Chytání pstruhů na uzavřených vodách dává člověku šanci lovit tyto ryby mimo pstruhová pásma a bez nutnosti kupovat P povolenku nebo čekat na začátek sezony. Revíry s vysazeným duhákem nebo sivenem existují po celé republice, přičemž denní lístek není drahý. Čekají zde na vás také trofejní ryby a bohaté úlovky skoro vždy. Přesto není lov pstruhů na soukromých revírech vždy tak jednoduchý, jak očekáváme. Proto přinášíme kompletní přehled tipů, které můžete využít i když nemáte sebemenší zkušenost.
Kde v Česku nalezneme vhodné revíry?
Soukromé revíry s lososovitými rybami naleznete prakticky po celé naší republice. Většinou jde o rybníky nebo zatopené lomy s chladnější vodou, případně se na nich pstruzi loví od podzimu do jara, včetně lovu na dírkách během tuhých zim.
Cena povolenek na těchto lokalitách se pohybuje poměrně nízko, většinou v rozmezí 300 až 500 korun na den. Můžete narazit na odstupňování cen podle toho, zda se ryby pouští nebo si smíte pstruha odnést.
Lov pstruhů na soukromých revírech je dostupný každému, můžete vzít kohokoliv, kdo nemá rybářský lístek a chce si na jeden den zachytat. Výjimkou jsou oficiální revíry, které sice má ve správě soukromá společnost nebo sdružení ale jde o vody propůjčené státem na základě dekretu. (kupříkladu Labská, Otava 6). Zde požadují státní rybářský lístek.
Jako členové ČRS se středočeskou nebo CS povolenkou, či členové MRS s celorepublikovou povolenkou, máte možnost chytat též na P rybnících Středočeského územního svazu. Zde se platí pouze místenka řádově 50 – 100 Kč. Lov pstruhů ale probíhá striktně pouze v sezoně od podzimu do brzkého jara.
Základní metody pro lov pstruhů na soukromých revírech
Nejčastěji se pstruh chytá těmito metodami:
- Umělá muška
- Přívlač
Tento článek se týká pouze přívlače neboť jezerní muškaření je samostatná specifická disciplína. Na některých místech se praktikuje také lov na nejrůznější pstruží těsto a podobné aromatické nástrahy. Toto však již připomíná spíše pasivní rybolov a ne všude majitelé revírů jej dovolují. Nebývá problém na ně lovit v zimě pod ledem ale při klasické břehové rybařině nemusí být sedící rybář úplně vítaný. Na svazových P stojatých vodách mohou například vyžadovat aktivní vedení nástrahy, tedy klasickou přívlač.
Výběr vláčecího prutu pro pstruhové chytání
Soukromáky jsou doménou lovu na UL přívlačové pruty (více na téma výběru ultralehkých prutů). Typicky jde o menší rybníky s upravenými břehy ale také občasným pobřežním porostem nebo různými větvemi a překážkami v okolí. Proto se používají kratší pruty, mnohdy jen 180 až 210 centimetrů a vrhací zátěží často jen do 10 gramů.
Pstruh duhový nebývá na stojaté vodě mnohdy tak bojovný jako na řece a zdolávání standardní konzumní ryby s UL vláčákem nečiní potíže. Na revíry s vyhlášeným výskytem trofejních ryb je možná vhodnější přitvrdit ale pořád s vystačíme s lehkou přívlačí.
Zastavil bych se na délce prutu. Krátké ultralehké udice na těchto vodách převažují. Z jakého důvodu?
- Jsou lehké a skladné – ani po mnoha hodinách lovu ás nebolí ruce
- Nestojí moc peněz – jistě, můžete si pořídit vynikající drahý prut, stačí ale i levnější modely
- Lehké vybavení je vhodné i pro začínající děti, musíte jim ale dobře seřídit brzdu a pomoc se zdoláváním
Za určitých situací ale krátký prut není to pravé. Občas nám dlouhý prut dá velkou výhodu. Týká se to větších rybníků a pstruhových přehrad. Rozměrnější vodní plochy vyžadují delší nához. Pstruh se zde může držet dále od břehu a kdo na něj dohodí, chytá více ryb.
S dlouhým prutem a například plandavkou dosáhnete dlouhých hodů a můžete chytit více ryb nebo obelstít opatrné trofejní kusy. Fajnšmekry občas uvidíte chytat s pruty 2,7 až 3 metry, které se mnohdy prodávají za větší peníz.
