Jak vybrat správný přívlačový prut na štiky, pstruhy, okouny a candáty?

Zkušení rybáři už z praxe vědí, jaký přívlačový prut na štiku, okouna nebo jinou cílovou dravou rybu, si vybrat. Někteří mají dokonce i poměrně protichůdné preference.

Začátečníky ovšem pravděpodobně vyděsí prohlášení, že nejenže není univerzální rybářský prut na všechny rybolovné techniky, ale ani v rámci přívlače nelze pořídit prut ideální vhodný na všechny její varianty. Ani prodavači, kteří nechodí na přívlač, ne vždy rozumí všem nuancím a kritérií či osobních preferencí je opravdu mnoho. 

Některé pruty se hodí spíše jen lov ze břehu, jiné zase na loď. Všechny pruty se navíc mohou lišit ještě svojí tvrdostí, která určuje typ nástrah a cílovou rybu na níž budou vhodné.

Na jaké otázky si musí rybář před koupí prutu na přívlač zodpovědět? V zásadě je hlavní vědět toto:

• Jaké ryby chci lovit cíleně
• Na jakém typu revíru (malá řeka či menší stojaté vody, velké přehrady a toky)

Dále může hrát určitou roli typ nástrah, jaké chcete používat ale v základu vás tyto dva parametry navedou správným směrem.

 V tomto článku se dozvíte, jak vybrat přívlačový prut na štiky, okouny či pstruhy a také na candáty. 

Obecně existuje mnoho kritérií výběru, ale existuje několik prioritních vlastností, kterým byste měli věnovat pozornost v první a v některých případech dnes již například i počet dílů.

Kolik dílů by měl mít vláčecí prut?

V první řadě zanedbáme teleskopické pruty. Ačkoliv některé kousky mohou posloužit jako dobrý začátek například pro dítě nebo nouzovka než si pořídíte něco lepšího, cíleně na přívlač se prostě loví na dělené pruty.

Většina vláčecích děliček má dva díly. To je vyhovující i z toho hlediska, že délka těchto prutů je obecně kratší než například u kaprových prutů a feederů, kde se u dvojdílné konstrukce potýkáme s dlouhou transportní délkou v rozloženém stavu.

Devadesát procent prutů na přívlač má proto jen dva díly a vyhovuje to. Začínají se ale již objevovat tzv. cestovní pruty ze 3 – 4 dílů.

To má nevýhodu například v líné akci a horší citlivosti způsobené spojkami a přechody mezi díly.

Některé cestovní modely ale již dosahují překvapivě dobrých vlastností. Je to dobrá varianta například pro cesty do zahraničí letadlem.

Dvojdíl je ale sázka na jistotu.

Za zmínku ovšem stojí jiná věc. Jsou to pruty z jednoho dílu. Jde většinou o pruty z kategorie ultralight (UL), tedy krátké pruty často méně než dva metry. Hodí se nejlépe pro lov pstruhů a okouna či jelců na menších tocích.

Jejich výhodou je nejen dokonalá citlivost ale i nízká hmotnost. Jelikož se většinou vyrábí jako prémiový výrobek z velmi kvalitního blanku, mají tyto pruty ve svých lehoučkých gramážích i poměrně velkou sílu a rybář je zlomí většinou jen vlastní chybou. Při zdolávání s dobře nastavenou brzdou s nimi lze docela odvážně zdolávat i větší rybu.

Jakou gramáž prutu neboli vrhací zátěž?

Každý prut má nějakou tuhost, která mu umožňuje nahazovat nástrahy v určitém rozmezí hmotnosti. Lze házet lehčí zátěže a s opatrností lze prut i přetížit. Nejpříjemnější je ale používat nástrahy, které se k prutu váhově hodí.

Z hlediska vrhací zátěže můžeme pruty rozdělit zhruba takto:

Ultralehké – gramáž se může pohybovat od 0,5 do cca 8  gramů.

Lehké – od zhruba 8 gramů do asi 20 gramů.

Středně lehké – 20 – 30 g

Střední – 30 gramů až 50 gramů včetně.

