Následující text vyjadřuje postoj jeho autora. Proběhla jen základní stylistická úprava:
Ryby chytám od šesti let, ačkoliv v naší rodině nikdy nikdo nerybařil. S kamarádem a jeho tatínkem jsme občas chodili k nedalekému rybníku a ve mně to už v útlém věku probudilo vášeň.
Mám to štěstí, že si ji v sobě nesu dodnes a nikdy mě chození k vodě nepřestalo ani trochu bavit. První léta jsem se obešel bez lístku, jen s pytlačkou a rychlýma nohama, pak už jsem měl povolenku a základní rybářskou výbavu.
Zabít rybu a vykuchat ji mě naučili starší kluci hned jako druhou věc po nahazování. Domů jsem často přiběhl s kýblem plným okounů.
Díky tomu jsem poprvé zažil pocit hrdosti, že jsem doma užitečný. Rodiče a sestra měli díky tomu večeři zajištěnou a všem chutnalo, možná proto mi otec svolil, že můžu k vodě chodit.
Rybaření vždy představovalo koníček a užitek pro rodinu
Vždy to byl smysl sportovní rybářství. Kromě zájmového vyžití je to součást výživy obyvatelstva. Vrátil jsem se k rybaření hned po vojně a nikdy s tím nepřestal. Půl století rybářem je slušná porce let a těch chycených ryb!
Nejsem proti ať někdo ryby pouští. Docela dobře tomu rozumím u trofejních kusů. Mnozí možná tu rybu již ani neumí správně usmrtit a připravit ke konzumaci, to je ale jejich věc.
Normalizace vracení ryb do revírů mi ale nikdy do hlavy nejde a pokud braní ryb jednoho dne bude zakázáno, tak jsem si jistý svým ukončením členství.
Na rybářských stránkách už se ani jiná možnost než pustit neuznává.
Nerozumím tomu. Máme povinnost vysazovat, tak musíme taky brát. Z mého pohledu je kapr běžné míry ryba, která patří na talíř vždy. Dnes tedy beru hlavně kapry, tvoří také gro úlovků i tam, kde dříve braly spíše menší druhy a kapr byla ta pomyslná třešnička na dortu. Nyní je tomu zcela naopak.
Nechci nikoho přesvědčovat. Jen říkám nahlas to, co si stejně myslí spousta lidí potichu. Ryby chytám, protože mě to baví a normálně je jím. Ne proto, že bych musel, ale protože můžu a chutná nám. Zákon mi to umožňuje, pravidla dodržuji a připravit z ryby dobré jídlo není tak složité.
Ryba nemůže být jen rekvizita a sportovní nástroj
Nikdy jsem nebral rybaření jako druh sportu. Pojetí sportování v podobě chycení a puštění co nejvíc ryb se mi z duše příčí.
Dneska jsem pomalu za masaře a vyvrhele. Přitom se chovám podle řádu, což třeba ještě nedávno masaři moc nedělali.
Dneska nemáte potřebu tolik švindlovat. Svaz nám sype kapříky 45 – 50 cm, skoro každý den se dá jeden nebo dva chytit.
Dřív přijela V3S a do vody dali kapry okolo 35, lehce pod mírou. Celé jaro pak bylo štěstí chytit většího.
Nepopírám, že existoval pojem nášlapák. Já to neměl zapotřebí, navíc jsme doma dokázali zpracovat i cejny a nebyl tenkrát potíž jít s žížalou na okouny, což dnes nejde a není jich zdaleka tolik jako dřív.
Hodně lidí ale už dřív bralo hlavně kapry, hned jak byl nad mírou. Když byl lehce pod, což po jarním vysazení bylo prakticky pořád, tak si někteří pomohli holínkou.
Bylo to dost frustrující nechytit po několik vycházek jinou rybu než podmíráka, ale tohle jsem tedy já ani spousta normálních lidí neměl zapotřebí, aby bylo jasno. Ale dělo se to, stejně jako se dnes děje spousta věcí.
