Projekt, který před několika lety pomohl upozornit na kritickou situaci karase obecného, vstupuje do další etapy. Odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR nyní obracejí pozornost na další dva původní druhy českých ryb.
Konkrétně na slunku obecnou a piskoře pruhovaného. Obě nenápadné rybky z našich vod rychle mizí a vědci proto znovu spoléhají také na pomoc veřejnosti. Doby, kdy jste je mohli do čeřenu nachytat na každé vesnické louži jsou totiž dávno pryč.
Stejně jako karas obecný byly ještě před několika desetiletími slunka i piskoř běžnou součástí české krajiny. Dnes je ale jejich výskyt stále vzácnější a z řady lokalit už zcela zmizely.
Hlavním důvodem je postupná ztráta přirozených biotopů. Lidově řečeno, mizí nám přesně ty louže, o něž se člověk nestaral a které byly právě nejlepšími lokalitami pro podobné druhy.
Na vině není ale jen rušení, nýbrž i právě péče ze strany člověka, která zpravidla nejde ruku v ruce s pestrou rybí obsádkou. Dále jsou to regulace vodních toků, odvodňování krajiny, intenzivní hospodaření na rybnících i v zemědělství. To vše připravilo tyto druhy o tůně, slepá ramena a mokřady, které potřebují ke svému životu.
Slunka obecná dříve vytvářela početná hejna v klidných vodách a rybnících, kde byla důležitou součástí potravního řetězce. Piskoř pruhovaný byl známý nejen rybářům jako oblíbená nástražní rybka. Kvůli citlivosti na změny tlaku vzduchu si vysloužil pověst živého „barometru“, který údajně dokázal předpovídat změnu počasí.
Kromě úbytku vhodných stanovišť čelí slunka ještě dalšímu problému. Ohrožuje ji invazní střevlička východní, která s ní soupeří o potravu a zároveň přenáší nebezpečného rybího parazita.
Úspěch s karasem dodává vědcům optimismus
Nová iniciativa navazuje na projekt Zachraň karase, který odstartoval před pěti lety. Jeho cílem bylo pomocí hlášení od veřejnosti vyhledat poslední populace kriticky ohroženého karase obecného.
Do projektu se dosud zapojilo 1 283 lidí, kteří nahlásili výskyt karase na 1 245 lokalitách. Odborníci následně prověřili více než 350 míst a přítomnost původního karase potvrdili přibližně na čtvrtině z nich. Získané informace navíc umožnily vrátit tuto rybu do více než třiceti vybraných vodních ploch, kde má šanci vytvořit stabilní populace.
Právě podobný postup chtějí vědci využít i při mapování slunky obecné a piskoře pruhovaného. Každé oznámení o jejich výskytu může pomoci odhalit dosud neznámé lokality a přispět k jejich ochraně.
Pomáhají školy, zoo i obce
Projekt si za dobu svého fungování získal řadu partnerů. Zapojily se základní školy prostřednictvím vzdělávacího programu pro žáky i učitele, ochraně karase pomáhají také zoologické zahrady, které tento druh chovají ve svých areálech. Přidaly se rovněž některé obce, jejichž zástupci zajišťují chov karase přímo na svém území.
Velký zájem přichází také od soukromých majitelů rybníčků a zahradních jezírek. Násadu karase obecného už získalo více než padesát zájemců a další desítky čekají, až bude k dispozici.
Projekt se navíc postupně rozšiřuje i za hranice České republiky. Biologické centrum Akademie věd ČR už navazuje spolupráci s partnery v Rakousku a Německu. Vědci věří, že stejně jako se podařilo nastartovat záchranu karase obecného, může společné úsilí pomoci také slunce obecné a piskoři pruhovanému, jejichž budoucnost je dnes v české přírodě stále nejistější.
Pokud se chcete zapojit, stačí vyplnit jednoduchý webový formulář na https://zachrankarase.cz/slunka-a-piskor/ a nahlásit místa, kde jste tyto vzácné ryby pozorovali.
Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Čtěte také:
Na Orlíku našli uhynulé obří sumce: jeden mohl mít až 270 centimetrů
Delphin Wonder LS+: Lehký kaprový prut pro opravdu dlouhé náhozy
Jak se rodí budoucí rybí obsádka Orlíku? První průzkum přinesl odpovědi
Super levně: celých 1200 metrů vlasce jen kolem dvou stovek
Pípáky jsou nejpřeceňovanější věc v rybařině: u vody to zní jak v telefonní ústředně
Na slunku jsme chodili chytat okouny v 90 letech hlavně na Labe kde jich bylo na slepých ramenech kvanta to byly miliony Slunek. Je pravda že dnes už jich tolik není. Tady v Praze máme jenom pár rybníčků kde jsou malinkatá hejna možná ani se to nedá nazývat Hejna a jejich méně a méně. Co se týče piskoře pruhovaného, tak tam už to je problém mnoha desetiletí. Můj strýc úterý už dnes nežije mi povídal jak piskoři, mařenky a sekavci byli téměř v každém potoce který tekl z Krkonoš nebo Jizerských hor, jakých byla plná řeka Kamenice a horní Ohře že byla plná těchto ryb a dneska už tam téměř žádné nejsou. Všechno se mění, před 40 lety člověk do rybníka hodil čeřen a vytáhl klidně 30 karasů obecných protože stříbřitý tady ještě u nás nebyl zavlečený, dnes za karasem obecný musí člověk hledat ve Starých lesních Tůních a i tam má z 90% smůlu. Já osobně jsem výskyt Karase obecného nahlašoval za posledních 15 let na pěti místech z toho byl pouze na těch třech z těch pěti potvrzen, na těch dvou jenom vypadal ale byl to hybrid.
Rybařím přes 40 let a slunku ani piskoře jsem v životě neviděl. Na všech návesních rybnících, na nichž jsem strávil dětství, to bylo vždy stejné-karas, perlín, hrouzek.
Jj pravda bílo jich hodně ale co začali dělat čističky odpadních vod jsou potoky mrtvá voda škoda že člověk je takový hovado co se neumí chovat k přírodě