Středně těžké – od 50 gramů do 80 gramů.

Těžké – od 80 gramů do 120 gramů.

Extra těžké – od 120 gramů a více.

Poslední dvě kategorie již víceméně patří do oboru přívlače na sumce a pro mořský rybolov. Pouze na revírech s výskytem velkých dravců není výjimkou ani stogramový prut na štiku, což můžete vidět například na přívlačových videích ze Skandinávie apod..

Ultralehká přívlač je naopak u nás velmi populární pro častější úlovky. Chytá se na ni nejčastěji pstruh, okoun a jelci. 

Na stejně druhy ryb můžete vyrazit i s lehkým prutem. Ten již vám pomůže zdolat lépe i případné menší štiky a candáty.

Na cílený lov štik je vhodný prut minimálně pro střední přívlač, možná tvrdší. Štika je velmi bojovná a její zdolávání prověří vaše schopnosti i vybavení.

Mezi rybáři jsou nejoblíbenější pruty střední tuhosti. Jedná se o takzvanou zlatou střední cestu mezi lehkými a těžkými. S takovým prutem lze snadno chytat štiky i candáty.

Akce prutu

Tento parametr udává tvar ohybu prutu. To znamená, jak moc je schopen se při nahazování ohnout a jak rychle se při vracení prutu vrátí do původního tvaru. 

• Pomalá akce – ohýbá se poměrně dobře skoro celá horní polovina prutu, minimálně ve 2/3 horní části. Používá se hlavně u dlouhých prutů, které se používají k nahazování větších nástrah na velké vzdálenosti a k lovu velkých ryb.

• Střední- zde je ohyb o něco menší.

• Rychlá neboli též špičková akce – tento prut ohýbá pouze špičku a je dobrou volbou pokud vám jde o dobrou citlivost. V takovém prutu cítíte dopad nástrahy na dno i jemné záběry.

Jak dlouho mi prut vydrží?

Akce a kvalita prutu spolu občas souvisí. Čím kvalitnější blank a lehčí očka či spojka, tím rychleji se rozkmitaný prut vrátí do klidového stavu. Proto rybáři v obchodech s pruty na přívlač občas třesou.

U velmi levných prutů proto výrobci někdy přistupují k použití méně kvalitních ale tenkých materiálu, což při takovém zkoušení vypadá velmi dobře.

Své dobré vlastnosti pak prokazují i při lovu, kde mají nízkou hmotnost a jsou poměrně hezky citlivé.

Oproti kvalitním modelům zde ale díky slabšímu materiálu nemůžete počítat s takovou zásobou odolnosti. To se týká jak síly při zdolávání tak hlavně odolnosti vůči mechanickému poškození.

Téměř všechny pruty totiž během používání obdrží řadu nárazů ať již o zem či větve a to se projevuje mikrotrhlinami v uhlíkových vláknech, které jednoho krásného dne způsobí jeho často až velmi efektní destrukcí (vidět lze prasknutí až na několika místech). 

Někdy dojde k takovému zlomení při úplně běžném používání, kdy rybář vůbec podobný konec vůbec nepředpokládá.

Životnost žádného prutu ale není věčná a zrovna vláčecí jsou otloukány téměř neustále.

Životnost prutu tak závisí na vašem zacházení s ním, přičemž nárazům se vyhnout nedá. Obecně ale lze říct, že kvalitní prut vydrží minimálně několik sezón. Při pár vycházkách za rok skoro navěky. 

Pokud chodíte častěji tak se opotřebení projeví dříve ale v takovém případě se nejspíš stanete fajnšmekrem a budete pořizovat nové modely prutů, které předchozí veterány postupně vystřídají.

Pokud ale máte možnost sáhnout hned zpočátku po něčem kvalitnějším, směle do toho. 

Lepší prut sice ryby nechytá lépe ale dává větší komfort a kontrolu nad nástrahou rybáři. Chytání si tak více užijete a nejspíš vlastně i chytíte více ryb protože s hluchým prutem se na to dříve vykašlete a pojedete domů. Správně vyladěná sestava se totiž pozná tak, že rybáře lov s ní baví a vydrží u vody déle.

