Dnešní ráno a včerejší noc přineslo na velkou část území bouřky a déšť. Dlouho očekávané ochlazení ovšem přišlo i ve formě extrémů, krupobití a na dokonce problémů s lokálními záplavami, což se dotklo například některých rybochovných zařízení.
Předcházející extrémní počasí ale nebylo jen ve znamení vysokých teplot vzduchu. Extrémní hodnoty můžeme naměřit i na našich řekách a stojatých revírech. Jistě tušíte, že to nejsou dobré zprávy.
Například na Berounce naměřili teplotu vody přes třicet stupňů Celsia. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu se vydali provést měření na úsek řeky v Radotíně. Jde o poměrně členitou a peřejnatou partii řeky, která sice již leží katastrálně v Praze, tok zde má ovšem poměrně přírodní charakter.
Jde o revír Berounka 1, který se dá označit za jeden z nejnavštěvovanějších revírů v ČR, možná s ohledem na jeho rozlohu a fakt, že rybáři vyhledávají spíše jeho hlubší partie, jde o revír s tlakem snad nejvyšším.
V oblasti pod lávkou se ovšem nejčastěji vyskytují spíše vláčkaři nebo také muškaři, kteří zde cílí zejména na bílou rybu a jelce.
Právě v této oblasti odborníci naměřili teplotu vodu 31,8 stupňů. Na tuto hodnotu se Berounka v Radotíně dostala v neděli zhruba ve tři čtvrtě na pět odpoledne.
Jak píší meteorologové ve svém příspěvku na FB, ruční měření provedli v místě za malou peřejkou. Teplota vody by tak měla odpovídat teplotě v celém profilu Berounky na tomto místě.
Automatické měření, které poblíž probíhá asi 4 roky, přitom zatím dosáhlo „rekordu“ nad osmadvacet stupňů. Obě hodnoty lze považovat za poměrně nepříznivé. Hladina rozpuštěného kyslíku ve vodě klesá i s rostoucí teplotou a teploty nad dvacet stupňů lze považovat vždy za vysoké, o třiceti ani nemluvě.
Pro zajímavost: existuje poměrně značný rozdíl mezi Berounkou a Vltavou, které od sebe přitom dělí jen malá vzdálenost. Několik málo kilometrů pod Radotínem se Berounka do Vltavy vlévá.
Zatímco na Berounce nestojí žádné velké vodní a vliv přehrad na jejích přítocích (např. Hracholusky) zde nelze již pozorovat, Vltava je na tom diametrálně odlišně. Vltavská kaskáda končí několik kilometrů nad Prahou (VD Vrané). Spodní voda z přehrad v zimě udržuje Vltavu teplejší a brání zamrzání jejího hlavního toku.
V létě je ale spodní voda výrazně chladnější. Hned další stanice v nedaleké Chuchli tak dnes hlásí teplotu vody jen 16.1 stupně Celsia a to již pod soutokem právě s přehřátou Berounkou.
Dá se tak říct, že přehrady nad Prahou jsou v tomto počasí pro život pod nimi požehnáním a kromě negativních vlivů na říční ekosystémy mají i přínos pozitivní. Studená voda během vlny veder životu ve Vltavě jen prospívá a také nadlepšování průtoků z kaskády situaci zlepšuje.
Jinde ale tuto „výhodu“ nemají. Především v menších a pomaleji tekoucích úsecích řek představuje teplota vody přesahující 30 °C pro ryby i další vodní organismy mimořádně nepříznivé podmínky. Zejména na pstruhových revírech je hraniční již teplota nad dvacet stupňů.
Nedostatek kyslíku není jediným ohrožením ryb
Za vyšších teplot vody mohou ryby čelit nejen kyslíkovému deficitu ale může docházet k omezení příjmu potravy i zvýšené náchylnosti k nemocem a parazitům.
Situace je samozřejmě individuální. Například spodní úsek Berounky je poměrně proudný a členitý a dochází zde k lepšímu okysličení než například na rybnících a odstavných ramenech.