Občas se stalo, že si chlapi vzájemně psali ryby nad limit. Myslím, když někdo chytil druhého kapra a nechtěl končit. Občas ho taky kolegovi přenechal a na oplátku dostal kapra příště, když se zas zadařilo rybáři vedle.
Není tomu tak dávno, kdy mírový kapr byl odměna jakou jste nedostali každou vycházku.
Můj syn například ryby tolik nebere a když jdeme na společně, tak s feederem za odpoledne otočí klidně 6 šupináčů.
Já si beru většinou prvního slušnějšího a pak chytám dál. V sezoně tam ale spíš šoupnu rybku na štiku nebo candáta, to je to co mě baví. Ryby nejdou tak často a doma se dravec k jídlu cení víc než kapr.
Asi bych řekl, že jsem rybář a lovec. Co je legální a férové, to je pro mě v pořádku. Když mám dvě ryby tak jdu domů a na vodě je klid, zatímco pouštěč tam prosedí víkend a popíchá další ryby. Nemám ani potřebu se na rybách fotit, stejně jako si nefotím jídlo v hospodě.
Dá se na to dívat taky tak, že někdo rybu pouští, protože chce. Já si ji většinou nechám, protože chci. Obě varianty jsou možné a obě jsou v rámci pravidel. Nemám potřebu se tvářit, že jedna je morálně nadřazená druhé.
Spíš mi vadí, že někomu živý tvor slouží hlavně jako dekorace pro fotografii. Je to úlovek a slouží hlavně k nasycení predátora. Když se loví jen pro zábavu, je to špatně.
Spousta rybářů neumí rybu zpracovat ani se s tím nechtějí babrat
Samozřejmě dokážu pochopit, že pouštění má svá pozitiva. V některých případech pro přírodu a nejsem proti tomu pouštět hodnotné ryby, kterých je málo.
U rybáře je výhoda, že nemusí s rybou nijak víc zacházet. Někdy mám pocit, že za tou ušlechtilostí je lenost a prostý fakt, že rybář nemá základní schopnost rybu využít.
Kdo chce maso, musí umět rybu zabít, musí ji dovézt domů a vykuchat.
Teprve pak ji ještě musí zpracovat. Když nechci rybu jíst hned, musím řešit uskladnění. Někdy se tomu vyhnu darováním.
Pokud ale chcete rybu darovat, tak se musíte umět ohánět filetovacím nožem. Jinak vám to polovina lidí nevezme, potřebují jen maso na pánev. Umění zpracování ryb v národě hodně upadlo. Naštěstí s tím nemám problém a těm pár kamarádům a příbuzným to připravím jak se patří.
Většinu stejně sníme doma a mám vyřešené mražení a skladování.
V mrazáku mám pořádek. Vím přesně, co kde je, jak je to zpracované a kdy to bylo ulovené. Žádný chaos, žádné pytle bez názvu. Když vezmu candáta, tak většinou jde na talíř hned jen si nechám vždycky dva kousky na svátky aby nebyl jen kapr.
Neříkám, že je nutné brát každou rybu. Někdy je lepší ji pustit, protože je malá nebo protože už mám doma dost.
Ale pokud se rozhodnu, že si ji nechám, není na tom nic složitého ani dramatického. Je to prostě rozhodnutí dospělého člověka, který zná pravidla.
Rybaření pro mě není o focení. Je o tom být v přírodě, odpočinout si a ideálně nepřijít s prázdnou. Dřív to byla doslova ostuda, když rybář opakovaně nedonesl domů úlovek.
Možná to někomu přijde tvrdé. Mně přijde tvrdší předstírat, že ryba je jen rekvizita. Já ji vidím jako součást přírody i jako potravinu. Vždyť se tak hospodaří a proto se vysazuje tolik ryb.
