Lov candáta na menších řekách

Nejtajemnější ryba našich vod. Tak bývá titulován Candát obecný. Lov candáta má svá specifika. Klíčovou roli hrají znalosti lovené lokality. Kdo zná nebo umí hledat candátí fleky, ten nachytá skoro vždy. Ostatní většinou utřou nos.

U nás jsou mekkou lovců candáta přehrady. Legendární Orlík, kdysi ještě více legendární Lipno a ostatní velká vodní díla jsou pro céčka jako stvořená. S řekami to je ale jiná. Candáti se chytají na Labi. Na menších řekách jsou ale často trochu opomíjeni. Pojďme se podívat jak lovit candáta na menších neregulovaných tocích.

Vybavení pro lov candáta na přívlač

Malé řeky a lehká výbava jsou jasná volba. Svoje si užijí zejména vyznavači UL vláčení. Menší řeky s výskytem candáta nemívají příliš velký proud a tak nám bohatě postačí pruty do 10 g.

Přečtěte si také: Jak vybrat UL vláčecí prut

Úplně lehké proutky s vrhací zátěží pod 5 gramů bych ale nechal ležet stranou, přece jen candát už je větší ryba a s podobným vercajkem na něj můžeme vyrazit jen na úplně stojaté vodě.

Používané nástrahy jsou zřídka těžší než 8 gramů, což přináší nutnost maximálního kontaktu s nástrahou. K tomu budeme potřebovat pletenou šňůru, jenž má oproti vlasci minimální průtažnost. Nejraději používám průměr 0,06, který vyhovuje silově a zároveň je dostatečně tenký. Silnější šňůry zbytečně zvětšují průvěs způsobený prouděním vody v řece. Průvěs nám snižuje citlivost prutu na drobnější drbance a zpomaluje reakci na záběr.

Jak najít candáta na řece?

Na menších řekách je hledání rybích stanovišť daleko jednodušší proces než třeba na Labi. Přírodní koryto řek jako například Berounka oplývá velkým množstvím různorodých prvků, které vás mohou navést na stopu pěkných candátů.

Předně se zkuste podívat po jakékoliv překážce v toku. Spadlý strom nebo větší větev jsou typickým stanovištěm nejen candáta. Vymletý břeh na vnější straně říčního meandru často nabízí velmi zajímavý reliéf dna plného překážek, které sem voda přinesla. Za nimi se pak po čase vlivem vzniklého vracáku vymílá jáma, kterou candáti mají tuze rádi.

Je tu ale jedna nepříjemnost, kterou lov candáta přináší. Tou je určitá lokálnost jeho výskytu. Na pěti kilometrech toku můžete najít třeba jen pět úspěšných míst. To není velká hustota a v podstatě to znamená, že buď musíte řeku poznat nebo spoléhat na přízeň štěstěny.

Pravidelné úspěchy mohou očekávat jen znalci těch dobrých fleků. Veřejné propalování míst samozřejmě není příliš žádoucí. Na malé řece nejsou hejna candátů nikdy příliš početná a pár neopatrných zmínek v hospodě, nebo dnes spíš na Facebooku, je dokáží zničit.

Pokud už ale svoje místa dobře znáte pak máte velkou výhodu před okolím. Na tutových flecích můžete snadno testovat nové nástrahy, barevné kombinace a způsoby vedení. S těmito poznatky pak docílíte pěkných úlovků i jinde v okolí.

Nástrahy na candáta

Velké gumy a podobné obludy si nechte někam na přehradu. Chytáme menší řeky na jemnou výbavu a tak musíme jít trochu níž i s rozměrem nástrahy. I kořist candátů bývá menší než na velkých revírech a tak gumové nástrahy do 7 centimetrů budou bez problémů stačit. S sebou nosím zhruba pět různých variant, jelikož během krátkých vycházek toho nestačím protočit více.

Twistery a rippery

Mojí oblíbenou nástrahou jsou twistery v temných a přirozených barvách. Často jsou na candáty doporučovány pestřejší barvy ale mě se to příliš neosvědčilo.

Na rippery (neboli klasické gumové rybky) lovíme asi nejčastěji. Moje oblíbené kombo tmavého hřbetu a nějaké tlumené barvy si vede dobře jak na stojáku tak i na řece. Zejména na tmavě zelenou nedám dopustit. V poslední době se nám osvědčily i světlejší barvy jako krémově bílá. Naopak fluo oranžová a zelená začínají v krabičce ležet poněkud dlouho, jelikoż nepřinášejí moc úlovků.

Jigstreamery pro lov candáta

Vlastnoručně navázané jigstreamery jsou pro lov candát docela zajímavým objevem. Výroba takové nástrahy stojí pár korun za jigovou hlavu a vázací materiál. Úlovky jsou přitom někdy docela pěkné. Jejich vedení ale přece jen vyžaduje trochu víc kumštu než u gumových twisterů a ripperů.

Technika lovu a způsob vedení nástrahy

Ve většině případů používám stupňovité vedení nástrahy. Stačí dvě až tři otočky kličkou a potom pauza na propad alespoň dvě sekundy. Nástrahu buď nahodím příčně přes proud a nevadí mi, že je unášena nebo prolovuji svoje místa proti proudu.

Při lovu proti proudu je dobré použít jigovou hlavu trochu těžší. Většinou používám sedmi nebo osmigramové. Lehčí hlavy jsou proudem vytlačovány příliš vysoko nad candátí akční zónu, která je spíš u dna.

Vláčením proti proudu většinou začínám. Pokud se nedočkám žádného záběru, pak začnu místo prochytávat z různých úhlů ze strany. Ve výjimečných případech používám i lov po proudu. To je ale vhodné lovit s výrazně lehčí hlavou, která hned nezapadne mezi kamení a ostatní překážky na dně.