Pstruh obecný: 10 věcí, které o něm možná nevíte

Se streamery se pomocí muškaření dostaneme i na větší pstruh obecný

Pstruh obecný (Salmo trutta) je jakýmsi symbolem čistoty. V našich představách obývá pouze ty nejčistší horské řeky a potoky s křišťálovou vodou. Jak je to ale doopravdy a daří se pstruhům v současné době dobře?

Pstruh obecný: základní údaje z rybářského řádu

  • Míra – 25 centimetrů, dle zákona o rybářství (pozor! V rámci BPVRP jednotlivých územních svazů může být a většinou bývá ještě o několik cm zvýšená)
  • Doba hájení – od 1. září do 15. dubna (včetně)

Pstruh obecný je lososovitá ryba s poměrně velkým areálem rozšíření. V Evropě se přirozeně vyskytuje od Pyrenejského poloostrova až po oblast Povolží a částečně předhůří Uralu. Dále na východ jej nahrazuje sibiřský Lenok (Brachymystax lenok).

Na severu obývá rybářsky oblíbené Laponsko a řeky ruského severního Pomoří. Zajímavé je, že na jihu jeho výskyt končí v oblasti Balkánu a například v horských bystřinách jižního Řecka se již údajně prakticky neobjevuje.

Nesmíme zapomenout na britské ostrovy, které jsou kolébkou moderního muškaření. Na zdejších křídových tocích vznikly snad všechny klasické vzory mušek, na něž pstruhy a lipany lovíme dodnes.

V dnešní době již můžete pstruhy obecné lovit téměř po celém světě. PMezi top destinace patří muškařské velmoci jako USA, Kanada či Nový Zéland nebo jihoamerická Patagonie.

Do těchto končin se evropský pstruh dostal “výměnou” za duháka. Ve stejném období koncem 19. století došlo k člověkem organizované introdukci jiker duháka v Evropě a naopak evropských pstruhů do zámoří.

Kde se pstruh obecný vyskytuje na území ČR?

Dá se říct, že lokalit výskytu pstruha máme stále dostatek. Zní to optimisticky, ovšem ve srovnání s dobou před dvaceti lety to už možná taková sláva není.

pstruhová řeka, pstruh obecný
Typická pstruhovka

Pstruh obecný obývá většinu „velkých pstruhových“ řek. Tedy podhorské toky jako Vltava, Otava, Ohře, Jizera, Labe, Orlice a mnohé další řeky v Čechách i na Moravě.

Náhodné úlovky pstruhů se občas poštěstí hluboko ve vnitrozemí. Zatoulané ryby se uloví v Polabí nebo dokonce na pražské Vltavě. Většinou ale jde o migrující kusy, které se svezly s vodou a přežívají v dobře okysličených podjezích.

Existují též tzv. sekundární pstruhová pásma, která vznikají pod velkými přehradami. Spodní výpusti posílají do řeky studenou vodu po celý rok. I nížinná řeka s dobrým okysličením se může stát pstruhovým tokem. Příkladem budiž Ohře u Nechranic a Žatce nebo úsek Vltavy pod Štěchovickou přehradou.

Doby, kdy pstruh obecný obýval kdejaký luční potok a trampové nebo místní kluci lovící pstruhy načerno do ruky nemohli jejich populaci ohrozit, jsou asi dávno pryč.

S čistotou vody ale již tolik potíží nemáme. Zato máme obrovské problémy s následujícími jevy:

  • Nálety kormoránů a nekoncepční vysazování vyder bez ohledu na život v potocích
  • Stavební úpravy na tocích, které likvidují životní prostor pstruhů, dělají řeky migračně neprůchodnými a zejména narušují trdliště pro přirozený výtěr
  • Diskutuje se také o vlivu zvýšené koncentrace medikamentů v řekách
  • Větev si řežeme i my, rybáři. Čím? Masivním vysazováním konzumního pstruha duhového, které se provádí také bez rozmyslu téměř na všech P revírech. Nezřídka dochází k vysazení na granulích odchovaného pstruha obecného, 

Potočák odkrmený s duháky na granulích – nová hrozba pro původní populace?

Mezi částí rybářů lovících na P vodách platí nepsané pravidlo, že pstruh obecný se pouští. Otázka ovšem je, co s potočáky odchovanými na granulích. Taková ryba se vysazuje v konzumní velikosti a je to v podstatě duhák v jiném kabátu. Dle názorů pstruhařů může negativně narušit genofond původní populace pstruhů, která je adaptovaná pro život na svojí řece a dokáže přežívat například pod tlakem predátorů, s nimiž se pstruh ze sádek nikdy nesetkal. Nemá v sobě zakódované potřebné chování či opatrnost a tyto klíčové vlastnosti by chyběly i nové generaci ryb. Jak poznat takovou rybu?

