Určitě jste si všimli, že na jaře pravidelně vidíte uhynulé ryby. Často se jedná o kapry ale mohou to být i jiné druhy. Na toto téma článku mě navedla jedna paní, která mě jako rybáře přišla upozornit, že v rákosí plavou tři velké mrtvé ryby.
Zas tak velké nebyly. Jednalo se o kapry odhadem kolem 2 až 3 kg, takže nejspíš nedávná násada. Nesetkal jsem s tím v tuto dobu zdaleka poprvé a tak jsem se pídil po informacích, proč nám ty ryby hynou zrovna takto na jaře.
Viděl jsem to opakovaně během jara a odborné zdroje potvrzují, že podobný problém se vyskytuje každoročně na různých místech.
„K mírně zvýšeným ztrátám na rybí obsádce dochází zjara plošně na všech vodách“
Mnohdy si uhynulých kusů nemusí nikdo pořádně všimnout. Někdy ale přímo funkcionáři místních organizací musí vydávat prohlášení v němž uklidňují obavy veřejnosti z otrav vodních toků či ploch.
Obecné stanovisko rybářských odborníků je, že mírně zvýšené ztráty jsou na jaře normálním jevem.
Ryby jsou po zimě vysílené a náchylné k nemocem, některým neprospěje manipulace při vysazování
Je nutné zdůraznit, že jarní úhyny ryb většinou nedosahují závažnější intenzity. Tím se odlišují od otrav či například úhynům způsobeným nedostatkem kyslíku, jenž jsou spíše letním jevem.
Úbytek kyslíků často negativně zasáhne téměř všechny ryby na konkrétním místě (smutných příkladů z posledních let je bohužel dost), zatímco tyto mírně zvýšené jarní úhyny se nejčastěji dotknou jen nějakého zlomku rybí populace.
Úhyn v jarním období je nejčastěji způsobem vyčerpáním ryb, které přežily zimu a nejsou po ní v dobré kondici. To samo o sobě ryby oslabuje a ty mohou podléhat nejrůznějším chorobám.
Část ryb nemusí přežít vysazování, které obyčejně zahrnuje transport ryb. Dnes mnohdy na značnou vzdálenost a jejich vypuštění do nového prostředí, kde na ně čeká odlišná teplota i chemické složení vody.
Mírné úhyny pozorují každé jaro rybáři po celé ČR
Drobné úhyny tedy nejsou nic až tak znepokojivého, i když občasné nahromadění rybích těl na jednom místě může někoho znepokojit.
Pro všechny případy by ale rybáři neměli ztrácet pozornost. Obzvlášť letos, kdy se čeká enormně teplé jaro a průtoky na řekách jsou mnohde skoro na letních hodnotách.
Při uhynutí nápadně většího počtu ryb na revíru je nutné informovat hospodáře, jelikož by se mohlo jednat o něco závažnějšího.
Běžné jarní období má v tomto totiž poněkud výhodu. Studenější voda a větší průtoky než v létě napomáhají tokům se lépe vypořádat s haváriemi menšího rozsahu.
Když mají řeky vyšší průtok, tak se škodlivé látky naředí. Proto také vodohospodáři pomáhají v případě otrav tím, že začnou vypouštět vodu z přehrad.
V chladném období je také úhynů méně protože studená voda lépe udrží dostatečnou úroveň hladiny rozpuštěného kyslíku.
Aktuálně to ale vypadá poměrně netradičně, alespoň na začátek dubna. Pohledem na teploměr a stavy na tocích by člověk mohl mít pocit, že jsme skoro v létě, už chybí jen aby se prohřála i voda.
V létě, za nízkých stavů a teplé vody nezřídka dochází k úhynům bez přičinění nějakých evidentních vnějších faktorů.
Například uvadající vegetace či sinice mohou na některých revírech způsobit pokles hladiny kyslíku aniž by do toho zasáhl někdo z vnějšku. Takové problémy lze zaznamenat na některých přehradách s výskytem sinic.
Podobné úhyny se ale v létě projevují například i na menších vodách, které nemají dostatečný přítok. Někde může být pomyslnou poslední kapkou vypouštění odpadních vod, s nimiž se voda v revíru nedokáže vypořádat a způsobí opět prudký pokles hladiny kyslíku, kvůli kterému se ryby udusí.
Častou příčinou na jaře mohou být onemocnění
Úhyny z důvodů infekcí jsou další příčinou, která se v jarním období objevuje. Oslabené ryby jsou k nemocím náchylnější a tyto se po zimě lépe šíří než například v létě.
Příklady některých chorob, které se u ryb mohou vyskytnout:
Jarní virémie u kaprovitých ryb
Způsobuje ji virus, který seřadí do čeledi Rhabdoviridae a přenáší akutní virové onemocnění postihující hlavně kaprovité ryby. Mohou se nakazit také dravci jako sumec velký či štika obecná. K onemocnění dochází zpravidla zjara a největší rizika existují při teplotách do 17 stupňů. Při vyšších teplotách ustává šíření a ryb jsou také v pozdějším období roku odolnější.
Ryby s virémií jsou apatické, dochází u nich k zježení šupin a ztmavnutí kůže. Projevuje se u nich exoftalmus (vystoupení oka z očnice). Dutina břišní bývá zvětšená. Charakteristické jsou krváceniny na orgánech, ve svalovině a plynovém měchýři, ale také na kůži.
Populaci kaprovitých ryb ohrožuje také Koi herpes virus (KHV)
Poslední dobou se Koi herpes viroza stala důležitým tématem v médiích a diskuzích na sociálních sítích. Měli bychom se této situace obávat?
Základní informace o KHV:
Koi herpesviróza (KHV) je virové onemocnění, které je poměrně dost nakažlivé a způsobuje rychlé úhyny u populace kapra obecného a jeho barevných variant (KOI kapr) ve všech věkových kategoriích.
Virus byl poprvé identifikován v roce 1998 v Izraeli a od té doby se rozšířil po celém světě. Příčinou onemocnění je koi herpesvirus, který patří do čeledi Herpesviridae.
Teplota vody je klíčovým faktorem pro šíření onemocnění, přičemž se nejčastěji projevuje při teplotách vody mezi 23 a 26 °C, ale může se vyskytnout i při nižších teplotách.
Napadené ryby projevují dezorientaci, ztrátu únikového reflexu, zůstávají u hladiny vody a přítoků. Mají zvýšenou frekvenci dýchání a na žábrách se objevují silné nekrózy. Jejich kůže může být světlá, tmavá nebo nepravidelně zbarvená s krváceninami na bocích a bázích ploutví.
Toto onemocnění není přenosné na člověka a nemá vliv na kvalitu masa ryb pro lidskou konzumaci.
Výskyt KHV na našem území je omezený. Přesto dokáže tento virus napáchat značné škody na konkrétní lokalitě. Smutným příkladem může být opakované rozšíření této choroby na rybníku Buňkov u Přelouče, kde muselo dojít k likvidaci celé obsádky.
Tímto samozřejmě výčet chorob ryb nekončí. Zájemci mohou pokračovat studiem dalších zdrojů, například:
Diagnostika jarních úhynů kaprů (PDF soubor) FROV JU
https://www.crsusti.cz/cz/aktuality/zvysene-jarni-uhyny-ryb-na-rybarskych-revirech
Zprávy na podobné téma z minulých let:
Buďte první kdo přidá komentář