Možná by vás zajímalo, kolik toho odnesu. Stovky ryb to opravdu nejsou. Když ale řeknu, že 1-2 kapři týdně od května do září jsou pro normální rybáře běžný úlovek, asi to není nic proti ničemu.
Podzim je čas candátů a kamarád mě občas přemluví zajet na duháky. V naší rodině doporučené množství zkonzumovaného rybího masa určitě nemáme problém dodržet.
Bohužel to vidím jako součást většího trendu, maso je odosobněné. Koupíte jej ve vaničce a neuvědomujete si, že za tím je zabitý živý tvor. Když to vezmu kolem a kolem, tak rybaření je poslední etický lov.
Zvěř v lese dnes sice je ale trpí tlakem civilizace, která staví domy a dálnice na všech polích a lesích. Průmyslové chovy dobytka jsou průmysl v pravém slova smyslu, jinak by 8 miliard lidí zemřelo hlady. Poctivé farmy jsou alespoň u nás v menšině.
Tak snad jen ty ryby žijí ve svém prostředí a rybář je má šanci přelstít a ulovit, což se mu nemusí povést. Můžeme se bavit o tom, jaké druhy a v jakém množství brát. V případě některých z nich je ale pouštění spíše póza, která dělá z lovu sport a exhibici, s čímž se nedovedu ztotožnit.
Ladislav Novotný, Brno, foto: archiv
Další aktuální příspěvky:
Čtyři špičky, jeden prut a naviják: výhodné kombo pro úvod do feederu
Pro rychlé vycházky vsadili na novou příchuť boilie Mango
O pohár předsedy SÚS se bude opět závodit na Pískové Lhotě: děti a mládež zdarma
Slavný herec skočil pro rybu do ledové řeky: Werich byl vášnivým pstruhařem
Majitel rybářských potřeb ulovil sumce 260 cm: rybu snědli zákazníci
Plně souhlasím. Rybařím od 9let a je mi 62. Za svůj život jsem pustil tisíce ryb,ale pokud jsem si úlovek chtěl vzít ,,rodině na máslíčko,,tak jsem ho vzal. Dnešní módě líbání ryb a odsuzování chlapů,že si rybu vezmou nerozumím. Ryba byla vždy součástí jídelníčku rodiny a dokonce se apeluje na zvýšenou konzumaci ryb. Pokud dám tisíce za povolenku,poplatky a další tisíce za dopravu a rybářské vybavení,nevím,proč bych si měl rybu koupit,pokud ji dokážu chytit a neporušuji zákony. Nikdy si nevezmu rybu nad limit a dokonce ani z poloviny co bych ročně mohl. Chápu,že jako ve všech zájmových činnostech jsou dobří a špatní účastníci, nelze všechny házet do jednoho pytle jen proto,že někdo rybu nejí a tak si ji nebere. Je to strašná,,móda,,odsuzovat ostatní.
Jo a pak je plno šedesátníků,co chodí každej den a každej den chytnou jednu dvě ryby a mastí to prodat Vietnamcům!drsná realita v celém Česku!
Lov a rybolov je obhajitelný v podstatě jen v tom případě, že se lovec úlovkem nasytí.
Metoda chyť a pusť se dá považovat za týrání zvířat. Chyť si rybu, nebo dvě a jdi. Ostatním dej pokoj.. Michal
Naprosto souhlasím, to mrzačení ryb jen tak pro zábavu je fakt úchylné a zvrácené.
Krásný článek. Plně souhlasím a dělám to úplně stejně. Souhlas i s komentáři Josefa a Michala výše.
