Nejjednodušší způsob přívlače: rovnoměrné přitahování nástrahy

prut na přívlač

Lov na přívlač je tak trochu věda o tom, jak a kde tahat jakou nástrahu. U položené si nachystáte krmení a montáž, vyberete místo, nahodíte a čekáte. Někdy marně ale většinu času necháváte věci plynout.

Přívlač je jiná, tam musíte kontinuálně provádět nějakou činnost. Snadná věc pro profíky, kteří jsou si jistí, že to, co dělají, může přinést rybu. Pro začátečníka jde často o zdroj pochyb. Dělám vše správně? Záludná otázka, které vnáší do hlavy pochyby. Nakonec to vede k tomu, že hekticky všechno měníte, u ničeho nevydržíte a ryba je pak spíš o náhodě než o výsledku soustavného lovu.

Patříte-li mezi nováčky, tak je nejsnazší začít tím nejjednodušším. Jasně, způsob vedení určitě hraje velkou roli. Ale chtít hned chytat jako mistr světa se vám většinou nepovede, lepší jít postupně.

Správným způsobem vedení i vhodným výběrem nástrahy lze samozřejmě vyprovokovat i pasivního dravce. V průměru ale ulovit alespoň nějakou rybu není zas takový problém. Stačí použít základy.

Podíl na úspěchu navíc má ještě výběr a čuch na vhodná místa nebo přímo cesta na revír se slušnou obsádkou dravců. Přemluvit rybu pak už není taková věda.

Zcela nejjednodušší způsob přívlače je rovnoměrné navíjení. Samozřejmě je to možná ten nejnudnější styl, jak pro rybáře tak možná pro rybu. Podceňovat jej ale nelze.

Prosté navíjení chytá ryby a dají se při něm použít snad všechny nástrahy, které vyvíjí nějakou svoji akci. To znamená ty, které se při tažení hýbou, vlní, točí, vrtí a zkrátka něco dělají.

Naopak pro nástrahy bez vlastního pohybu jako jsou různé nymfy, smáčči, jigstreamery a další je to technika vhodná měně. Při nich totiž nástrahu oživujete prutem nebo změnami rychlostí navíjení.

Rovnoměrné navíjení vám ale bude fungovat s rotačkou (abyste viděli, že jen nekecám tak máme video), plandavkou, twisterem nebo ripperem i s většinou woblerů, které mají vlastní chod.

Přemluvit na tyto nástrahy okouna, štičku, jelce nebo pstruha většinou není otázka nějak zásadního umění. Primární je spíš někdy najít to vhodné místo a šikovně to kolem útočiště ryb tahat.

Někdo nachytá víc, někdo míň. Pokud nejste na závodech, tak si myslím, že není potřeba chytit všechno, co v revíru plave. Užijete si aktivní rybolov někde v přírodě a budete mít na co vzpomínat. Stačí k tomu jen točit navijákem a možná občas vyměnit nástrahou nebo zvednout či spustit špičku prutu. Ale víc fakt ne:)

Rovnoměrné navíjení s gumovou nástrahou

Nejprimitivnější způsob přívlače je prostě točení kličkou.

Nejdostupnější nástrahou je pro většinu rybářů gumová nástraha na jigovce nebo čeburašce, to je jedno.

Na řece nebo na místech s viditelnými strukturami či překážkami si snažím promyslet jak prochytat místa v okolí potenciálních úkrytů ryb.

Přívlač
Špička prutu skloněná dolů pomůže nástrahu vést hlouběji

Na otevřené vodě prochytávám nejdřív okolí břehů a pak vějířovitě prostor kolem. S gumovou nástrahou je potřeba se většinou držet okolo dna, pokud to vyloženě není past na nástrahy, kde hned uváznete (kameny, pařezy).

