Lipan podhorní býval ještě před několika desítkami let hojnou rybou mnoha českých a moravských pstruhových i mimopstruhových revírů.
Dnes je ale situace úplně jiná. Lipan mizí doslova před očima. Rybáři po celé republice se snaží jeho stavy zachraňovat masivním vysazováním.
To proběhlo například v posledních dnech o čemž rybářské svazy intenzivně informují svoji členskou základnu.
Lipany vysazovali na Moravě i na severu a východě Čech
Velkou distribuci lipanů nyní realizoval Severočeský územní svaz. Do revírů bylo během dvou dnů vysazeno celkem deset tisíc kusů lipana.
Polovinu tvořily ryby o velikosti kolem osmnácti centimetrů, druhou část pak kusy přibližně patnácticentimetrové.
Například loni se zde plány počtu vysazených lipanů nepodařilo splnit, nyní to vypadá lépe. Letos svaz hlásí výrazně lepší situaci a další tisíce ryb mají následovat už v nejbližších dnech.
Nasazování probíhá záměrně až v květnu. Rybáři tím chtějí mladým lipanům dopřát větší šanci na přežití po období, kdy na řekách působí nejsilnější tlak kormoránů. Ryby tak mají více času se aklimatizovat a zesílit.
Masivní vysazování proběhlo také ve východních Čechách. Územní svaz rozdělil deset tisíc kusů lipana ročka o velikosti čtrnáct centimetrů mezi řadu místních organizací.
Nejvíce ryb putovalo například do Jizery a Labe v okolí Jilemnice, Vrchlabí, Hostinného, Dvora Králové nad Labem nebo do Metuje u Náchoda a Chrudimky poblíž Bojanova.
Další stovky kusů zamířily i do revírů pod Orlickými horami, na nichž jsou pověřené hospodařením MO Potštejn, Těchonín nebo Lípa nad Orlicí.
Podobnou akci nyní rozjeli také rybáři na Blanensku v rámci Moravského rybářského svazu. Tamní organizace se pokouší vrátit lipana do řeky Svitavy, kde byl ještě na přelomu tisíciletí poměrně běžný. Dnes se úlovky počítají jen v jednotkách kusů ročně.
Blanenští rybáři tentokrát vsadili na odlišnou strategii než dříve. Do řeky vysadili dvanáct set dvouletých lipanů o velikosti čtrnáct až sedmnáct centimetrů. Právě větší ryby by opět mohly mít výrazně vyšší šanci přežít než malé násady, které se často okamžitě stávají kořistí predátorů.
Projekt má trvat celkem šest let. Úspěšnost budou rybáři sledovat pomocí kontrolních odlovů, úlovkových lístků i informací od samotných rybářů. Zajímavé je i to, že část vysazování proběhla přímo v obydlených úsecích řeky v Blansku. Podle místních rybářů zde totiž není tlak predátorů tak silný jako na odlehlejších úsecích toku, což je faktor jehož si všímají hospodáři revírů i jinde po republce.
Lipan podhorní patří mezi nejkrásnější ryby našich řek. Typická vysoká hřbetní ploutev a elegantní zbarvení z něj dělají vysněný úlovek mnoha muškařů. Právě proto budí podobné projekty mezi rybáři velkou pozornost. Ačkoliv návrat silných populací nebude otázkou jedné sezony, letošní rozsáhlé vysazování ukazuje, že snaha dostat lipana zpět do českých řek rozhodně nekončí. Otázkou ovšem je další osud našich vod. Tlak predátorů je extrémní, pociťujeme také častá období nízkých průtoků, která se negativně podepisují hlavně na těch nejmenších tocích.
Kolik lipanů rybáři od vody odnesou?
Lipan podhorní stále figuruje ve statistikách úlovků. Znamená to, že část rybářů využívá práva si lipana v sezoně a při dodržení míry vzít.
Mezi pstruhaři a muškaři přitom již léta platí spíše opačný přístup. Kolosální úbytek lipanů z našich toků v podstatě vedl k tomu, že většina rybářů lipana pustí.
Cílit na lipany na maso přitom asi nedává smysl ani vyloženým masařům. Na velké části revírů je intenzivně vysazován například pstruh duhový, který rybolovu za účelem konzumace vyhovuje nepoměrně více.
Přesto se lipani odnáší. Kolik lipanů se ale ročně vykáže jako přisvojená ryba?