Komfort chytání s dlouhým prutem ale dost klesne a vaše ruce to brzo pocítí. Únavu však kompenzuje větší šance na úspěch během dnů, kdy ani soukromý revír rybářům nepřeje.
Kdekdo si pro tyto případy nebere vláčecí prut, nýbrž lehký feeder nebo picker. Zejména poslední kategorie prutů často disponuje délkou kolem 3 metrů a zátěží do 25 gramů, čímž se parametrově prolíná s dlouhými vláčáky a vcelku slušně s nimi lze vláčet.
K navijáku vás odkážu na předchozí články z tohoto webu. Pro výběr platí podobná pravidla a záleží logicky také na vašem budgetu. Pamatujte spíše na to, aby naviják odpovídal velikostně prutu. Příliš těžký naviják na lehkém proutku vám může vadit nevyváženost sestavy.
Co na naviják? Šňůru nebo vlasec?
Na cívce můžete použít celou škálu materiálů. Někdo dává přednost tenkému fluo, někdo zase šňůře. Opravdu kvalitní šňůra ovšem stojí mnohonásobně více než 150 metrů slušného fluorocarbonu. Pro začátek samozřejmě lze použít obyčejný monofil. Z mého hlediska zrovna pro lov pstruhů na soukromých revírech není šňůra natolik nutná jako třeba při vláčení na candáty apod. Záleží tedy na vašem vkusu a financích.
Důležité: na čem záleží je průměr. Lovíme zde na velmi lehké nástrahy, čím tenčí a hladší šňůra/vlasec, tím delší nához. S tlustým vlascem a gramovou nástrahou daleko nehodíte. Kvalitní a tenká pletenka bývá o hodně pevnější než vlasec a můžete si koupit velmi tenký průměr se slušnou rezervou co se týče pevnosti. Běžný nepříliš drahý vlasec v kalibru 0,12 – 0,15 mm vás ale svým výkonem za nižší cenu určitě nezklame.
Barvy vlasců, šňůr a nutnost použití návazce proti oděru
Na barvě asi nezáleží, v pohodě si užijte zářivě zelenou nebo červenou s nimiž hezky vidíte, kde vedete nástrahu. Před šňůru dávám cca 70 – 90 centimetrů fluorocarbonu. Pletenka se bohužel postupně odírá, když ji máte až k nástraze. Fluorocarbon je na tom přesně opačně a obstojně odolává jemným pstružím zubům i mechanickému oděru u dna nebo na břehu, čemuž se nelze vyhnout.
Moje oblíbené nástrahy pro soukromák
Za poslední léta se při lovu ala Trout Area ustálilo používání speciálních plandavek s jednoháčkem bez protihrotu, které mám vždy sebou. Pro začátečníky ale radím zkusit ještě například gumové červíky, pijavky nebo běžné rybičky a twistery. Výhoda spočívá v ceně. (Pstruhové plandavky s jednoháčkem stojí minimálně 80 korun, například plandavka Delphin).
Gumové nástrahy jsou levnější a snáze se s nimi chytá. Pro začátek je stačí jen přitahovat v různých hloubkách a není téměř možné něco nechytit
Nemusíte mít plné krabice nástrah. Pro začátek stačí cca 5 barev gum:
Doporučuji například tyto barvy:
- Fluo zelená, oranžová, růžová
- Bílá
- Nějakou přírodní tmavou barvu
U plandavek zůstávám v podobném duchu, hodně se ale užívají tmavé/fluo kombinace. Zde doporučuji mít několik gramáží, jelikož každá gramáž dává jiné možnosti. Například těžší plandavka létá dále a lze táhnout rychleji aniž by vystoupala na hladinu, pokud ryby reagují na agresivní vedení ve větší hloubce.
Naopak lehká plandavka je použitelná pomalým vedení blízko hladiny. Roli v tomto hraje i tvar, kdy podlouhlá třpytka má tendenci držet se ve větší hloubce oproti širokým plandavkám.
Časem nejspíš nashromáždíte desítky nástrah v různých barvách, do začátku ale stačí jen malá základní sada sestavená z pár nástrah.