Děkuji za pěkně napsaný článek. Není nikterak extrémní, je smířlivý, což je dneska spíš vzácné. Navíc to vnímám stejně 🙂
Krásná slova s rozumem👍. Rozumný rybář a člověk co používá hlavu ten úlovek zpracuje celý a neplýtvá, nic nepřijde nazmar a nasytí sebe a rodinu. Takova vydra si občas hraje vezme si jen to co ji chutná a nikdo ji nenařizuje chyť a pusť😛 takže kluci a holky Petrův zdar! A spousty zážitků a úlovků l✊✊✊✊
Plně souhlasím s obsahem tohoto článku. Vždyť některé země v Evropě mají opačné předpisy. Tedy chytneš li mírovou rybu, musíš jí zabít a vzít. Vždyť „chyť a pusť“ je jen nechutné týrání ryb pro naší zábavu.
To je tuším v Německu, ale zase je to taky svým způsobem extrém
Je snad naprosto normální když chytím rybu a chci si jí vzít na jídlo tak si jí vezmu. Nic proti tomu když někdo ryby jenom pouští a je pro chyť a pusť. Na internetu jsem na stránkách chyť a sežer kde si rybáři ukazují úlovky které skonzumují. Kdyš chytím rybu která už má nad míru a musí se pustit tak jí dám na chyť a pusť. Kapra si na nejvýš tak 3,5 kg. Záleží kde jsem ho chytil a mám nejméně měsíc vystaráno a ostatní ryby pouštím pokud nechci si udělat ryby na kyselo. Nechápu některé rybáře který chtějí moralizovat že si někdo vezme rybu. Pokud se jim toto nelíbí tak ať rači chodí třeba na houby do lesa a ryby nechytají aby jim třeba z toho nepraska cévka.
Plně souhlasím u myslivců taky nejde střel a oživyt možná to jednou bude realita a myslivci budou střílet narkotizační puškou vyfotí a nechají přibrat
Považuji se za rybáře spíše stylem chyt a pusť, neboť se zaměřují hlavně na lov trofejních ryb, ale absolutně nemám nic proti tomu, když si rybář odnese svůj úlovek, neboť má to plné právo a je to v souladu s řádem. Na druhou stranu nesmí být člověk „hladový“. Znám dost rybářů, kteří chodí k vodě třikrát týdně a vždy si odnesou min. jednoho kapra a ať mi nikdo nepovídá, že to má pro vlastní potřebu, tomu vážně nevěřím. Ano, je to v souladu s řádem, ale je potřeba se zamyslet, zda je to opravdu nutné. Je třeba si uvědomit, že rybářský sport je v naší krasne zemi velice populární a naše rady stále rozrůstají a proto je zapotřebí, aby se každý z nás choval u vody zodpovědně.To ovšem platí úplně všude. Přeji všem slušným rybářům v nadcházející sezóně hodně úspěchů.
Naprostý souhlas.
Nevím asi žiji v jiném světě, já spíš registuji velký tlak a podiv na stylem chyť a pusť, což hodně lidí považuje za týrání ryb pro zábavu. Zajímavé 🤔🤔🤔 Ano. Pokud chytneš a chceš rybu si vem, ale pak je divné že že někdo chlubí že má v červnu nachytaný limit, a chybý mu jeden kapr, a tak to trvá do konce sezóny.
Metoda chyť a pusť není o žádném mrzačení. Metodu chyť a pusť musíte uplatnit u podměrečných ryb a můžete a nemusíte uplatnit u ryb s lovnou délkou. Podměrečnou rybu musíte vrátit, v tom případě rybu mrzačím, nebo ne? Rozumím tomu, když je ryba po chycení poškozená, pokud má míru je lepší ji vzít ať netrpí. Pokud si vezmu jeden den rybu, tak už další dny nemám chodit k vodě ať ty ryby netrápím? Nebo půjdu a vše co chytnu a ponechám si dle zákona bohorovně rozdámrozdám? Obsah článku je buď nedomyšlený nebo je nevědomky o masařině v mezích zákona. K vodě nechodím kvůli naplnění žaludku, nebo mrazáku, ale kvůli pobytu v přírodě a celkovém pocitu z rybolovu. Ryba domů je bonus, který nemusí být při každé příležitosti. Jestli někdo ryby pusinkuje je věc každého.
