Krátké dny a dlouhé noci. Podzim je v plném proudu! Další mé listopadové dobrodružství se odehrálo na březích zatopeného propadliště.
Jak už jsem psal v minulých článcích, je to voda posetá nejrůznějšími vázkami. Od pařezů, kůlů, keřů a větví, až po potopené a popadané stromy.
Lov na některých místech je tady opravdu oříšek. Já jsem milovníkem takovýchto revírů, mám rád výzvy a rizikový lov – tady mám obojí.
Tahle výprava byla mou předposlední rybačkou minulého roku. Vydal jsem se na pouhé dvě noci k vodě s přáním ulovit alespoň ještě jednoho kapra.
I přesto že byla docela velká zima, vsadil jsem na mělkou zátoku. Montáž jsem pokládal do hloubky zhruba 160 cm přímo mezi větve. Ryby se mi zde podařilo úspěšně odchytávat již v minulosti.
Vsadil jsem na jistotu, 1 kulička boosterovaného boilie GLM Squit Strawberry a lehký zákrm ekonomickým boiliem strawberry. Krmil jsem 3 hrsti kuliček na každou montáž. Bohatě to stačí, neosvědčilo se mi při krátkodobém lovu masivně krmit. Ba naopak, spíš to uškodilo.
Pruty závažím těsně před setměním a po sléze rozbaluji ostatní věci. Když je vše hotovo, zalézám do tepla spacáku. Netrvá dlouho a dostávám první záběr.
Bleskově se oblékám do prsaček a rychle mířím za rybou. Té se už podařilo mezitím zamotat vlasec ve větvích a tak mi chvíli trvá vlasec vymotat a následně vykotvičkovat.
Nakonec podebírám šupináče kolem 11 kg. Velké překvapení bylo, že jsem ho ulovil již podruhé. Na boku má poznávací znamení díky kterému jsem ho bezpečně identifikoval. Jsem rád že je v parádní kondici. Od léta mu i ten pupek trošku narostl.
Jsem naprosto spokojený, kapra se mi už podařilo ulovit a netrvalo to snad ani 2 hodiny. Alespoň jdu už s klidem v duši spát.
V jednu hodinu ráno se ozývá opět příposlech. Skáču do lodi a jedu co motor dá. ( Jen pro představu vyvážím 180 metrů, takže dojezd nad rybu chviličku trvá).
Kapra opět musím kotvičkovat, tentokrát se jedná odhadem o 10 kg těžkého šupináče. Pouštím ho rovnou u lodi a montáž pokládám zpět. Jen trochu přikrmuji abych ryby udržel na lovném místě.
Nad ránem dostávám další záběr, tentokrát však padák, nikoli jízdu. Napadlo mě že by to mohl být cejn nebo malý kapr.
Když jsem však přijel nad rybu zjistil jsem, že ryba jela proti mě, bohužel to vzala rovnou přes 3 spadlé stromy a asi 10 kůlů. Vyprošťování vlasce mi zabralo asi čtvrt hodiny.
Po zdlouhavém vymotávání se mi konečně vedle lodi objevuje kapr, tentokrát lysec, ale není velký. Hned potom co jsem na rybu zasvítil čelovkou jsem ji poznal.
,,Vždyť to je další ryba kterou jsem už chytil“.
Nezaměnitelné 3 šupiny na boku, které vytvářejí pomyslný trojúhelník lemuje nádherné mramorované tělo. A že vyrostl! Rozdíl od léta je minimálně 4 kg, což je dobrá zpráva.
Noc plná nostalgií je již minulostí, začíná svítat. Příroda se v husté mlze probouzí k životu a já si jen plnými doušky užívám každý okamžik. Dopoledne záběr nepřichází a tak si volnou chvíli krátíme vařením a vyprávěním si našich společných zážitků.
Odpoledne kolem šestnácté hodiny dostávám brutální jízdu. Rybu se mi bohužel i přes velké úsilí zdolat nepodařilo, nepomohlo ani kotvičkování. Ale to k tomu neodmyslitelně patří, jinak by mě to snad ani nebavilo.
Večer je jasno a hodně se ochlazuje. Pofukuje i slabý vítr. Byl jsem po předchozí noci hodně unavený a tak už usínám kolem 21 hodiny. O 4 hodiny později dostávám padák.
Když jsem se blížil ke krmnému místu zjistil jsem, že návazec i s plovákem plave na hladině proti mě. Pravděpodobně mi nějaká ryba vyrazila kámen a podařilo se jí zbavit háčku.
Nu což, opět montáž pokládám zpět a přikrmuji dvě hrsti boilie.
Hodinu před svítáním se mi stejný prut opět rozpípe, když vsak doběhnu k prutům, vypadá to jako by se nic nestalo.
Čekal jsem ještě asi minutu než jsem se vrátil do spacáku, sotva jsem však sroloval brodící kalhoty, prut začíná opět pípat.
A zase jako by nic, po asi 5-ti minutách zírání na swingery se mi jedna z bobin přizvedává asi o 1 mm. Ani hlásič tento pohyb nezaznamenal. Popadám prut a jedu zkontrolovat montáž.
Po krátkém kotvičkování a pár minutách přetahované podebírám poslední a taky největší rybu výpravy – Parádního koženáče.
Jelikož se už pomalu začalo rozednívat, rozhodl jsem se rybu na asi 10 minut ponechat v podběráku a vyfotit ji za denního světla.
Tato výprava dopadla nad moje očekávání, povedlo se mi ulovit hned čtyři nádherné ryby, z toho dvě jsem ulovil již v minulosti. Je to super pocit držet rybu po čase opět v náručí.
Přeji Vám krásné chvíle nejen při čtení dalších článků,
Váš Michal.🐳
Další články:
Buďte první kdo přidá komentář