Výběr místa na rybníku
Jako častý sobotní návštěvník revírů vím, že pro správný výběr místa je důležité hlavně včas přijet. Na soukromáku se začíná třeba v 7 – 8 ráno. Kdo přijede mezi posledními, tomu zbydou jen místa, která nejsou tak dobrá..
Ani když máte revír jen pro sebe, tak ještě nemusí být vyhráno. Kde se na stojaté vodě pstruh vyskytuje nejčastěji? Na pohled těžko zjistíte, protože klidná voda zdánlivě nenabízí žádné vodítko. Není to ale tak zoufalé, jak se zdát. Pár tipů existuje. Pokud má revír vydatný přítok, ryby mohou být u něj. Ne vždy vám le v tomto místě dovolí chytat.
Líná huba je holé neštěstí a na soukromém revíru se stačí zeptat správce nebo majitele. Prozradí vám nejlepší místa a nemusíte nic hledat. Někdy na rybníku ryby krmí a dělají to z jednoho místa, na něž si ryby zvyknou. Soukromý majitel téměř vždy rád poradí.
V každém případě se dívejte na hladinu. Ryby se dříve nebo později prozradí samy a ukáží svoji polohu nebo trasy, po nichž puse pohybují. Za dobrého světla jsou vidět přímo celá hejna duháků. S největší aktivitou počítejte ráno nebo večer. V poledne může být aktivita u hladiny nulová nebo hodně utlumená.
Na velkých vodních plochách hraje roli počasí, Zde pomůže návětrná strana nebo právě oblast přítoku (např. při teplém počasí).
Jak vlastně chytat – technika vedení pro lov pstruha na soukormých revírech
Beru si většinou UL sestavu s nejtenčí šňůrou a lehkou nástrahou. Gumové nástrahy s hlavičkou jeden gram i méně jsou běžné. S příliš silným vlascem vám ale daleko nedoletí, proto jděte s průměrem níže.
Nechám propadnout do sloupce a dosti pomalým navíjením přitahuji zpět. Lehká nástraha zůstává vcelku vysoko ve sloupci i při pomalém navíjení, takže to není třeba přehánět s rychlostí. Twistery a kopyta přitom můžete tahat jen tak, jejich ocásky kmitají díky odporu vody.
Nástrahy bez vlastního chodu musíte oživovat prutem nebo děláním přestávek v navíjení.
Nymfy, červy a pijavky z gumy rozpohybujete kýváním prutem.
Pokud nasadíte těžší nástrahu, tak počítejte s tím, že při pomalém vedení mohou klesnout ke dnu. Pstruzi ale často bývají výše u hladiny, lov u dna přináší hlavně okouny. Proto musíte experimentovat s různou hloubkou vedení a rychlostí nástrahy, abyste zjistili v jaké hloubce a jakou rychlostí přichází nejvíce záběrů..
Zde hraje roli právě tvar i gramáž jednotlivých nástrah, které se vždy pohybují trochu jinak, Zkuste si u břehu vypozorovat, jak se která nástraha chová a kde ve sloupci asi pojede při určité rychlosti točení kličkou. Tyto poznatky použijte pro cílení na ryby v různých hloubkách. Každý den mohou mít ryby jiné preference a určitě se nevyplatí dělat pořád to samé, když nemáte dlouho záběr. Zkoušejte různé způsoby a učte se od rybářů kolem vás.
Nezapomeňte ovšem, že prvotní předpoklad je pstruha najít. Na místě bez ryb nebude fungovat vůbec nic.
Další vybavení a doplňky
Pstruhařina na soukromáku naštěstí není tak náročná na výbavu. Nepotřebujete brodit a podběrák můžete použít prakticky stejný jako při ostatní rybařině. Někdo používá raketový s gumovou sítí, který je šetrný a používá se na řece. Soukromé revíry ale nemají vždy upravené břehy a běžný skládací podběrák s teleskopickou tyčí je vhodnější abyste na rybu pohodlně dosáhli.
Dále se hodí pean. Nástrahy bývají sice bez protihrotu ale jsou poměrně malé a když pstruh nechce otevřít pusu, je vyproštění komplikované.
Při praktikování chyť a pusť není dobré rybu dlouho zdolávat ani dlouho fotit. Snažte se to udělat co nejrychleji, zejména v teplém počasí, kdy klesá obsah kyslíku ve vodě. Na mnoha revírech se dokonce lov pstruhů v teplém období ani neprovozuje.
Buďte první kdo přidá komentář