Jaký nejdelší nához prutem je možný? Se správným prutem a hlavně technikou se dá na rybách hodit hodně daleko přes 150 metrů, světový rekord se ale blíží téměř dvojnásobku této délky.
Ukazuje se, že najít hodnověrný zdroj o světovém rekordu v hodu prutem nebude tak snadné. Různé materiály udávají jiné hodnoty rekordu. Nejdelší nához prutem, který se mi ale podařilo vyhledat měří velmi slušných 939 stop, což je dle převodníku měr přes 286 metrů. Rekordmanem je Danny Moeskops. Klobouk dolů.
Dosáhnout takových vzdáleností v praktickém rybolovu ovšem asi nebude příliš reálné. Rekordů většinou dosahují specialisté na daleké hody pomocí surfového /surfcastingového vybavení (myšleno surfové pruty určené převážně pro mořský rybolov nebo pruty přímo pro dálkové nahrazování, což je v některých zemích velmi oblíbená soutěžní disciplína podobná rybolovné technice).
V praxi také bude limitujícím faktorem montáž s nástrahou a odpor, který klade při letu. Některé montáže sice dalekým hodům poměrně vyhovují ale házení se samotnou zátěží to konkurovat může jen sotva.
S odporem vzduchu souvisí počasí, kde směr a síla větru nám buď pomáhá nebo škodí, pokud tedy není bezvětří. Tento faktor není radno podceňovat. Při vyšších rychlostech a delší době letu montáže se jeho vliv projevuje ještě silněji než normálně. Ideální je vítr v zádech.
Rekordmani používají surfové pruty z několika důvodů. Jde o poměrně dlouhé a tuhé pruty umožňující vyvinout značnou sílu s velkou zátěží. Dříve je i u nás mnozí rybáři používali, zejména při lovu s klasickými velkými krmítky na přehradních nádržích a velkých rybnících.
V dnešní době to časté není, s dlouhými surfcastingovými pruty se ale můžeme potkat u některých závodníků například ve feederu. V repertoáru jej mají jako extrémní variantu pro lov na rozsáhlých vodách, kde s ním dosahují extrémních hodů. Jedná se o velmi kvalitní pruty, které jsou navíc pevné a lehké.
Délka prutu rozhodně ovlivní vzdálenost. Čistě teoreticky, čím delší prut, tím dále se dá nahodit. Zmíněné surfové pruty se používají pro dosahování dlouhých hodů právě proto, že jsou k mání v délkách až 420 – 440 cm a gramážích běžně kolem 150 gramů, čemuž ekvivalentně odpovídají kaprové pruty od s křivkou 3,5 lbs a výše.
Delší pruty se pro tyto účely ale příliš nedělají ani nepoužívají. Délka prostě není vše. S rostoucími rozměry prut již nabývá na hmotnosti a projeví se i jeho aerodynamický odpor při švihu, což vzdálenost hodu zkrátí. Příliš dlouhý prut navíc není praktický při lovu ani při transportu.
Nahazovat můžete s příslušnou ochranou v podobě rukavic nebo návleku:
V rámci běžných rozměrů rybářských prutů ale větší délka výhodu přináší. Promlouvá tu fyzika a těžko budete s krátkým prutem dosahovat velmi dlouhých hodů. Také v přívlači se tento jev projevuje. Zde se obecně užívají kratší pruty. Pro lov ze břehu na velkých revírech je pro delší náhozy (a lepší vedení nástrah) možné použít pruty v délce až tři metry, které v tom pomohou. Při aktivním lovu už ale bude hmotnost třímetrového prutu znát na únavě vašich rukou.
V lovu na položenou sto mnoho rybářů neřeší, hmotnostní rozdíl mezi low-endem a dražšími pruty ale určitě poznáte.
Při kaprařině je pro extrémní náhozy vhodné poohlédnout se po prutech s délkou 360 – 390+ cm, což je asi nejdelší varianta kaprových prutů, jaké na trhu obyčejně najdete.
Někteří neradi slyší na argument ceny, ale svoji roli hrají nejen parametry a délka prutu. Hlavně u delších prutů jde možnost dlouhých hodů ruku v ruce s kvalitou blanku.
Méně kvalitní materiály se navíc možná více projevují u delších prutů. Někdy sice opravdu není velký rozdíl mezi pruty za 5 nebo 10 tisíc. Záleží na výrobku a značce.
Projevit se zde ale může například rychlejší stárnutí materiálu, kdy levné pruty někdy postupem času ztrácí své dobré vlastnosti.
Roli hraje cívka navijáku ale i jeho hmotnost
Zahraniční zdroje uvádí zajímavý tip. Je obecně známé, že navijáky s velkými a mělkými cívkami odhoz usnadňují. V kaprařině jsou takové navijáky velmi rozšířené. Ohled je však nutné brát také na hmotnost navijáku a pořídit si něco lehčího. Čím lehčí naviják, tím snáze lze s celou sestavou vyvinout dostatečnou energii k dlouhému náhozu.
Mezi relativně podobnými navijáky přitom mohou být značné hmotnostní rozdíly, což je dáno použitými materiály. To samozřejmě znamená nemilý fakt, že dražší navijáky jsou v tomto výhodnější neboť se vyrábí z lehčích kompozitních materiálů.
Slova o hmotnosti navijáku rozhodně nejsou plácnutím do vody, rozdíly mezi jednotlivými modely mohou být výrazné. Pro hmotnostní srovnání lze doporučit například oblíbený a levný velkokapacitní naviják Okuma 8K a podobný dražší naviják jako Shimano Ultegra v některé z jeho moderních verzí. Cenový rozdíl může být více než dvojnásobný. Hmotnostní rozdíl ve prospěch menší hmotnosti dražšího navijáku ovšem také.