Výběr délky prutu

Délka přívlačového prutu je rozhodujícím faktorem. Například proto, že určuje, jak se vám bude prut ovládat v podmínkách, ve kterých plánujete lovit. Pro chytání ze břehu na rozlehlejších revírech je vhodné zvolit dlouhý přívlačový prut, pro lov z lodi kratší.

Není to dogma, pokud jste sami na lodi tak nebude příliš překážet ani dlouhý vláčák. Ostatně, například muškaři pro lodní lov ani krátké pruty nemají k dispozici a většinou hází 270tkou, úplně bez problémů, ve dvou na lodi a s rozhodčím na palubě. Ani manipulace při zdolávání není tak složítá.

Přesto má kratší prut výhodu ve skladnosti a nízké váze. Pokud nepotřebujete házet daleko tak určitě jděte cestou kratších prutů. Univerzál neexistuje, průměr ale je tak kolem 240 cm. Krátké pruty na loď nebo malé toky 2,1 metru a dlouhé pruty mají 270 cm. Výjimečně lze naopak pořídit i třímetrový vláčák například pro břehový lov na velkou vzdálenost.

Pro krátké náhozy z lodi nebo ze břehu, ale v oblasti s keři a stromy, se doporučuje zvolit přívlačový prut o délce maximálně 2,1 metru. Pokud chytáme na malé vodě, lze použít prut do 1,8 metru, což je oblíbené pro klasickou pstruhařinu

Pokud se jedná o velkou otevřenou vodní plochu bez překážek na břehu, jako jsou stromy a keře, lze použít prut na přívlač do délky 2,7 m či v extrému až 3 m.

Pro lov na lodi nebo belly boatu jsou ideální krátké pruty.

Pro lov na velkém revíru nebo jezeru můžete zvolit prut delší, což platí hlavně pro lov s gumovými nástrahami.

Tím končí popis základních parametrů. Nyní přejdeme přímo k doporučení, jak vybrat přívlačový prut na štiky, okouny a candáty.

Jak vybrat přívlačový prut na štiky pro lov ze břehu

Nejprve začneme popisem toho, jak vybrat štikový přívlačový prut pro lov ze břehu. Pokud bude lov probíhat na otevřené vodě (jezero, přehrad či řeka cca od 70 metrů šířky výše), zkuste tohle:

Délka prutu od 2,4 metru a víc. Začátečník možná ocení spíš kratší variantu z hlediska váhy a únavy rukou je to vážně znát.

Akce prutu nemusí být až tak rychlá, zejména pro lov štik s woblery. Pokud jdeme na štiky opravdu cíleně, nemá smysl troškařit s gramáží. Na svazovce je člověk sice rád za každou sedmdesátku, štika je ale silná ryba a tak volte gramáž alespoň 40 gramů a víc. Ve světě není výjimkou mít na štiku pruty 80 – 100 gramů.

Berte v úvahu, že velké štikové nástrahy často váží samy přes 50 gramů (například oblíbené slidery) a na pohodlný nához musíte mít rezervu gramáže.

K prutu a navijáku patří pletenka, na štiky minimálně 0,15 mm a vhodný štikový návazec. Pro klasickou štikařinu na velké nástrahy s trojháčky rozhodně návazec kovový.

A jak vybrat přívlačový prut pro lov štik z lodi? V tomto případě dělá rozdíl vlastně jen délka, protože kratší prut může být a je pro tento druh rybolovu praktičtější. Pokud zvolíte přívlačový prut s délkou mezi 1,8 a 2,1 metrů tak s lodí jste na dobré cestě za pěknou štikou. Všechny ostatní doporučená jsou asi stejné jako při lovu ze břehu.

Mezi kvalitní pruty pro střední přívlač ze břehu patří například Daiwa Prorex

Jak vybrat prut na lov okounů, pstruhů či jelců 

Jedná se o ideální ryby pro začátečníky. Na rozdíl od štiky a candáta je okoun skoro všude. A to platí i když jich značně ubylo a mají dokonce i míru, což se dřív prakticky neřešilo. Jelce najdete také prakticky na jakékoliv řece, mnohdy i na pstruhové.

