V těch nejrychlejších peřejích občas zahlédnete hejno majestátních ryb vcelku slušných rozměrů. Nejspíš to jsou parmy. Parma obecná vyhledává proudné úseky řek, v nichž se živí potravou u dna a dorůstá zde často velmi zajímavých rozměrů dosahujících přes neuvěřitelných 70 centimetrů délky. Budoucnost parmy ale je poněkud nejistá.
Na rozdíl od jiných ryb, parmě příliš nehrozí tlak ze strany masařů a pytláků. Její maso se vyznačuje velkým množstvím kůstek a odborníci upozorňují, že se v něm navíc ukládají toxické látky ze znečištěného říčního prostředí.
Člověk ale této rybě škodí úplně jinak. Regulace řek, bagrování dna a stavby elektráren likvidují právě proudné úseky toků, které parmě vyhovují k životu a potřebuje k rozmnožování.
Jak vypadá parma obecná
Jde o dokonale přizpůsobeného tvora, který má tělo adaptované na rychlé proudění – aerodynamický tvar (přesněji řečeno hydrodynamický) jí umožňuje s minimální námahou proplouvat opravdu silnými proudy a celé hodiny v nich vyhledávat potravu.
Barva těla a šupin je většinou nazlátlá, s načervenalými ploutvemi. Typickým znakem parmy jsou spodně postavená ústa pro sběr potravy ze dna. Můžeme mluvit o velmi tuhém rypci, kterému nevadí “práce” mezi říčními kameny. S jistotou parmu poznáme též podle čtveřice vousků.
Běžná velikost parmy činí kolem 35 – 50 centimetrů. Nezřídka ale můžete ve vodě spatřit daleko větší jedince.
Typické chování parmy a místa, kde se vyskytuje
Parma obecná vyhledává proudné úseky řek. Jejím typickým místem výskytu jsou proudné partie na středním toku. Vědci tuto část toku dokonce pojmenovávají parmové pásmo, jelikož parma zde dříve tvořila nejpočetnější rybí druh.
Dnes je situace bohužel trochu jiná, jsou řeky, kde parmové pásmo téměř vymizelo díky regulaci a splavňování řek. Příkladem může být například Labe, které bylo za první republiky mezi Jaroměří a Pardubicemi regulováno pro přehnaně ambiciózní a nikdy nerealizovaný plán provozu nákladních lodí až k soutoku s Metují.
Na takových úsecích zbývají pro život parmy už jen proudná podjezí, které však řeku dělí na neprostupné části a populace proudomilných ryb jsou díky němu izolované bez možnosti migrace. To klade zvýšené nároky na vysazovaní neboť přirozená reprodukce nemusí stačit k jejich prosperitě na našich revírech.
Parmě příliš neprospívá ani tlak predátorů. Rybáři parmu většinou pouští, predátoři ale nikoliv. Proudné úseky navíc bývají často mělké, což z ní dělá relativně snadnou kořist pro veškeré rybožravé ptactvo, vydry atd.
Parma obecná je na revíru často dobře vidět. Nebývá ani přespříliš plachá. Hejno parem může rejdit klidně dva metry od břehu a vůbec jim nevadí, že tam stojí rybář a snaží se je ulovit.
Díky tomu můžeme pozorovat jak převrací kameny a hledá potravu. Samozřejmě se ale vyskytuje i na místech, kde vidět není. Například v hlubších proudech ji vůbec nezaznamenáte a přesto se tam může vyskytovat.
V zimním období navíc může parma obecná zaujmout naprosto nezvyklá stanoviště. Opakované úlovky například na feeder v zabahněném nadjezí jsou v rozporu s většinou rybářských příruček. Přitom nemůže jít o náhodu, jelikož se takové věci na některých místech nedějí vzácně.
Od jara do podzimu ale parmám patří jejich typické proudy, kterými celé hejno pomalu proplouvá a důsledně šacuje každý centimetr čtvereční, zda tam není něco k snědku.
Lov na všechny způsoby
Parma je ryba, která se rozhodně neloví pro maso. Ze sportovního hlediska jde ale o velmi zajímavou rybu. Ryby přes zmíněných 70 centimetrů nedávají některým rybářům spát. I průměrné úlovky kolem půl metru stojí za to. Ryba je to bojovná a v kombinaci s proudem vám dovede při zdolávání pořádně zatopit.
Z tohoto důvodu byste ale měli k jejímu lovu přistupovat alespoň trochu rozumně a nepoužívat příliš jemné vybavení. Dlouhá doba zdolávání rybu vyčerpá. Co to pro rybu znamená například v létě vám jistě nemusím vysvětlovat. Parma se prakticky vždy pouští. Do vody se ovšem musí vracet šetrně a v dobré kondici. Tvrdší prut a rychlejší zdolání jí v regeneraci velmi pomůže!
Můžeme říct, že parma obecná je ryba všech rybolovných technik. Nejčastěji ji lze chytit na:
- Feeder a klasickou položenou
- Plavanou s nástrahou driftující u dna
- Přívlač
- Muškaření (nymfování u dna)
Při lovu parem ale rozhodně nezapomínejte na hájení. Parma obecná je na revíru hájena od 16. března do 15.června (přesné doby hájení najdete ve svém rybářském řádu, pozor však na různá zpřísnění v bližších podmínkách každého ŮS). V tomto období jsou hájené i další druhy ryb, žijící v podobných místech jako například ostroretka a podoustev.
Čtěte také:
Rekordní parma v Polsku: 93 cm a 9,60 kilogramů
Candát obecný – ryba s psími zuby
Buďte první kdo přidá komentář