Když poměrně dlouho trvající tropické dny vystřídalo krásných 20° C a zatažená obloha, byl to pro mě jasný signál vyrazit k vodě. Neměl jsem moc času na delší cestování, zvolil jsem tedy spodní úsek Bystřice, jedné z menších říček Podkrkonoší..
V této části řeky jsem ještě nechytal, věděl jsem pouze, že protéká mimo „civilizaci“ lesem. Jaký je charakter řeky, dno, nebo rybí obsádka, jsem netušil. Sáhl jsem tedy po „jistotě“ a pro dnešní chytání zvolil prut na UL přívlač 1-5 g a marmyšku. Vše potřebné k lovu jsem sbalil pouze do vesty a vyrazil k vodě.
Po příjezdu k vodě v dopoledních hodinách jsem se vydal nejprve na obhlídku. Řeka byla po nedávných deštích ještě trochu zakalená. Široká je kolem 2 metrů, s množstvím rychlých peřejí pod hojně zastoupenými jezy z kamenů střídající se táhlými hlubokými úseky.
Na začátek jsem zvolil barvenou, těžší a větší marmyšku, na kterou jsem nasadil masné červy. Zvolil jsem tažení proti proudu (menší marmyšku by se při tomto vedení držela u hladiny) s rychlými, krátkými přískoky u dna.
Střevle potoční na marmyšku
Po pár náhozech zdolávám prvního tlouště. Během dalších náhozů dostávám několik razantních záběrů, rybu ale nezasekávám. Po několika pokusech cítím menší odpor a zdolávám hezky vybarvenou střevli potoční. Protože chci omezit trápení těchto ohrožených rybek, měním masné červy za umělou patentku.
Několik útoků na moji nástrahu střevle ještě podnikají, naštěstí pro ně nekončí žádná z nich na háčku přesto, že jejich agresivita vede několikrát k úplnému stažení umělé patentky z háčku.
V peřejích pod jezy přichází záběry pouze od střevlí, v hlubších částech ale tahám na tak malou řeku poměrně velké tlouště, některé i kolem 30 cm.
Vzhledem k tomu, jak řeka vypadá, tipoval bych, že by se zde mohli vyskytovat i některé lososovité ryby, žádnou jsem ale ani nezahlédl.
Když se blíží poledne, končím svoji výpravu a vydávám se směrem k autu. Vracím se pomalu a pozoruji řeku, jestli přece jenom neuvidím nějaké pstruha, nebo jinou rybu. Po cestě ovšem nacházím několik stop od vydry, což leccos vysvětluje.
I kdyby tu nějaký pstruh byl, jistě pro něho bude těžké uniknout tomuto predátorovi.
Naštěstí nejsou střevle pro vydru moc zajímavé, z pohledu vynaloženého úsilí do lovu a získané energie. Odjíždím směrem k domovu s nadějí, že množství jezů, úkrytů z kamenů, stromů ve vodě apod. poskytne zdejším rybám alespoň nějakou ochranu, na rozdíl od mnoha jiných řek, kde již člověk zasáhl a vytvořil tím pro rybí predátory téměř prostřený stůl.
Nečekaný pstruh při lovu nástražek
Zvedlé a přikalené řeky po letních deštích mě přiměly k tomu, abych si naplánoval večerní vyjížďku za sumci a úhoři na Labe. Rousnice jsem měl nachytané z předešlého večera, zbývalo tedy nachytat nástražní rybičky.
Z poslední vycházky jsem měl nachystaný prut na UL přívlač s marmyškou, volba tedy byla jasná (zde může někdo namítnout, že je mnohem jednodušší vzít čeřen, nebo prut se splávkem, ale proč si to neudělat složitější).
Přijel jsem k jiné nedaleké říčce, kde jsem jako první prochytával pomalejší a hlubší úsek. Zvolil jsem černou marmyšku s masným červem a opět tahal s přískoky proti proudu.
Několik ouklejí marmyšku sice atakovalo, žádnou se mi ale nepovedlo zaseknout. V tomto úseku jsem vytáhl jednomo malého tlouště a dva menší okouny – tedy nic, co jsem chtěl použít jako nástražku.
Přemístil jsem se na část řeky, kde je podél břehu poměrně rychlý a hluboký proud, u druhého břehu cca 10 cm vody s písčitým dnem, které klesá směrem k protějšímu břehu.
Rtuť teploměru signalizovala vysoké letní teploty, rozhodl jsem se tedy chytat z vody a poněkud změnil styl lovu. Chytal jsem způsobem podobným francouzské nymfě s muškami, s malou marmyškou.
Nahazoval jsem pouze kousek od sebe proti proudu, prut s marmyškou držel v naplé ruce a masné červy nechával unášet po dně.
První záběry jsem měl již během několika minut
Záběry na sebe nenechaly dlouho čekat a já zdolal několik hrouzků, které jsem se rozhodl ponechat pro večerní lov.
Ke konci vycházky jsem se rozhodl prochytat část řeky pod větším jezem. Dál od peřejí jsem v klidné vodě nasadil opět těžkou marmyšku, chytal po i proti proudu s přískoky a tahal větší okouny a tlouště kolem 20- 25 cm.
Poslední místo bylo přímo ve „vývařišti“ pod jezem, kde je vybetonovaná poměrně hluboká jáma. Z betonové zdi jsem zde chytal opět stylem podobným nymfování. Možná díky zakalené vodě měly ryby opravdu dobrý apetit a já tahal rybu téměř na každý druhý nához. Povedlo se mi chytit několik tloušťů, okounů, ale i plotic, které jsem si vzal jako nástražní rybky.
Největší překvapení přišlo v čase, kdy už jsem byl spokojený s nachytanými rybičkami a chtěl odcházet. Téměř pode mnou u betonové zdi mi ryba skoro vytrhla prut z ruky a začal boj. Koncový návazec jsem měl fluorocarbon o průměru 0,12 mm, zdolával jsem proto rybu v silnějším proudu opatrně.
Když jsem přitáhl rybu k hladině poprvé, nemohl jsem nejdříve identifikovat, o jakou rybu se jedná.
Po dalším zdolávání jsem dostal do podběráku nádherného potočáka, kterému jsem v rychlosti naměřil 35 cm. Následovala rychlá fotka, chvilka rozplavání a v okamžiku zmizel zpátky v hlubině pod jezem.
Úlovek takového pstruha na této říčce mě velmi překvapil i s ohledem k tomu, že pstruhová část je vzdálená možná 15 – 20 km a řeka není moc pstruhového charakteru.
Rozhodl jsem se tedy ještě chvíli zůstat a zkusit své štěstí. Zajímavé bylo, že od ulovení „krále“ podjezí jsem už nedostal vůbec žádný záběr. Byl jsem spokojený s dnešními úlovky a výpravu na rybičku s nečekaným překvapením jsem ukončil.
Galerie použitých marmyšek:
Buďte první kdo přidá komentář