověsí na perdigona menší lipan, cca 20 cm. Ve vodě ho zbavuji během chvíle háčku bez protihrotu a pokračuji v chytání. 

Voda je stále mírně přikalená a když jsem delší dobu bez záběru, měním mušky. Dolů jde sirupčík na háčku 14, jako přívěs dávám chenilkovou žížalu. Všude jsem se dočetl, že při přikalené vodě jsou právě někým oblíbené a někým zavrhované žížaly nejvíce účinné.

Podle mých zkušeností si myslím, že fungují jako dráždidlo (např. jezerní blob) a většinu ryb mám stejně na druhou, více přirozenou mušku. Kromě útoku malého potočáka na mušku během brázdění hladiny mi tato kombinace ale nepřinesla žádnou očekávanou rybu. Vydávám se tedy na další místo.   

Konečně zabere větší potočák                                

Přicházím pod větší jez, kde je hloubka kolem 1,5 metru a velká jáma s minimumem vázek. Při příchodu k vodě začíná masivní rojení jepic, aktivita ryb na hladině je ovšem nulová, zůstávám proto u nymfy. Při třetím náhozu do vývařiště pod jezem dostávám razantní záběr a přichází první větší boj. 

S „tužším“ vybavením na větší ryby je to i tak pěkný zážitek. Po chvilce mám v podběráku krásného samce pstruha potočního, který atakuje hranici 40 cm.

Následuje rychlá fotka ve vodě v podběráku a plave zpátky ve své řece. Věřím kombinaci sirupčíka (jenž zachutnal i této rybě) a během půl hodinky dostávám z jámy ještě několik pstruhů potočních 30+.

40 cm potočák je už slušná ryba. Foto: autor

Vydávám se k poslednímu, mnou vytipovanému místu. Zde čekám větší ryby, především pstruhy duhové, které si doma rád připravím k večeři. Jedná se o dlouhé, velmi hluboké nadjezí, které hraničí se silným proudem. 

Právě v té klidné, hluboké vodě mě v posledních letech „vyškolilo“ několik opravdu krásných ryb. Většinou jsem prohrál souboj tím, že během zdolávání ryba zajela do kamenů nebo přebrousila návazec o ostré hrany. Kamení je tu opravdu hodně. Prut aftma #3 tomu asi také moc nepomohl….   

Procházím svá „tutová“ místa, kde zdolávám pouze jednoho potočáka kolem 20 cm. Zde musím říct, že mě překvapila, jak krásně je i jemný záběr od poměrně malé ryby cítit i na prutu #5. Myslím si, že pro příští výpravy s těžšími muškami zvolím právě tento prut s vyšší aftmou. Jemnější #3 si nechám pouze na malé, lipanové mušky. 

Potočák z řeky
Další pstruh obecný. Foto: autor

Když se chystám ukončit svou vycházku k vodě, zamotá se mi návazec na navijáku během toho, co mám nahozeno. Věnuji se tedy rozmotávání a opět během brázdění mušek přichází záběr. Nejsem schopný reagovat, vidím pouze duháka, který se otočí u hladiny a mizí v hloubce.  

Duháci přichází na konec                 

Ryba byla v proudu, ve kterém bývám většinou bez záběru ( nachází se maximálně metr od břehu, ze kterého chytám). V jednu chvíli ale vidím dvě sebrání s výskokem nad hladinu. Evidentně jde o trochu lepší ryby. Pohybují se jen kousek ode mě. Vidím je přímo v tom silném proudu, který se táhne podél břehu, na němž stojím.

Házím mušky 1-2 metry od sebe, přichází jeden záběr, ten ale neproměňuji. Po dvaceti minutách zůstávám stále bez záběru. Duháci tu sice jsou, ale jak na ně?

Muškařská výprava a tři duháci
Duháci k večeři. Obsah jejich trávícího ústrojí byl velké překvapení. Foto: autor

Po nějaké době jsem si uvědomil, že v tak velké hloubce možná stále nejsem na dně (je mi divné, že vzhledem k velmi častým vázkám jsem stále nic neutrhl, jak je na tomto mým místem velmi často mým zvykem😊). Jako koncovou mušku tedy volím napodobeninu schránkového chrostíka zatíženého olovem a 4 mm tungstenem.

 Nad chrostíka jde muška s tagem. Nechávám mušky vyklesat na úplné dno, kupodivu nepřichází vázka, ale záběr. Po krátkém boji mám v podběráku duháka 33 cm. Jsou tedy v proudu a úplně u dna! Riskuji časté trhání, pouštím mušky až na samé dno a po chvíli vytahuji duháka 34 cm. 

Následuje několik neproměněných záběrů a za chvíli tahám malého, cca 20 cm duháka, který je poměrně „zdeformovaný“. S pocitem, že by bylo možná lepší jeho trápení ukončit, ho pouštím zpátky. Několik minut poté vytahuji dalšího v délce 35 cm a můj lov tím pro tento den končí.   

Během přecházení z místa na místo jsem narazil na tření střevlí. Viděl jsem na vlastní oči mihuli, prošel se krásnou přírodou – co víc si přát. Chtěl bych poprosit všechny muškaře i ostatní rybáře, aby mysleli na to, že je čas tření lipana. Pokud to jde, snažte se vyhnout místům, kde by se v této době mohl shlukovat lipan ke tření. 

Za mě je to naše nejkrásnější ryba a snad jim tato „drobnost“ pomůže alespoň k zachování stavu, v jakém se v dnešní době vyskytují. Toto „odříkání“ se nám určitě vrátí na podzim, kdy zdoláme nějako 40+ na suchou jepičku.

Čtěte další články od tohoto autora:

Zajímavost na závěr: Čím se krmí duhák na řece? Asi hlavně obilím a odpadky

Ryby v řece ochutnají ledacos. Většinu nestravitelných předmětů vyplivnou, ne však všechno. Při kuchání jsem zjistil obsah jejich žaludku:

  • Převažovala zrnka obilí, dále jsem našel:
  • Několik kusů plastu
  • Několik klacků a vajglů od cigaret
  • Jednu silně zapáchající ploštici

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.