Zdálo by se, že odpověď na tuto otázku snadno poskytne jednoduchý pohled do statistiky, pokud jsou veřejně přístupné, což jsou.
Zajímavé ale je, že na celostátním webu ČRS se nyní uvádí výstupy statistiky z let 2019 – 2025. Zde můžeme vidět prudký pokles počtu přisvojených lipanů, který byl tuším i v původních statistikách na starém webu. Tam se daly najít statistiky už někdy od roku 1990.
Je jasné, že populace lipanů mizí a tím pádem klesají i úlovky, vše navíc ovlivněné i tím, že rybáři lipany neberou.
Na webu ČRS ale nesedí čísla s údaji například od územních svazů. Za rok 2024 uvádí ČRS na RIS Portálu celkem 57 přisvojených lipanů.
Z toho 40 na pstruhových revírech a zbylých 17 kusů na MP. Průměrná kusová hmotnosti vyčtená z povolenek je za ten roku 0,23 kg.
Severočeský ÚS ale uvádí za rok 2024 celkem 205 ks lipana- Možná, že na celostátní webu jde jen o údaje ze zpracovaných CS povolenek, zatímco ÚS operuje i s vlastními územními povolenkami, to je ale jen můj odhad proč se údaje mohou různit. Každopádně žádná doplňující informace na rybsvaz.cz u statistik není, což je možná škoda a obecně je škoda, že nemáme jako členové k dispozici statistiky kompletní. Statistiky z revírů přitom určitě existují…
Podívat se na centrální statistiky můžete sami na RIS Portálu ale druh ryby a období si musíte nadefinovat ve formuláři, stránka se statistikou úlovků bohužel neumožňuje odkázat přímo na výsledek. Jinak další statistiky naleznete na webech některých ÚS či přímo na stránkách některých MO. Údaje jsou ale dosti roztříštěné a je to téměř badatelská práce. Navíc mohou být statistiky zatíženy chybami, neboť luštění sumářů a úlovkových listů po některých rybářích vskutku stojí za to.
Mapa ukazuje, že lipani ze pstruhovek na spoustě míst vymizeli
Co se týče tématu lipana, nedávno byla zveřejněna zajímavá mapa týkající se pstruhových vod.
Na ní můžete vidět vyznačené úseky, kde se jednotlivé druhy udržují samovýtěrem či kde stačí mírnější podpora vysazováním a kde je populace závislá čistě na vysazování. Bohužel taky ukazuje, kde všude už lipan není.
Mapa neukazuje příliš radostné informace. Drtivá většina pstruhových toků je značena černě, lipan se nevyskytuje vůbec. Modrý úsek s životaschopnou populací se mi nedaří najít. Vidíme pár zelených úseků, kde se lipani celkem drží, za přispění hospodářů na revírech. Část značená žlutě je čistě závislá na zarybnění. Nutno ještě jednou zdůraznit, že mapa se týká jen pstruhových revírů. Populace salmonidů na MP revírech zde není znázorněna.
Poznámka o kategorii revírů není nemístná. Výskyt lipanů a pstruhů obecných lze (díkybohu) zaznamenat i na celé řadě dalších úseků. Ty jsou ovšem kategorizovány jako mimopstruhový revír, proto nejsou na této mapě.
Někteří rybáři polemizují, zda by nebylo vhodné mít ještě třetí kategorii revírů. Ne nutně se samostatnou povolenkou ale se specifickými pravidly zohledňující ochranu těchto ryb.
Na některých těchto MP revírech totiž platí běžná pravidla, která lososovitou obsádku moc nezohledňují. Znamená to například možnost lovu těchto ryb například na červy, žížaly a dalšími technikami lovu, které jsou na P revírech nepřípustné.
Zdroje: FB Severočeský územní svaz ČRS, Východočeský územní svaz ČRS, MRS, MENDELU
Čtěte také:
V popisech revírů na RISu se objevil chybný zákaz brodění
Jak jsem zas pohořel na pstruhovce aneb hezká procházka kolem vody
Výprava za pstruhy, na kterou jen tak nezapomenu
Slavný herec skočil pro rybu do ledové řeky: Werich byl vášnivým pstruhařem
Zdolával pstruha, zakousla se do něj metrová štika a vytáhl ji taky
Buďte první kdo přidá komentář