Jde se na boleny, chlapi!

Bolen dravý je úctyhodný soupeř při lovu na přívlač

Ve starých rybářských příručkách měly kapitoly věnované bolenovi vždy mírný nádech exotiky. Alespoň co se týče nástrah a metod lovu. Dnes se lov bolena točí víceméně kolem woblerů což je trochu škoda.

Tip: O lovu bolena na wobler si můžete přečíst v našem článku zde

Dříve u nás woblery nebyly ale nabízelo se nástrah daleko více, přičemž se vše dost odlišovalo od metod chytání ostatních druhů ryb.

Bolen dravý je totiž úzce zaměřený specialista. Leteckou hantýrkou by se řeklo, že je to přepadový stíhač. Jeho kořist jsou rychlé vysoko letící cíle. Prostě jde po všem co se rychle hýbe u hladiny. V jeho hledáčku jsou především oukleje a další rybky žijící v horní vrstvě vodního sloupce. Od tohoto poznatku se odvíjel specifický arzenál nástrah.

Bolení báchorky a povídačky

Nedá se říct, že by bolen vynikal extrémní inteligencí, díky níž uniká našim rybářským úkladům. Rozhodně ale nelze podceňovat jeho opatrnost. Pohyb blízko u hladiny ho naučil mít dobrý přehled o dění v okolí a nechá se snadno vyplašit. To platí hlavně pro velké ryby, které nás ale zajímají nejvíc.

Nejen velký bolen si zaslouží svobodu

Povídá se, že bolen si dokáže vrýt do paměti polohu objektů na břehu. Ví, kde se nachází jez, mosty nebo stromy na břehu. Jakmile se v okolí objeví něco nepatřičného, tak je to pro něj signál k úprku. Loďka, belly boat nebo postava na břehu bolena vyplaší už zdálky.

Nechci podceňovat bolení důmyslnost ale za vším bude jen obyčejná plachost, která je pro rybu žijící takto otevřeně životní nutnost.

Stará dobrá ale mnohými dávno zapomenutá tichost a nenápadnost při pohybu okolo vody by měla být naší hlavní devizou. Bolen se neprojevuje žádným zběsilým úprkem ale můžete si všimnout, že jeho zalovení se vždy projevuje v uctivé vzdálenosti od vaší maličkosti.

Tato ryba má často své trasy, po nichž na revíru krouží celá hejna s téměř železnou pravidelností. V případě podezření ale nemají boleni problém zavedené trasy upravit a reagovat na aktuální nebezpečí ze strany suchozemských dvounožců!

Rychle a zběsile a hlavně daleko!

Plachost bolena dovedeme celkem snadno vyřešit dalekými náhozy. Jaké nástrahy se na boleny používali před rozmachem woblerů?

Nástrahy na boleny jsou velmi jednoduché a přesto fungují

Nástrah byla hromada, některé byly naprosto primitivní jako třeba bolení olůvka. Tuto jednoduchou nástrahu si mohl každý vyrobit sám, stačilo olověnou zátěž vhodného podlouhlého tvaru opatřit trojhákem a nástraha byla na světě!

Odvozením z těchto nástrah vznikaly všelijaké kovové rybky, ne nepodobné dnešním pilkrům, až po těžké plandavky nebo naopak velmi lehké nástrahy, které se ale používaly na všelijak komplikovaném návazci s běžným olůvkem.

Notoricky známé je hauzerovo peří. Použít ale můžeme i všelijaké streamery, které dnes snadno dopravíte daleko pomocí sbirulina.

Princip lovu na obě nástrahy je velmi prostý. Nahodíme co nejdál do kotle mezi lovící boleny a rychle přitahujeme. Těžká nástraha se nesmí propadnout příliš daleko od hladiny. Navijákem tak musíme točit velmi rychle.

Jediné, co nám může pomoci je silný proud. Na místech, kde řeka rychle teče nám při lovu po proudu příroda nadlehčí nástrahu a můžeme bzpomalit navíjení.

Taktika lovu bolenů je v těchto případech ale poměrně jednoduchá. Pokud nepřichází záběr tak spíše než měnit nástrahy pomůže změna úhlu vedení, zkrátka házet do kotle nástrahu ze všech možných míst.

Vedení nástrahy lze provádět i přerušovaně. Pauza však nesmí být příliš dlouhá abychom se nedostali moc hluboko pod hladinu. Pět až šest rychlých otoček kličkou a pak půl vteřiny dlouhá pauza. Jak prosté, milý Watsone!

Boj zblízka

Jiná záležitost je lov na menších vodách. V Čechách je lov “na dálku” využitelný hlavně na přehradách a pár větších řekách. Spousta toků širokých do 30 metrů v pohodě přehodíte i s malou nástrahou. Těžkotonážní zátěže tady navíc akorát zbytečně plaší ryby.

Jídelníček bolena na těchto místech sestává hlavně z potěru a tak i my bychom měli zkusit nástrahu přizpůsobit menším rozměrům.

Docela dobře fungují lehké rotačky, které se při rychlém vedení drží zuby nehty hladiny, což je přesně to, co chceme. Když přitom třpytka na chvíli vyletí nad vodu, tak to vůbec není na škodu!

Tradiční nástrahy ze starých dob ale v tomto chytání zblízka trochu ztrácí lesk ve světle modernějších zbraní. Lehké hladinové woblery jsou často nejlepší zbraní. Výhodnější se mi zdají ani tak ne klasické poppery, nýbrž woblery s vrtulí. Ty dovedou dělat na hladině pořádnou paniku.

Při lovu bolenů na takových místech ale nechytejte bez návazce. Na rozdíl od lovu na volné vodě je tady “nebezpečí” záběru pěkné štiky velmi vysoké. Místa srocení potěru na malých řekách jsou poměrně limitovaná a žádný dravec nebývá nikdy daleko od takové hostiny. Nejlepší je v těchto případech asi fluo návazec v tloušťce alespoň 0,45 mm, který není proti hladině tak nápadný jako klasické lanko.

Myslím, že potenciál lovu bolena se u nás teprve v té pravé míře ukáže v dalších letech. V sousedním Polsku je to jedna z nejoblíbenějších ryb a věřím, že tak tomu bude brzy i u nás!

Přečtěte si také: Lov candáta v létě

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*