Vášeň a posedlost rybařením si nebere servítky a nevyhýbá ani známým osobnostem. Rybařili umělci, politici nebo i králové.
Velkým rybářem byl také legendární český umělec a herec Jan Werich. Byl to zároveň filozof a jeho citáty jsou aktuální dodnes. Jeho filozofování se samozřejmě nevyhnulo ani rybolovu.
„Ryby vždycky berou víc tenkrát než dnes. To je zásada kosmického rytmu,“ Jan Werich.
Bonviván žijící blízko Vltavy na pražské Kampě, kousek od Karlova Mostu, byl velice společenským člověkem.
Velkou vášeň ale našel také v tichu u vody. A dnešními slovy bychom jej mohli nazvat rybářským specialistou. Spíš než kapry lovil dravé ryby, pstruhy nebo úhoře. Ze všeho nejvíc byl ale určitě pstruhař.
Pamětníci vzpomínají na jeho rybářské výjezdy na Slovensko, kam mířil za královnou vod, hlavatkou podunajskou.
Jednoho listopadového dne roku 1959 zapřáhl na Oravě trofejní kus. Zdolával ji dvě hodiny a stejně jako na divadle, i tady měl velké publikum.
V jednu chvíli už to nevydržel a se slovy „podrž mi to“ vrazil prut do ruky vedle stojícímu klukovi. Vrhl se po pás do ledové vody a hlavatku si podebral holýma rukama.
Ryba vážila 14 kilogramů a oslavy trvaly až do dalšího rána. Werich si domů odvezl jen její hlavu k preparaci. Na Slovensko jezdil strašně rád.
Nejraději lovil pstruhy na Loučné
Slovensko ale nebylo jeho hlavním zamilovaným revírem. Desítky let navštěvoval východočeskou říčku Loučnou u Vysokého Mýta.
Ta v minulosti patřila k nejvyhlášenějším pstruhovým revírům, kde se dokonce vytíral pstruh duhový.
Werich na Loučné v podstatě zapadl do komunity místních rybářů. Až do šedesátých letech zde trávil čas nejen na rybách ale samozřejmě také po místních hospodách, kde bavil celé osazenstvo.
Do Vysokého Mýta se poprvé dostal díky tomu, že si odsud odvážel jedno ze svých legendárních vozidel, které mu místní karosáři upravili pro jeho potřeby.
Dlouholeté návštěvy dokonce vyústily v pořádání koncertů a dalších společenských akcích, z nichž profitovali také místní rybáři.
Výnos z těchto akcí například po válce zafinancoval vybudování sádek. Loučná si opravdu získala Werichovo srdce. A není divu, na řece se lovili krásní pstruzi včetně trofejních pstruhů.
Nějaký čas po válce zde dokonce vzniklo jakési VIP pásmo, na nějž si mohli pořídit povolenku jen prominenti, mezi než patřili zejména představitelé zahraničních velvyslanectví. Jezdil sem například tehdejší americký velvyslanec Laurence A. Steinhardt.
Mířila sem samozřejmě také tehdejší česká smetánka. Nejčastěji se zde vyskytoval právě Werich, který neváhal na ryby brát své herecké kolegy jako byl například Miroslav Horníček a další. Jejich příjezd do města vždy způsobil malé pozdvižení.
Téměř nikdy ale nevynechal možnost vzít na ryby někoho místního, včetně dětí. V jeho americkém Buicku obráželi jednotlivá místa na Loučné a dochovala se díky tomu spousta rybářských historek.
Werich ostatní rybáře často hostil prvotřídním koňakem, občas na rybách usínal ale vždy končil rybolov úspěšně a domů do Prahy si vozil spoustu ryb.
Zpěvák Cortes zrádně připravil Wericha o trofejní rybu
Jednou pozval na Loučnou známého českého zpěváka Rudolfa Cortese. Werich měl v tu dobu spadeno na trofejního duháka v jedné z tůni, kterého předtím několikrát pozoroval.
Domluva byla taková, že se vyspí a ráno jej zkusí ulovit.
Jenže Cortes na něj ušil boudu. Domluvil se s jedním z místních rybářů a ještě za úsvitu vyrazili bez Wericha.
Cortes trofejního duháka skutečně chytil, pstruh vážil skoro 3 kila! S čerstvým úlovkem vrazil do hotelového pokoje a mával Werichovi ocasní ploutví před obličejem aby podřimujícího herce probral.
Na duhákovi si tenkrát ovšem nikdo nepochutnal. Ryba žila v tůni pod odpadní výpustí z nemocnice a její maso odporně páchlo!
Chalupu si pořídil na Šumavě u malé říčky Ostružná
Loučná nebyla jedinou řekou, kam Werich často jezdíval. Svoji vlastní chalupu si pořídil v podhůří Šumavy. Nikoliv ale u Vltavy nebo Otavy, nýbrž u malé říčky Ostružná ve Velharticích na Klatovsku.
Zapálený pstruhař měl malé průzračné toky v oblibě a právě zde trávil nejvíce času i koncem sedmdesátých let, kdy se jeho zdravotní stav postupně zhoršoval.
Pěstoval zde rododendrony a s prutem v ruce a jezevčíkem po boku obcházel s proutkem říčku a lovil ryby. Právě odtud jej po akutním zhoršení jeho stavu odvezli do nemocnice, kde roku 1980 zemřel.
V paměti veřejnosti zůstal jako legendární herec, autor divadelních her a moudrý muž.
Stejně jako to všechno byl ale také vášnivým rybářem.
Zdroj: i60.cz, Blesk.cz, Budejovice.rozhlas.cz, foto. autor, FB Werichova vila
Čtěte také:
České vody skrývají obry: Jakub Vágner na přednášce popsal svůj hon na největšího sumce
Revír Vltava 7 láká celoroční přívlačí: dříve sem vysazovali pstruhy i hlavatky
Ryby z velkých českých řek obsahují chemikálie, vědci varují před konzumací
Mezi herci je spousta rybářů třeba pan Donutil nebo Prachař a další
Tvl diplomaticky VIP revír to by dneska byl skandál