Severočeský územní svaz ČRS začal minulý týden zveřejňovat velmi zajímavé informace ohledně statistik přisvojených ryb za rok 2022. Celkově vyplývá, že rybáři na revírech tohoto ÚS si přisvojili skoro dvěstě tisíc ryb a značný podíl těchto úlovků pocházel z jednoho jediného revíru, kterým je přehrada Nechranice. Podle slov na facebookové stránce severočeských rybářů, představoval podíl odnesených ryb z Nechranic asi 19 procent z celkového úlovku. Dá se tedy říct, že téměř každá pátá ryba pocházela z této velmi oblíbené nádrže v Podkrušnohoří.
Z Nechranic se odnáší velké množství kaprů
Hospodaření na rybářských revírech v ČR se silně točí kolem kapra a sever Čech vůbec není výjimkou. Tomu odpovídají také bohaté úlovky. V minulém roce bylo na revírech Severočeského územního svazu celkem zaznamenáno skoro 122 500 kusů ponechaných kaprů s celkovou váhou přesahující 271 000 kg. Největší revír, ÚN Nechranice, vykázal téměř 27 400 kusů ponechaných ryb, což znamená více než 59 000 kg. ÚN Nechranice dlouhodobě patří mezi revíry s největším počtem ponechaných kusů kapra v rámci celé republiky.
Rybáři z Nechranic odnáší také velké okouny
Ze stejné přehrady pochází také velkých podíl odnesených okounů. Těžko říct, zda je pozitivní zpráva, že okouni končí na pánvi. Přece jen jde o rybu, jejíž stavy jsou celorepublikově výrazně níže, než jsme byli dříve zvyklí. Na revírech Severočeského územního svazu bylo minulý rk ponecháno zhruba 1500 okounů, z čehož téměř pět stovek právě z Nechranic.
Průměrná hmotnost činila slušných 600 gramů. K tomu ČRS poznamenává, že na všech severočeských revírech platí pro okouna podobná pravidla jako pro vyjmenované druhy ryb. Okoun má limit 4 kusy denně a musí se neprodleně zapisovat každý ponechaný kus.
Co se týče Nechranic, je ještě dobré zmínit, že od loňského roku začala platit nová pravidla lovu dravých ryb. Z hlediska lovu okounů je zajímavá minimální délka nástrahy, která činí úctyhodných 15 cm.
Parma obecná
Parmy obecné bylo odneseno 32 kusů. Tato ryba nebyla nikdy hlavním cílem rybářů, kteří loví pro maso. Z důvodů poklesu její populace je navíc na mnoha revírech hájená. Stejně jako okouna, i parmu je nutné v posledních letech intenzivněji vysazovat.
Lín obecný
Severočeský územní svaz se také věnuje ve zvýšené míře vysazování lína, který z našich vod poněkud vymizel. Vysazování této ryby se nejspíše daří jelikož rybáři vykázali hodně přes šest tisíc odnesených kusů (6734 ks). Otázkou je, zda by si tato krásná ryba zároveň nezasloužila nějakou vyšší ochranu.
Lososovité ryby
Severočeský územní svaz patří k ÚS, které disponují velkým počtem pstruhových revírů. Některé zdejší vody navíc patří k nejlepším v republice a tak je pohled na počty odnesených pstruhů a lipanů jistě zajímavý.
Pstruh obecný v úlovcích klesá
Rybáři si zde ponechali 3200 ks pstruha obecného. Tyto počty však meziročně klesají, což je dáno nejspíše tím, že rybáři pstruhy pouští. Zajímavé je, že některé revíry v Podkrušnohoří vykazují průměrnou hmotnost úlovku přes 1 kg.
Lipan Podhorní
Populace lipanů je celorepublikově na bídných číslech a tak lze jen těžko pochopit ty, kteří si nedají pokoj a lipana vezmou domů. Z povolenek lze vyčíst 269 ks ponechaného lipana o celkové váze cca 100 kg a průměrné váze 0,37 kg/ks.
Také lipan je v posledních letech předmětem zvýšeného zarybňování.
Tímto zatím výčet na profilu severočeských rybářů končí. Zajímavé ovšem budou i další statistiky, zejména co se týče úlovků dravých ryb. Rybáře jistě bude zajímat například stav úlovků candáta po zavedení poměrně přísných opatření na Nechranicích.
Případné další příspěvky na toto téma můžete sledovat na FB stránce severočeského ČRS.
Severočeský územní svaz se rozkládá na poměrně velkém území. Jeho revíry začínájí již severním koncem Českého ráje – například některé úseky Jizery a Kamenice. Zasahují celé Liberecko a zahrnují většinu vod na území Ústeckého kraje, včetně dolního toku významných řek jako Ohře a Labe.
K dalším oblíbeným revírům patří například právě zmíněná vodní nádrž Nechranice poblíž Žatce a Chomutova. Celkem tento územní svaz hospodaří na 135 MP revírech s celkovou délkou toku 484 km a výměrou 4619 hektarů (z čehož 1300 ha tvoří Nechranický revír).
V případě pstruhových vod mají severočeští rybáři v hospodaření 74 revírů o souhrnné délce 905 km a výměře 425 hektarů. Zajímavostí je opět fakt, že z celkové výměry připadá velká část na jeden jediný revír, jímž je přehrada Bedřichov v Jizerských horách s 50 hektary.
Čtěte také:
Buďte první kdo přidá komentář