Nahodím a nástrahu buď nechám dopadnout na dno. Po pár hodech už většinou vím, jak dlouho nástrahu ke dnu klesá. a začnu navíjet trochu dřív. Pád na dno na hodně místech znamená utržení…

okoun z Hostivaře

Měnit můžeme hloubku a rychlost vedení, někdy stačí zvednout nebo sklopit prut

Prut mám v základu zhruba zvednut na 45 stupňů, takže šikmo nahoru. Za přiměřeného proudění vody a síly větru to dává lepší kontrolu nad vedením i záběry.

Začínám navíjet. Otázkou je, jak rychle. Většinou se to snažím dělat tak, aby se nástraha pohybovala ve spodní třetině sloupce. Chytám často na revírech s vázkami, takže propad a pády na dno jsou dost rizikové. Tolik peněz nemám abych mohl každý druhý nához trhat.

I tak se tomu občas nevyhnu. Tahám takovou rychlostí abych jel nad dnem, občas cítím škobrtnutí od kámen. Samotná rychlost závisí i na váze jigovky.

S těžší hlavou musím točit rychleji abych se udržel těsně nad dnem a nevázl. S lehčí jigovkou můžete točit hodně pomalu. Na řece se při tažení proti proudu s lehkou jigovkou ke dnu pořádně ani nemusíte dostat. Článek na toto téma máme zde ale je to věc pokusu a stylu chytání. Dobrá na pokusy je měnitelná zátěž čeburaška.

Moc lehké jigovky ale nejde moc dobře používat za silného větru nebo v rychlém proudu. Chce to pokaždé trochu hledat tu správnou hmotnost. Časem ale zjistíte, co a kde potřebujete.

Každopádně se snažím zkoušet spíš pomalejší vedení, pokud ryby nejsou vyloženě aktivní.

Hloubku vedení nástrahy jde regulovat taky prutem. Jak?

low na rapala original

Pokud máte pocit, že nejste dost nízko nad dnem, tak skloňte špičku dolů, klidně až k hladině. Nástraha pojede o dost níž.

Naopak pokud cítím, že drhnu dno tak prut zvedám a nemusím tolik zrychlovat vedení.

Pak už stačí jen navíjet nějakou střední rychlostí a čekat na záběr.

Stejně nakonec nejvíc záleží na nalezení ryb

Pokud jsou na místě třeba okouni, tak se většinou alespoň nějakého záběru dočkáte. Pokud ne, tak zkuste změnit rychlost. Častou chybou je hodně rychlé vedení. Po rychle tažených nástrahách jde hlavně bolen, tam zas musíte ale někdy točit seč vám síly stačí.

Jinak po rychle vedených nástrahách jdou spíše aktivní ryby. Narazit na čas aktivního žraní dravců je ideální případ, to pak berou skoro vše. Většinu času ale štěstí mít nemusíte, zdaleka totiž neplatí, že to musí být třeba brzo ráno, jak se říká. Někdy je lepší dopoledne a zažil jsem spoustu okouních masakrů třeba v červenci odpoledne. Chce to ale správné místo:)

Nenažraní okouni se ale většinu času na honění příliš rychlých nástrah vykašlou. Pomalejším tažení se dá celkem dobře chytat i štika, není od věci ale zařadit třeba lehčí twitch jako škubání. Pokud se ani po zpomalení a prochytání celého okolí nedočkáte záběru, tak zkuste jiné místo.

Vedení nástrahy je půlka úspěchu, druhá půlka je nalezení ryb. Vidět zalovení štiky, bolena a hlavně okouní srkání nebo vidět jelce u hladiny, to jsou dobrá znamení, takových fleků se držte.

Čtěte také:

Vesta a batoh pro přívlač v jednom: moje zkušenosti s vestou Rapala Urban Vest

Když štika nejeví zájem o nástrahu: lov pasivních ryb na přívlač

Na velikosti nástrahy záleží: jen ne tak, jak si většina myslí

Jak jsem zas pohořel na pstruhovce aneb hezká procházka kolem vody

Sdílet článek:

Sledujte náš YT kanál

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.