Stojaté vody jsou v tomto náchylnější k úhynům. Na řece mají ryby navíc často možnost se shromáždit na místech s lepšími podmínkami pro přežití jako bývají peřejnaté partie či podjezí. Otázkou následně je, zda by uživatel revíru na takovém místě neměl zakázat rybolov…
Nejcitlivější jsou především druhy vyžadující chladnější a dobře okysličenou vodu, což jsou ryby lososovité. Problémy mohou mít i ryby kaprovité a hlavně některé druhy dravců.
Zejména pokud vysoké teploty přetrvávají několik dní a provází je také nižší průtok na tocích. Kritická situace může v některých lokalitách nastat v noci a brzy ráno, kdy bývá obsah kyslíku ve vodě nejnižší. Například na říčních ramenech spojených s hlavním tokem lze pozorovat pohyby ryby, které noc raději tráví v hlavním toku a do odstavných ramen se přesunují za dne, kde zde rostlinstvo produkuje kyslík.
V extrémních případech může docházet k hromadným úhynům ryb právě na místech bez možnosti migrace a s nedostatečným okysličením. Samostatnou kapitolou jsou úhyny způsobené vlivem člověka, například manipulací na vodních dílech a zvíření sedimentu či sinic, které kyslík v krátkém čase spotřebují. Za vysoké teploty vody hrozí také úhyny vlivem splaškových vod, které by se jinak v chladnějším a vodnatějším toku naředily bez větších následků.
Přehřátá voda je navíc dalším důvodem, proč by rybáři měli s ulovenými rybami zacházet co nejšetrněji. Dlouhé focení, pobyt ryby na břehu nebo zbytečně zdlouhavé zdolávání mohou výrazně snížit její šanci na přežití po vypuštění zpět do revíru.
Za dané situace vyvstává ovšem spíš otázka, zda nepočkat s rybolovem na trochu normálnější počasí. Na sociálních sítích se za poslední dny vyrojilo hned několik fotografií uhynulých velkých ryb jako jsou sumci, trofejní kapři a další. Nedá se říct, že za úhyn vždy může neopatrné manipulace ze strany rybáře. Spíše je to ilustrace toho, že podmínky jsou pro rybí obsádku opravdu extrémní a k úhynům dochází ve zvýšené míře než obvykle, což asi není vůbec s podivem.
Teplota vody na Ohři v Žatci údajně přesahuje také dvacet stupňů
Přehřátá voda je prakticky na všech pstruhových revírech. Například lov stylem chyť a pusť je v tomto období dost problematický přístup, který nelze doporučit.
Na většině pstruhovek navíc problém zhoršuje právě nízký průtok. Aktuální deště mohou pomoct, podle zkušeností z posledních let se ale dá usuzovat, že dlouhodobější pozitivní efekt by přinesly jen vydatnější a pravidelnější srážky, nikoliv krátké, byť místy intenzivní, slejváky.
Podle neoficiálních měření je voda teplá i na sekundárních pásmech pod některými přehradami, kde by se naopak daly čekat podmínky lepší. Příkladem takového úseku je Ohře pod Nechranicemi, kde se často dá zažít nepopsatelný pocit mrznoucích nohou v broďácích a rozpálené hlavy v letním vedru.
Bohužel ne nyní, kdy se teplota vody okolo Žatce může pohybovat nad dvacet stupňů. Šance na přežití pro rybu, která je do teplé vody puštěná po intenzivním souboji na UL výbavu nebo jemný muškařský prut, jsou pak výrazně nižší než normálně…
Zdroj: FB CHMI
Čtěte také:
Westin nabízí kompletní set značkových nástrah na štiky, okouny i candáty
Chystáte se na Lipno? Ceny hostovacích povolenek a prodejní místa
Titan Hide Camo Pro: kompletní bivakovací set, který řeší hmyz i chlad
Zavážecí loďka umí nejen zavážet: Deeper Quest už je možné objednat v českých obchodech
Buďte první kdo přidá komentář