Na vodní nádrži Lipno (rybářský revír 421 200 – Vltava 30 – 32) se objevila Anguilikolóza, což je nemoc způsobená krevnatkou úhoří (Anguilicola crassus).
Jak název napovídá, jedná se o chorobu, která zasahuje výhradně úhoře říčního (Anguilla anguilla). Ostatní druhy ryb nejsou ohroženy. Stejně tak nemoc neohrožuje člověka. Na populaci úhořů má ale silně negativní vliv.
Na menších vodách dokáže celou obsádku úhořů decimovat. Velký problém to ale přináší i na rozlehlé vodní plochy typu Lipna, kde v poslední době došlo bohužel k rozšíření této choroby.
Prvotní výskyt byl zaznamenán na Malém Lipně, po čase ale došlo výskytu po celé ploše nádrže
Uhynulé kusy je nutné zlikvidovat mimo vodní prostředí
Jakákoliv možnost léčby je v podstatě nemožná, tím spíše na tak rozsáhlé nádrži, kterou tvoří lipenská přehrada.
Aktuálně je možné se setkat s uhynulými úhoři po celé ploše nádrže. Český rybářský svaz – JČÚS, který je uživatelem revíru, prosí rybáře aby nalezené mrtvé úhoře zlikvidovali.
Důležité je tyto kadávery likvidovat mimo vodní prostředí.
Jen tak je možné omezit šíření choroby dále. Vajíčka parazita se nachází v plynovém měchýři a odstraněním uhynulého kusu se zamezí jejich dalšímu rozšíření do vody.
Na likvidaci následků nákazy nyní pracují zaměstnanci ČRS. O problému samozřejmě ví také Krajská veterinární správa v Českém Krumlově a Parazitologický ústav v ČB.
Vzhledem k tomu, že Lipno je nejrozsáhlejší vodní plochou v ČR a má poměrně členitou břehovou linii, kterou není snadné intenzivně propátrávat, je pomoc rybářské veřejnosti v likvidaci kadáverů více než důležitá.
Parazit se rozšířil z Asie
Krevnatka úhoří představuje parazita, který silně ohrožuje již tak ohroženou úhoří populaci. Nákaza se původně rozšířila od asijských druhů úhořů.
Původním hostitelem tohoto parazita byl téměř výhradně úhoř japonský. Z Asie ale došlo k rozšíření parazita na evropský kontinent.
První výskyt byl zaznamenán v Německu a Itálii někdy v osmdesátých letech. Další výskyt byl o několik let později hlášen z Velké Británie.
Krevnatka je hlístice, která se šíří kladením velkého množství vajec. Tyto se dále šíří pomocí hmyzu a ostatních druhů ryb, jež jsou pouze přenašeči této choroby.
Cílovým hostitelem je vždy úhoř – v dnešní době již napadá nejen asijský ale i severoamerický a evropský druh.
V plynovém měchýři úhoře saje krev což vede k oslabení rybího organismu. Při velké parazitické zátěži ryba krvácí, je apatická a kvůli špatnému fungování plynového měchýře ztrácí koordinaci pohybu. Často pak může vyplavat k hladině nebo do mělké vody, kde následně hyne.
Hlístice může rybář zaznamenat také při kuchání uloveného úhoře, vypadají takto:
Krevnatka, Foto: Bill.bessmer, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons
V předchozích letech došlo k podobným případům nákazy na jiných lokalitách v ČR. Velmi negativní následky mělo rozšíření krevnatky na vodní ploše Písečák u Turnova v roce 2023. Další nedávný případ byl nákazy hlášen také v potoce na Rýmařovsku – zhruba před měsícem.
Čtěte také:
Pytlák nabral porybného na kapotu, další dopadla RS na Nechranicích
Celkem 7 a půl tuny kaprů, 24 tisíc sumců a pstruzi: další vysazování ryb na východě Čech
Amur bílý – vegetarián z východu, který potěší každého rybáře
Pytláci, škeble, 13 pstruhů na žížalu a uvázaný sumec: červencové případy pro RS
Smysl vysazování úhoře na podobné revíry není žádný. Co přežije, to si podá turbína jakmile se rozhodne vydat do Sargasového moře. Když ho nesešmelcuje hned ta první na Lipně,tak cestou do reichu jich je asi další sto
V půlce července roku 24. jsem chytil pár úhořů na Vltavě 411 094,oba dva měly též tohoto vámi řečeného parazity eště jsem to u úhoře nikdy neviděl sám jsem si říkal co to je