Montáže na kapry: 5 tipů, jak dát koule k háčku

Zig Rig – montáž pro lov ve vodním sloupci

Zig Rig je velmi specifický druh montáže na kapry, která se používá poměrně často nejen pro lov na boilies ale mají ji v oblibě i feedristi.

Technicky vzato to není žádná převratná novinka, je to jen montáž umožňující nástrahu posunout více nad dno a zvolit si potřebnou hloubku dle vlastního uvážení.

Montáž samozřejmě padá na dno y díky plovoucí nástraze se ale vznáší ve sloupci. A zůstává v takové hloubce, kterou máte nastavenou pomocí délky návazce. Za určitých situací to dovede být neskonale efektivní způsob, jak něco dostat na háček když všechno ostatní nepřináší žádné úlovky.

Jediný problém je odhadnout správnou hloubku prezentace/délku návazce. Trefit se chceme přesně do hloubky, v níž se producírují hladové ryby. Jenže ta není vždy stejná. Záleží to na počasí, ročním období i potravní základně na konkrétním revíru.

Kupodivu bývá Zig Rig docela úspěšný i v zimě nebo zjara. Ryby se totiž nemusí pohybovat přímo u dna a dostat nástrahu zhruba do třetiny sloupce se může ukázat jako velmi úspěšný krok. Funguje to i na revírech pod velkým tlakem, kde je kapr natolik znechucený všude se válejícím boilies, že cokoliv na dně ostentativně ignoruje.

Zig Rig podhladinová montáž na kapry a amury

Nástraha ve sloupci se navíc trochu hýbe, což může spustit instinktivní reakci. Zvědavá ryba takové sousto může ochutnat čistě jen proto, že vidí něco divného uprostřed vody a chce vyzkoušet, co to sakra je.

S rostoucí teplotou se zejména v létě vyplatí Zig Rig posunout až do horní třetiny vodního sloupce.

Dlouhé návazce už jsou ale trochu problém. Jakmile se začnete pouštět do experimentů s návazcem dlouhým jako délka prutu, tak už se docela špatně nahazuje.

Čtěte také kaprařské články na další témata: Jak vybírat pruty na kapry

Vlasce na kapry

Čtěte také našich 7 tipů na navijáky na kaprařinu

1 Comment

  1. Souhrn všemožných serepetiček a nic o logice věci. O co vlastně jde? Mít nástrahu na stejném místě, aby mi necestovala se směrem větru, proudem vody či přítažné síly zkrouceného vlasce a to v různé výšce ode dna nebo chcete-li hladiny. Dále využít logiky poznání , že ryby nasají potravu ( nástrahu) a s ní i háček, aniž by háček musel být ukryt v nástraze. Nástraha pak může být tuhá až tvrdá , nepodléhající deformaci při záseku a navíc háček nepronikne až do trávícího ústrojí ryby při pozdním záseku. Háček lze tudíž snáze uvolnit z tlamy ryby. Nebo je to jinak ? Kdo mi odpoví?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.