Jak začít chytat ryby – zařizujeme první povolenku

jak začít muškařit na různých typech vod v Česku. jak začít chytat ryby

Příval zájemců o rybaření neustává. V Česku je téměř 300 000 lidí, kteří věnují svůj čas tomuto bohulibému koníčku. Stát se rybářem ale není až tak snadné, protože získání povolenky vyžaduje hodně papírování a dokonce zkoušky. Jak začít chytat ryby vám vysvětlíme v našem seriálu:

O čem se tady dočtete?

  • K lovu je nutný rybářský lístek i povolenka zároveň
  • Obojí se platí a pro získání lístku musíte mít zkoušky
  • Existuje lístek bez zkoušek, platí jen měsíc a prodraží se to (viz zde)
  • Jako rybář a člen rybářského svazu musíte plnit brigády nebo se z nich vyplatit

První díl našeho cyklu zaměříme na způsob, jak rybolov v ČR probíhá z právního hlediska. Odborně řečeno se zaměříme na možnosti výkonu rybářského práva, což je právo, které může vykonávat každý občan ČR i cizinec. Musí ale splnit určité podmínky. Pro někoho to možná nebude zábavné čtení ale k rybaření to patří.

Komu patří voda a ryby v řekách nebo přehradách?

Dříve bylo všechno všech. Ani za minulého režimu jste ale nemohli legálně lovit bez rybářského lístku a povolenky. Porybný by vás hnal úplně stejně jako dnes. Již někdy od středověku bylo právo lovu v lesích a řekách regulováno vrchností. Zatímco na lesní zvěř mohla chudina zapomenout, s rybami to bylo různé. 

Například v Jaroměři víme z kroniky, že měli obyčejní lidé historicky vyhrazený jeden den v týdnu pro lov na řekách městem protékajících. Vzhledem k tomu, že Labem tenkrát běžně táhl losos, to nemusela být vůbec marná příležitost si přilepšit.

Současný způsob hospodaření ale funguje zhruba od padesátých let a doznal během let určitých úprav (v něčem k lepšímu, v něčem možná k horšímu).

Zjednodušeně řečeno: rybářské revíry jako řeky, přehrady na nich stojící a podobné vody patří státu. Do revírů mohou spadat také nějaké rybníky. Tam ale záleží na majiteli a dalších právních kličkách, které můžeme nyní zanedbat. (Soukromý rybník revír být nemusí a většina ani není. Rybařit na něm můžete jen s povolením majitele a bez lístku).

Kdo na revírech hospodaří?

Stát na revírech nehospodaří. Možnost hospodařit a chytat ryby propůjčuje pomocí dekretů někomu jinému. V České republice patří 99,7891234% revírů pod křídla Českého rybářského svazu (ČRS) a Moravského rybářského svazu (MRS), který však působí jen na jižní Moravě.

*Několik málo revírů mají pod palcem například národní parky, lesní správy a některé i soukromé organizace (viz Přehrada Labská ve Špindlu nebo revír Otava 6).

Ani rybářský svaz už dávno nemá se státem nic společného. Oba svazy se změnily v obyčejné spolky. Z právního hlediska jsme na úrovni sdružení typu místních kaktusářů ve Zlámané Lhotě. Pouze s tím rozdílem, že ČRS je obrovská organizace se statisíci členy rozdrobenými do stovek Místních organizací ve městech a vesnicích a s republikovým ústředím, radou či košatou administrativní organizační strukturou. 

Před změnami zákonů, které provázely období po revoluci měla řada rybářů vítr z toho, že stát revíry svazům sebere a dá je soukromým firmám, které si z našich řek udělají novodobý Klondajk. To se zatím díky bohu nestalo.  Ostatně, kdyby každý revír byl soukromý, tak vznikne taková konkurence, že se bude dát těžko vydělat.

Stát je jako chytrá horákyně. Ryby mu financujeme z povolenek sami

Současně řešení je pro stát poměrně výhodné, neboť o dostatek ryb se starají tisíce rybářů prostřednictvím plateb za povolenky a vlastní práce v rámci brigád. Stát má zarybněné revíry, nic moc ho to nestojí a ještě něco vydělává na poplatcích za rybářské lístky. 

Nejvýhodnější způsob, jak začít rybařit, je tedy vstoupit do rybářského svazu. Právě tam můžete poměrně levně sehnat povolenku na velké množství revírů. 

Jak začít chytat ryby jako řádný člen svazu

Členství ve svazu má oproti jiným způsobům, jak začít rybařit, velké výhody. Hlavně finanční. Náklady na rybaření jsou zde vždy nejnižší, ačkoliv ze začátku to vypadá drsze a složitě.

Jak jsme již zmínili. Rybářský svaz má vždy nějakou Místní organizaci (MO) nebo Pobočný spolek (PS – to mají moraváci). Jako řadový rybář se stáváte členem právě v takové organizaci.

*MO se sdružují do Územních svazů, díky tomu můžete jako člen jedné MO lovit na revíru jiné MO v rámci stejného ÚS. 

*Nad ÚS je ještě republiková rada, která zastřešuje celý svaz. Díky tomu můžete s celosvazovou povolenkou chytat i v úplně jiném ÚS

Pozor: Organizaci si můžete vybrat sami. A nemusí to být v místě bydliště. To je velmi důležité. Proč?

Aby to nebylo snadné. Není organizace jako organizace. Ačkoliv všechny spadají pod svaz a řídí se stejnými principy, tak můžete narazit na spoustu “lokálních zvláštností”, které vás mohou přimět to zkusit někde jinde. To se týká často bohužel právě přijímání nových členů nebo výše některých poplatků.