Jelců je obecně dost a na pstruhy máme v republice spoustu soukromáků. Z řek je všechny taky ještě vydra nevyžrala a pokud bydlíte v podhorských oblastech, pstruhové toky jsou jasnou volbou.

Začátečníci a děti se na okounech a jelcích mohou naučit základy přívlače protože šance na úlovek je při jejich lovu pro nováčka podstatně, ale podstatně vyšší než například u candáta. A zde jsou vlastnosti prutu, které budou v tomto případě optimální:

Délka prutu? Do 2,1 metru. Uplatnit by se mohl i prut delší, na okouny lze ale často narazit kousek od břehu a nač se mořit s dlouhým klackem pro delší náhozy. Lov menších dravců je lehká přívlač s gramáží prutu řekněme do 18 gramů. Postačí samozřejmě i UL prut.

V tomto případě ani nemusíte kupovat drahou pletenku, stačí i vlasec do 0,15 mm.

Jak vybrat nejlepší přívlačový prut na candáty?

Candát je svým chováním specifická ryba. U nás jej v hojném počtu naleznete na některých velkých nádržích a má smysl se na něj zde zaměřovat speciálně neboť úlovků štik při jejich specifickém lovu není až tak mnoho. K lovu této ryby si ale můžete snadno vzít střední prut, který byl zakoupen pro lov štik. 

Můžete si však pořídit i jinou, úžeji zaměřenou sestavu, která bude pravděpodobně lehčí a tím pádem i příjemnější pro celodenní chytání. A zde jsou vlastnosti, které by takový prut měl splňovat:

Délka prutu 2 až 3 metry. Optimální délka ze břehu na větších vodách je 2,7 metru pro efektivní práci s nástrahou dále od vás. Na menší vodě a z lodě může být kratší.

Akce je ideální špičková s dobrou citlivostí abyste cítili dopady na dno.

Gramáž se volí v závislosti na používané nástraze, ale optimální je od 15 do 45 gramů, přičemž poslední se uplatní na větších řekách kvůli váze jigovek do proudu. Na stoják je fajn prut do 28 gramů.

Jaký naviják k prutu?

     Naviják je téma na samostatný článek. V průměru by měl mít cívku o velikosti asi 4000 a převodový poměr třeba kolem 5,5. ku jedné, což ale není vůbec kritické. 

Menší navijáky mohou vypadat lákavě k lehčím prutům. U nejmenších velikostí navijáků jako je například 1000 či 2000 ale počítejte s větším opotřebením než u většího modelu.

Moderní tří a čtyř tisícovky vyráběné z kompozitů jsou přitom dostatečně lehké i pro UL sestavy takž možná bude lepší větší velikost.

Pletenka nebo vlasec?

Drtivá většina rybářů dnes na přívlač má pletenku. I přes její vyšší cenu má řadu výhod. Například velkou pevnost i u tenkých šňůr ale hlavně nízkou průtažnost a tím pádem dodává do sestavy ohromnou citlivost na záběry a nerovnosti dna.

Vlasec si ale drží pozice například při lovu pstruhů, kde může být průtažnosti výhodou.

Do tohoto oboru a do UL přívlače obecně již ovšem pronikají drahé ale velmi kvalitní tenoučké šňůry jako například od firem Momoi či Varivas.

Při použití pletenky ale vždy myslete na návazec. Buď štikový nebo jenom fluorocarbon. Pletené šňůry totiž mají jeden nešvar. Nejsou příliš odolné proti odření a poslední kousek u nástrahy se postupně narušuje což může vyústit ve ztrátu ryby. 

Pár decimetrů návazce například z fluorocarbonu tomu zabrání. V případě použití kovových lanek na štiky samozřejmě také nebývá problém. Mnoho rybářů používá i na štiky fluorocarbon, má to ovšem svá rizika.