Mimochodem, zmíněný rekord byl hozen s multiplikátorem. Se správnou technikou jsou tyto navijáky pro daleké hody vhodné stejně jako klasické smekací. Klíčovým předpokladem k úspěchu je kromě techniky hodu prý také umění správně nastavit magnetickou brzdu.
V ČR jsem loni na několik rybářů lovících kapry na velké multíky potkal, naposledy na Hracholuskách. Prý to mají ale kvůli snazšímu zavážení a ne nahazování. Většina dálkohodců asi používá běžné kaprové navijáky.
Zapomenout nesmíme ani na návin – čím tenčí vlasec či šňůra, tím lépe. Hází se spíše těžší zátěží a při praktickém rybolovu se cílí na větší ryby, což použití tenčích vlasců neumožňuje. Spousta zdrojů doporučuje spíše pletenku, mnohdy se ale při dlouhých hodech používá monofil.
Na místě je zvážit použití silného šokového návazce. Jde i o bezpečnost. Uprásknutá zátěž při odhozu někdy doletí sakra daleko a může dopadnout například na protější břeh mezi lidi.
Nejdelší nához s kaprovým prutem dosáhl 242 metrů a 2O cm
Přejít z kaprového prutu na surf s multiplikátorem asi není varianta, kterou by většina lidí chtěla zvolit. Proto je možná zajímavější podívat se spíše na rekord v hodu s kaprovým prutem. Rozdíl ve vzdálenosti rekordních hodů zde činí několik desítek metrů.
Podle anglického rybářského magazínu Angling Times měřil nejdelší hod kaprovým vybavením 242 metrů. Stále však jde o hod, který proběhl v “laboratorních podmínkách” někde na hřišti a ne s montáží u vody.
Velmistr v délce náhozu: Jermaine Hull v akci:
(https://www.facebook.com/freespiritfish/photos/a.798462613532277/5980288008683019/)
Držitelem tohoto rekordu je londýnský kaprař Jermaine Hull. Rekordu dosáhl za větrného dne, což ani on sám nepopírá. Jeho standardní hody se běžně pohybují nad 220 metry.
Použitým prutem byl 4lb Free Spirit Hi-S 220, z produktové řady určené právě pro daleké hody. Tato značka proslula pruty pro daleké nahazování.
Číslo na konci označení prutu znamená potenciální délku náhozu. Jde o jedny z nejlepších prutů na daleké hody. Jejich cena bude ale asi pro většinu rybářů neakceptovatelná. V 3,5 lbs verzi prodává Hi-S 220tku Párys.cz
Použitý naviják: Daiwa 6000T
Jako zátěž bylo navázáno 125 g olovo pro dlouhé hody na 58 lbs návazci z pletenky a 0,25 kmenovém vlasci. V případě zájmu o studium jeho vrhačského stylu, navštivte Jermainův YT kanál, kde má zatím jen jedno video:
Nejdelší nához prutem zdokumentovaný v ČR
Opět podotýkám, že pro sestavení článku musíme vycházet z nějakých zdrojů, na něž se dá odkázat. Je to pro mě trochu náročnější v tom, že moje dálkové hody končí u feederu tak na 70 metrech. Musím si tak dělat rešerši a dolovat informace od zkušenějších rybářů a na internetu.
Dozvěděl jsem se například, že někde někdo hodil přes 250 metrů, což je super. Pokud k tomu není nějaký zdroj, nebo se někdo nepřihlásí, že toto dokáže a je schopen to nějak prokázat, tak to můžeme brát jen za neověřené info.
V diskuzích na fórech se operuje se vzdálenostmi až kolem 270 metrů. Pokud takové hody umí v zahraničí, není důvod nevěřit, že to neumí někdo taky u nás. Důkazy k tomu se mi nepodařilo získat ani dohledat, pokud víte, můžete nám o tom napsat mail nebo do komentářů dole pod článkem.
Pokud se zaměříme na zdokumentované hody, dostáváme se samozřejmě k menším hodnotám. Z roku 2013 vidíme zprávu na webu plzeňského rozhlasu, který píše o dlouhých náhozech na revíru Radnice. Tomáš Blažek tam tehdy s montáží a 90 g olovem hodil 167 metrů. Pro tento výkon dokonce cedil vlastní krev, když si při nahazování rozřízl prst.
V hodu do dálky se soutěžilo také na Nikl Casting Show, což je setkání kaprařů organizované firmou Nikl. Zde se soutěží v několika disciplínách jako například hod na přesnost či právě do dálky.
Zde můžeme pozorovat zajímavé a hlavně ověřené výsledky. Pro zajímavost údaje ze třech náhodně vybraných ročníků soutěže. Všimněte si, že se některá jména opakují a borci dosahují s postupem času stále lepších hodů.
1. místo: Tomáš Klobouk – 184,3 m
2. místo: Miloš Sedlák – 180,8 m
3. místo: Jarda Svoboda – 176 m
1. Tomáš Klobouk – 181 m
2. Matěj Špitálník – 180 m
3. Miloš Sedlák – 174 m
1. Miloš Sedlák – 177m
2. Tomáš Klobouk – 172m
3. Matěj Špitálník – 170m
A co váš nejdelší nához prutem? Jak moc přes sto metrů se dostáváte, a je to vůbec potřeba když existuje možnost zavážet?
Příště se můžeme zaměřit na téma délky náhozu v jiných disciplínách. Velmi zajímavé jsou rekordy v oboru přívlače a hlavně muškaření.
Buďte první kdo přidá komentář