Kdo povede ČRS? V říjnu se rozhodne o vedení svazu na další roky

Letošní rok je v rámci ČRS volební. Na podzim nás jedna z nejvýznamnějších událostí letošního roku. V sobotu 24. října 2026 se na tradičním místě v Kongresovém centru Floret v Průhonicích uskuteční XXI. Republikový sněm ČRS.

Právě na volebním sněmu budou delegáti rozhodovat o složení vedení Českého rybářského svazu pro další funkční období. Pozornost bude tradičně upřena především na volbu předsedy největší rybářské organizace v České republice.

O funkci předsedy ČRS se bude potřetí ucházet současný předseda PhDr. Mgr. Ing. Karel Mach, MSc. MBA.

Republikový sněm představuje nejvyšší orgán Českého rybářského svazu. Schází se jednou za dva roky a každé čtyři roky má volební charakter. Delegáti jednotlivých územních svazů a dalších organizačních složek na něm projednávají klíčové otázky týkající se fungování organizace, hospodaření, rozvoje rybářství i budoucího směřování svazu.

Letošní jednání tak může významně ovlivnit podobu Českého rybářského svazu v následujících letech. Vedle personálních otázek lze očekávat také diskuse nad aktuálními problémy českého rybářství, hospodařením na revírech či dalšími tématy, která rybáře napříč republikou zajímají.

Jak se volí v ČRS? Rozhodují delegáti Sněmu

Volby předsedy Svazu nejsou realizovány přímou volbou všech členů ČRS, což by představovalo hlasování s účastí možná až čtvrt milionu osob.

Počet členů se každoročně mění, což je dáno často přirozeným odchodem nejstarší členů spíše než výkyvy zájmu o rybolov. Dost variabilní je dětská sekce, jejíž adepti často s následným nástupem na střední a vysoké školy ztrácí o rybolov zájem nebo mají jiné zájmy a následně se k rybolovu typicky vrací v další životní etapě, což určitým dílem přispívá k fluktuaci členské základy.

Řadoví dospělí členové mají možnost ovlivnit dění na úrovni místních organizací, kde se volí na členských schůzích.

Další úrovní je v ČRS územní svaz, kterých je celkem 7. Zde figurují zástupci právě MO, kterých je necelá pětistovka.

Vrcholným orgánem Svazu je následně právě Republikový sněm, jehož se účastní delegáti ÚS s stávající členové Republikové rady ČRS. Viz aktuální stanovy ČRS z.s.:

1. Členové Svazu se sdružují v místních organizacích.
2. Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její dozorčí
   komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do Republikového sněmu.
3. Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní dozorčí
   komise. Dále volí svého zástupce do Republikové rady, Republikové dozorčí rady
   a delegáty do Republikového sněmu a jejich náhradníky.
4. Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení
   na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
5. Republikový sněm volí předsedu Svazu

Český rybářský svaz patří k největším neziskovkám v zemi. Sdružuje zhruba kolem čtvrt milionu osob. Podstatnou část z tohoto počtu tvoří děti a mládež. Jde tak o jednu z největších organizací, která se věnuje volnočasovým aktivitám dětí.

Kromě jihu Moravy, kde obdobně působí MRS, má Český rybářský svaz své místní organizace prakticky v každém městě ČR, často i v menších obcích. Jedná se tak= o největšího uživatele rybářských revírů v rámci republiky.

Místní organizace se sdružují do 7 územních svazů, které geograficky zhruba kopírují starší administrativní členění státu do „velkých“ krajů. Rybáři si díky tomu mohou vybrat mezi levnější povolenkou, umožňující lov v jejich domovském ÚS (zpravidla vždy několik tisíc hektarů ploch revírů) a povolenkou celosvazovou, která platí na všech revírech společného rybolovu včetně revírů Republikové rady.

Často se bohužel ukazuje, že řada rybářů nemá o dění v ČRS příliš zájem. Návštěvnost výročních schůzí bývá nezřídka nízká. Mezi rybáři vládnou zkreslené představy o tom, co může ČRS ovlivnit a co ne.

Naprosto typickým příkladem jsou denní doby lovu a tzv. nonstop rybolov, který je zakázán zákonem. Na některých revírech může být povolen na základě výjimky Ministerstva Zemědělství, které ovšem tomuto není příliš nakloněno. Jedinou možností je změna zákona.

Republikovou radu ČRS si mnozí rybáři také pletou s ÚS města Prahy, který je pouze jedním ze zmíněných sedmi územních svazů.

Čtěte také:

Jak na zápis nástražních ryb? ČRS přichází s návodem

Podzimní změny rybářského řádu: hájení některých druhů, končí část nonstopek

Za bivakování nemusí přijít pokuta: na severočeských revírech existuje určitá tolerance

Rybáři si za 10 tisíc pronajali bivaky na pozemku, kde se nesmí chytat

K80 rozděluje rybáře: jedni zvýšení horní míry vítají, druzí se bojí dopadů