Duháci a slunečnice na pískovně aneb moje objevování jezerního muškaření

Slunečnice pestrá na mušku
Foto: M. Rejthárek

Jako začínající muškař jsem rád za každou možnost získávat nové zkušenosti. Nedávno jsem se kvůli jiným záležitostem dostal do blízkosti mně neznámého svazového písníku. Podle dostupných informací sem vysazují pstruhy duhové, takže vlastně jde o pstruhové jezero. Jelikož jsem v místě měl několik hodin volného času, bylo jasné, že do auta přihodím muškařskou výbavu a náležitě toho využiji.

Je konec května a po dlouhé době teplých a velmi suchých dnů dnes od rána prší. K vodě přijíždím po desáté hodině a k mému překvapení jsem tu úplně sám.

Protože je pro mě tato voda neznámá, začínám tím, že začátek mé výpravy trávím procházením po břehu a sledováním vody.    

Jezerní muškaření na písáku
Tady se s mušákem nenahazuje úplně snadno. Foto: M. Rejthárek

Jedná se o cca 20 ha písník, který je svazovou vodou velmi krátce. Již při mém příchodu k vodě je vidět aktivita pstruhů u hladiny. Míst, kde se dá bez problémů nahodit, nacházím ovšem jen poskromnu

Vracím se tedy k autu pro vybavení a rozhoduji se začít chytat hned na nejbližším místě. Po sestupu prudkým písčitým břehem nacházím u vody mrtvého pstruha.

mrtvý pstruh
Prvního pstruha na nové vodě jsem si představoval jinak. Foto: M. Rejthárek

S sebou mám pouze holínky. Brodící kalhoty i boat z kapacitních důvodů zůstávají tentokrát doma. Na prvním místě je naštěstí velmi mírný sklon dna pod břehem, mohu si tedy dojít poměrně daleko od břehu a mít větší pohodlí při nahazování.       

Experimenty s různými typy šňůr

Protože muškařím krátkou dobu, mám s jezerním muškařením téměř nulové zkušenosti. Za dva roky jsem chytal na jezeru pouze dvakrát. Musel jsem se tedy spolehnout na přečtenou literaturu a především rady zkušených rybářů z mého okolí. 

Jako prut volím opět Superb aftma 5 od značky Hanák. Vážu dvě mušky (vzhledem k mé (ne)šikovnosti s nahazováním) na fluorocarbon o průměru 0,16 a 0,18 mm. Tuto sílu návazce volím z důvodu, že neočekávám žádné staré a zkušené ryby, které by mohla síla fluorocarbonu odradit. Nad muškami je ujímaný návazec délky 2 metry. 

Po sestavení udice je najednou aktivita na hladině téměř nulová, přesto začínám plovoucí šňůrou. Po přibližně 20 minutách jsem bez záběru, přecházím tedy na intermediální šňůru a opět navazuji jen dvě mušky. Situace se opakuje a po hodině chytání jsem stále bez kontaktu s rybou. 

Muškařská šňůra
Začínal jsem s plovoucí šňůrou, což se ale neukázalo jako dobrá volba. Foto: M. Rejthárek

Převazuji tedy mušky na potápivou šňůru, bohužel to nevede k rybě, ani záběru. Rozhoduji se změnit místo.

TIP! Chcete se pochlubit úlovkem nebo zážitkem z ryb? Vkládat příspěvky do rubriky "Vaše úlovky" můžete zde: Vložit úlovek!

Škoda, že jsem nechal broďáky a boat doma                               

Na tak velké ploše, jakou tento písník má jsem objevil pouze 5 míst, kde bylo možné nahodit. Na většině břehové linie tomu brání především les a strmé břehy. Kdybych si vzal brodící kalhoty, byla by možnost prochytání daleko větší plochy.

Po poledni jsem měl obejitý celý písník, kde jsem postupně vyzkoušel všechny typy potápivosti šňůr, mušky jako pakomáry, palmery, bibia, lury (pouze do velikosti 3 cm, protože se jedná o MP vodu) i různé styly vedení mušek a nic nevedlo k záběru. 

Když jsem téměř zpátky u místa, kde jsem začínal, dostávám první záběr. Nahazuji rychle mušky znovu a tahám první rybu. Na malou lurku typu montana se mi pověsila krásná slunečnice. Bohužel se jedná o silně invazivní druh, který se nesmí do vody vracet. (Viz novýkon o invazních druzích, pozn. red.)

slunečnice petsrá
Slunečnice pestrá patří mezi invazní druhy. Za puštění slunečnice zpátky do vody dokonce hrozí pokuta. Foto: M. Rejthárek

Několikrát ještě na tomto místě nahazuji a téměř na hod tahám slunečnice. Přecházím tedy o kousek dál. Abych si trochu odpočinul od házení, volím metodu muška-splávek. Zvedl se vítr, který vytváří na hladině celkem pěkné vlnky. Na přívěs navazuji pampelišku a pod ní imitaci patentky, kterou vlny pěkné rozpohybují. Při lovu sleduji velké množství slunečnic, u kterých právě probíhá tření. Že stojím téměř mezi nimi jim vůbec nevadí, občas dokonce vyjedou bránit své teritorium a zaútočí mi na splávek, pstruh ale žádný.   

Místní borci chodí na pstruha s feederem

Během mého chytání přijíždí další rybář na místo, kde jsem byl první hodinu chytání bez kontaktu s rybou. Krátce prokrmí a na feeder chytá několik pstruhů. Ryby jsou tedy u dna. Za krátkou dobu kvůli silnému dešti končí svůj lov a dáme se do řeči. Od něho zjišťuji, že je tu hloubka kolem 10 metrů kousek od břehu. 

Přemýšlím, jestli jsem byl s potápivou šňůrou S3 opravdu blízko dna. Navazuji tedy znovu potápivou šňůru, jako spodní mušku volím černou lurku s červenou hlavičkou, nad ní lurku typu montana a muška nejblíže prutu je jasně svítivý blob, který jsem snad jako jeden z mála základních jezerních mušek dnes nevyzkoušel. Nahazuji mušky a čekám opravdu dlouho, abych měl jistotu, že jsou mušky až u dna.   

První záběry u dna   

Po několik zataženích za šňůru cítím jemné škubnutí. Domnívám se, že jsem asi projel mezi rostlinami, kterých je ve vodě kolem břehů hodně. Mírně přiseknu šňůrou a je to ryba! Vzhledem k celkem silnému fluorocarbonu mám za chvíli a bez většího trápení v podběráku prvního pstruha kolem 30 cm. 

První duhák v podběráku. Na záběru jsou vidět i použité mušky. Foto: M. Rejthárek

Po několika náhozech se situace opakuje a tahám další pstruhy opět na luru. Vzhledem k tomu, že na bloba nechytám žádnou rybu, přemýšlím, že spíš než absence dráždidla byla chyba v hloubce chytání. Když ryby přestanou brát, volím styl tahání rolly-polly. Při tomto stylu mě naopak onen blob zachraňuje a já chytám ještě několik pstruhů právě na bloba. 

Foto: M. Rejthárek

                          

Tři pstruzi se mnou odjíždí domů a já plánuji, že se sem v blízké době určitě vrátím a vyzkouším lov z belly boatu, který je zde povolený. Od místního rybáře se také dozvídám, že i když je voda poměrně teplá, dokáží se tu (nejspíše díky velké hloubce a téměř nulové přítomnosti dravců) pstruzi nasazení na jaře udržet až do podzimu. Tento fakt mě překvapuje a určitě se sem vypravím i v pozdních měsících.            

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.