  1. Neopatrné chování – potočák odchovaný na granulích a vysazený v konzumní se hlasitě projevuje u hladiny. Nesbírá potravu ale vrhá se na ní s hlasitými a častými šplouchanci stejně jako po granulích, na které byl zvyklý. Často doslova rejdí po řece v rozsahu desítek až stovek metrů nahoru a dolů a hlučně loví potravu.
  2. Nápadně nevyvinuté ploutve – zejména ocasní bývá v poměru k tělu nezvykle malá

Vysazuje se jako konzumní ryba, pokud vám na revíru najednou začnou intenzivně brát potočáci ve velikosti 35 – 40 centimetrů, zbystřete. Hlavně pokud to není obvyklé, což není skoro nikde. Granulovaný potočák podobně snadno jako duhák, není těžké jej ulovit. Náhlé a podezřele početné úlovky větších Po jsou proto varující.

V posledních letech se tyto ryby vysazovaly například na P revírech Východočeského ÚS, dlouho tam ale samozřejmě nevydržely, stejně jako když nasypou duháky…

Jezerní pstruzi v České republice

Jak známo, pstruh nabývá různorodých barev a forem lišících se nejen zbarvením ale způsobem života. Není to tak dávno, co po Labi do Čech táhl losos a mořský pstruh, což je tažná varianta obecňáka.

V mnohých zemích se vyskytuje pstruh jezerní hojně, například na skotských jezerech, zvaných Loch, dokonce může občas docházet k přemnožení jezerniho pstruha a postupnému snižování průměrné velikosti vlivem nedostatku potravy.

U nás se pstruzi vyskytují na stojatých revírech. Většinou však jde o duháka nebo průmyslově odchované potočáky. 

Není ale výjimkou, že se uloví trofejní pstruh obecný na mimopstruhové přehradě. Taková ryba migrovala z řeky na stojatou vodu a rychle se vykrmila na trofejní rozměry. 

Stává se to na přehradách ležících na pstruhových tocích. Obří potočák se v posledních letech objevil například také na Slapech. Známý případ se odehrál na Dalešicích, kde byl trofejní pstruh kuchyňsky využit. (Hádka o to, zda šlo o potočáka nebo duháka pak měsíce plnila Facebook).

Zbarvení těchto ryb je někdy velmi různorodé – od klasické žluto-hnědé až po čistě stříbrnou.

Pokud plánujete na jezerní pstruhy cíleně vyrazit, tak vás musíme zklamat. Ty největší pstruzi na MP přehradách většinou zblajznou kuličku boilies. Pouze výjimečně má štěstí vláčkař nebo muškař.

Lov pstruhů obecných na stojaté vodě vám umožní spousta soukromých revírů, i když většinou jde o granuláče. Pokud chcete lovit v opravdové přírodě tak zkuste zajet na Labskou, Pastviny a podobné nádrže v horách.

10 zajímavostí o pstruhu obecném, které možná neznáte

  1. Velký pstruh může revíru prospívat, záleží na pohlaví – mezi rybáři se říká, že trofejní jedinec škodí a měl by se z vody odstranit. To ale neplatí u jikernaček. U samic reprodukční schopnost s velikostí roste a naopak dodávají do revírů velké množství potomstva s vynikající genetickou výbavou.
  2. Pstruh obecný se dokáže křížit s lososem (Na některých britských tocích tvoří kříženci až 5% potěru lososovitých ryb).
  3. Pstruh je teritoriální dravec – menší jedince vytlačuje a dovede je násilně vyhnat na méně výhodné stanoviště.
  4. Největší pstruh obecný na světě údajně vážil 18,8 kilogramů a byl uloven roku 2009 v Michiganu.
  5. V Rusku ale žije kaspická forma pstruha (Salmo caspius Kessler). Zdejší rybáři tvrdí, že chytili a snědli pstruha o váze 50 kilogramů!!
  6. V Česku se občas uloví trofejní jedinci v délkách 80 cm+. Exempláře v délce 50 – 70 centimetrů se uloví každý rok.
  7. Eliptické oči umožňují pstruhům sledovat drobné předměty a zároveň mít přehled o dění v okolí, díky čemuž dobře uniká predátorům i když je zrovna zaneprázdněný sběrem potravy.
  8. Pstruh migruje s věkem níže po proudu. Jedinou výjimkou je tření, které ho ženě proti vodě na trdliště. Dokáže přitom překonávat menší překážky skokem (50 cm zdolá jako nic). Velké několikametrové jezy ale nepřeskočí.
  9. Zbarvení pstruha má mnoho vzorů a barev. Pstruh mění kabát například i s věkem a podle místa, které obývá.
  10. Až 90% pstružího potěru nepřežije první rok. V dalších letech je mortalita zhruba poloviční, což je stále dost. Dožívá se většinou jen několika málo let. Trofejní kusy často nejsou starší než 5 – 6 roků

Reklama

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.