5 tipů, jak nahodit opravdu daleko

kaprařina

Známe to všichni. Vždy se nám zdá, že vzdálenější místo je to nejlepší. Někdy je to racionální úvaha, jindy jen takový neurčitý pocit, že ryby jsou daleko od břehu. Ať tak či tak, nikdy není špatné mít možnost pokrýt co největší vzdálenost. A proto, že zavážka není vždy povolená, je potřeba umět daleko nahazovat. Co nám může v dalekém nahazování pomoci?

Na délce kaprového prutu záleží

Délka prutu vzdálenost nahazování silně ovlivňuje. V tomto případě platí, že čím delší prut, tím delší vzdálenost s ním dosáhnete. To je prostá fyzika. Sebelepší prut v délce 3 metry bude mít značnou nevýhodu oproti delším klackům.

Za ideální délku kaprového prutu pro daleké náhozy můžeme považovat 390 centimetrů, neboli 13 ft (stop). Kvalita prutu pro pořádné náhozy by měla spočívat v určité tuhosti. Žádoucí jsou pruty alespoň s testovací křivkou 3lb. Musí být schopné přenést pořádný švih a udělit olovu dostatečnou rychlost pro překonání velké vzdálenosti.

Důležitá jsou také dostatečně velká očka, které snižují tření při náhozu, čímž se dostáváme k dalšímu bodu;

Šňůra/vlasec

Tady naopak platí – čím slabší, tím víc daleko to letí. Tenké vlákno se lépe odvíjí z cívky a tím méně brzdí let montáže dopředu. Slabý vlasec ale nemusí vydržet sílu při náhozu. Používá se proto několik metrů šokového návazce, který to ustojí a teprve za ním z cívky vyletí běžný vlasec.

Utržená montáž je doopravdy nebezpečná věc. Proto je šokovka více než potřeba. Komu se už montáž utrhla, ten v praxi poznal, že bez vlasce montáž letí mnohonásobně více daleko. Pamatuji si příhodu na jednom rybníku, ještě v dobách kdy jsme chytali na klasická krmítka.

Patrně jsem měl trochu zkroucený vlasec, čehož jsem si nevšiml. Omotal se mi okolo koncového očka. Špičky tehdejších teleskopů o síle mužského palce naštěstí vydržely všechno. To ale neplatilo o pětadvacítce silonu. Rána, jako když práskne bičem. Dodneška si pamatuji olovo letící po balistické křivce přes vodu a zvuk praskajícího křoví na protějším svahu. Rybník v tom místě měl 200 metrů. Při normálním náhozu jsme dali tak 50 – 70 metrů maximálně. Kdyby tam někdo stál, tak je po něm. Jeden rybář mi dokonce vyprávěl, že podobným stylem kousek od něj přiletěla montáž na Vltavě. Holt, není dobré sedat si přímo naproti sobě, kolegové!

Naviják s velkou cívkou 

Velká cívka usnadňuje odvíjení vlákna a tím prodlužuje vzdálenost, na kterou dohodíte. Co se týče značek, tak u těchto navijáku nejspíš není velký rozdíl z hlediska vzdálenosti. Rozdíly bývají spíše jiných vlastnostech. Z hlediska nahazování vám tak může stejně dobře posloužit levnější Okuma 8K.

Osvědčenou kvalitou jsou ale navijáky Ultegra od Shimana či výrobky firmy Daiwa.

Technika a trénink nahazování pro dlouhé hody

Nahazování by mohla být olympijská disciplína. Chce to mít určitou fyzičku a techniku. Můžete mít ty nejlepší pruty ale pokud nemáte sílu a trochu šikovnosti, tak těžko dokážete házet daleko. Trénink dělá mistra, tak nezoufejte když to zpočátku příliš nepůjde. Časem se naučíte házet daleko i poměrně přesně.

Montáže pro daleké hody

Pro daleké náhozy potřebujeme montáž, která daleko doletí, nezamotá se a celkově bude fungovat i při záseku a zdolávání ryb.

Patrně nejlepší volbou jsou helikoptéry, které splňují všechny požadavky na ně kladené. Daleko házet se ale dá i s Ronnie rigem nebo různými montážemi se závěskou. Ne vždy musíte trhat vzdálenostní rekordy.

Lépe ale létají s menšími koulemi do 14 mm.

Sdílej na Facebooku
Share on Facebook
Facebook
0

Reklama

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.