Nejčastější problém:

  • MO v místě bydliště dělá nábor jen jednou za rok v zimě a nechtějí vás vzít hned 

Velký problém u značné části MO na vesnicích a menších městech. Zatímco některé velké městské organizace vás vezmou klidně v červenci (mnohé pražské MO), tak jinde máte smůlu. Řešení je buď ukecat funkcionáře MO nebo vybrat jinou organizaci, případně si počkat na další zimu. Zkoušky nových členů je třeba určitým způsobem ohlásit na úřadech a ne všude jsou prostě ochotni to dělat vícekrát do roka.

Rybářskou organizaci vybírejte pečlivě

Dneska se můžete stát členem klidně na druhém konci republiky. Než to ale uděláte, tak si všechno dvakrát rozmyslete. Můžete zase narazit na pár komplikací. Namátkou:

  • MO hospodaří samostatně – takový stát ve státě. Tato organizace vydává povolenku jen na svých pár revírů. Pokud chcete chytat jen tam, tak žádný problém. Na jiný revír si ale vždy budete muset shánět tzv. hostovací povolenku, což stojí peníze a úsilí navíc. Rybáři jiných organizací to samé musí podstoupit, když chtějí chytat na revíru samostatných MO.

*Mnoho rybářů bydlí v místech, kde funguje pouze samostatná MO. Členství si pak radši platí jinde, aby mohli využívat všechny revíry v celém kraji nebo po republice. Na revíry, které mají ale doma, musí mít hostovací povolenku…

  • Místní organizace na rozhraní dvou územních svazů nebo hranici ČRS a MRS – Toto není problém úřední ale otázka peněz. ČRS se vnitřně člení na územní svazy. Můžete si tak koupit povolenku například pouze pro Východočeský územní svaz. 

Tzv. “krajská” povolenka je asi dvakrát  levnější než CS povolenka pro celý ČRS. Každý územní svaz navíc má tolik revírů, že nemáte šanci všechny navštívit ani za několik let.  Východočeši například drží celý hradecký a pardubický kraj. Mají část revírů na severu Vysočiny, kus libereckého kraje a nejspíš i něco ze středních Čech. Vše v rámci té nejlevnější povolenky.

            Podobné to je i u zbylých ÚS (Třeba Praha se roztahuje až na Slapy, Berounku, Sázavu a kus Labe).

Blbé je pokud bydlíte na hranici tohoto dělení, které nijak nekoresponduje s hranicemi krajů. Může se vám stát, že vaše povolenka platí na řece proti proudu x desítek kilometrů daleko. Od dalšího jezu po proudu ale už chytat nesmíte. Buď si budete muset zaplatit výrazně dražší CS povolenku, která platí všude nebo se musíte spokojit s omezením. Někdy může být výhodnější vstoupit do organizace o město dál, která vás dostane do jiného ÚS, kde jsou třeba zajímavější revíry nebo pro vás dostupnější či jinak atraktivnější místa pro chytání.

*Více o povolenkách zde

Stal jsem se členem svazu a připravuji se na zkoušku

Jakmile máte vyřešenou otázku výběru MO, tak nezbývá než se stát jejím členem. Ani zde ale není členství zadarmo. 

  • Zápisné – každý člen zaplatí vstupní poplatek. Cena se mění v každé MO. Řekněme od pětistovky až do cca 3 tisíc. V průměru tak nějak mezi těmito ciframi.
  • Členský poplatek – platí se každý rok, aktuálně kolem pětistovky
  • Brigády – buď budete rovnou zapojeni do prací na revíru, třeba na výlovu nebo údržbě břehů, (v reálu musíte odpracovat kolem 10 – 15 hodin ročně) nebo se budete muset vykoupit. Počítejte za každou povinnou hodinu cca 100 Kč. Vykoupení je možné provést každý rok. Většina členů spíš platí, než pracuje, což je problém neboť vázne práce na chovných revírech a tím je i méně ryb. (Ty se pak nakoupí od komerčních rybářů, to ale vyjde dráž a ryb je méně. Některé ryby se navíc nedají téměř koupit – dravci, pstruzi, a musí se odchovat díky brigádám uvnitř svazu)

Z první návštěvy rybářské organizace odejdete finančně dobře odlehčení (karty berou jen málokde, vemte si dost hotovosti). Cesta, jak začít rybařit, ale teprve začíná.

Musíte se připravit na zkoušky, které jsou prvním krokem, jak začít chytat ryby. Na základě úspěšné zkoušky vám úřad městské samosprávy vydá rybářský lístek, který je nutným dokladem pro získání povolenky. O zkouškách ale až v dalším díle.

Konec hlavní části na téma, jak začít chytat ryby.

Bonus: Jak začít chytat ryby hned a bez byrokracie

Úplně nejsnazší je návštěva soukromého revíru. Tam nikdo nechce žádné doklady nebo rybářský lístek. Přijedete, zaplatíte pár stovek a chytáte. Zde máte ideální možnost si zkusit rybaření bez byrokracie a závázků.

Bez byrokracie můžete chytat i na státních vodách. Stačí přijít na úřad v místě bydliště a požadovat rybářský lístek na 30 dní. Na něj zkoušku mít nemusíte.

Na jeho základě vám pak rybářský svaz prodá krátkodobou povolenku. Nevýhoda je zde zřejmá. Zatímco za lístek zaplatíte pakatel, tak speciální povolenka pro nečleny vás přijde několikanásobně dráž než standardní.

Při lovu vás navíc absence zkoušky nijak neomlouvá. Musíte dodržovat předepsané metody lovu v daném období, znát nejmenší míry ryb, doby hájení a dodržovat bližší podmínky výkonu rybářského práva na místě, kde chytáte. Zjištěné porušení končí minimálně přestupkovým řízením a pokutou.

Sdílej na Facebooku
Share on Facebook
Facebook
0

Reklama

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.