Kecy
Proč kecy? Jedu ve stejných kolejích a mám to nastaveno úplně stejně, jako autor článku. Čili s článkem naprostý souhlas, nemám co dodat.
S obsahem článku souhlasím. Konzumace ulovených ryb a zvěře je nejekologičtějším způsobem získávání potravy a jako bonus v biokvalitě. Kupováním rybího masa v obchodě podporujete týrání ryb. V rybníkářství mlácení s rybami, týrání při převozech, trápení při chovu v klecích, překrmování granulemi. U mořských drancování oceánů, nehumánní a kruté umírání ryb na lodích na vzduchu. Dopravou rybího masa z dálky vzniká zbytečná uhlíková stopa. Není problém, pokud si rybář za rok vezme pár ryb v souladu se zákonem a rybářským řádem, kterými obohatí jídelníček své rodiny, místo, aby rybí maso kupoval a podporoval výše uvedené zacházení s rybami. Zvláště, pokud jde o běžné druhy, které jsou pravidelně vysazované a není o ně nouze. A trofejní ryby stejně nemají chutné maso. Masař určitě není ten, kdo si odnese a sní 15 kaprů nebo 20 duháků za rok nebo k tomu dvě tři štiky a candáty.
Píšete hlouposti. Byl jste někdy na výlovu? Kapři, kteří se vysazují do řek se tam vzali jak? Chodím na brigády, výlovy pro ČRS. Bohužel výlovy a převozy ryb nejsou vůbec šetrné. Tisíce ryb pochcipaji. Jen proto, aby si nějaká masařka mohla toho ubohého kapra chytit. Lepší by bylo, kdyby se na těch rybnících chytalo a nic se nepřeváželo.
A když chytneš dle pisatele článku 1-2 kapry týďně, za měsíc je to tedy až 8 kaprů x 5 měsíců je až 40 kaprů + nějaké dravce, tak to není masař? Takových víc a revíry budou opět prázdné.
Naprosto souhlasím a děkuji za článek. Je mi 37, k rybaření jsem se vrátil předloni po nějakých 18 letech a nestačil se divit. U tohoto článku bych podepsal skoro každé slovo.
To je tady zase poplácávání po ramenou jací sme pašáci a jak sme řekli něco „co se nesmí“. A přitom takovýhle příspěvků je plnej internet a plný komentářový sekce na FB a všude jinde – i tady. Přitom to není nic jiného než brblání starců ve stylu „to za naších mladých let“ nebo „mladým chybi vojna“.
A na to ja odpovídám – co je komu do toho jestli si tu rybu vezmu nebo ne? Jak Vás to ovlivňuje jestli já si rybu vezmu nebo ne? Pro Vás se nic nemění a přesto má někdo potřebu strkat nos do cizích věcí a říkat co mají dělat.
To, že kapraři propagují chyť a pusť je docela jednoduché – je to premisa, na kterém celý ten koníček stojí. Je to celé o solidaritě s ostatnima a úctě k té rybě. Za prvé když tu rybu odvezu už ji nikdo další nechytí, tzn. i ostatní když si ji odvezou už ji nechytnu já – z tohoto důvodu taky kapraři nesnáší odnásení ryb do jiných revírů. Za druhé se na tu rybu nedívám jako na věc ale jako na ctěného soupeře a podle toho se k té rybě taky chovám – jednou vyhraje ona, jindy já. (Samozřejmě vím o dmntech, kteří chytají hlavně pro svoje ego a ryby jsou jim víte kde – bohužel takoví existují všude)
Dobrým důvodem proč si ryby neberu je ten , že mi je jich líto a obecně nemám rád zabíjení zvířat. Udělat to umím stejně jako na zabíječce ale jedno mi to není. Než se na mě vyrojí banda hňupů se stále stejnými omletými názory „ale není snad chytání a pouštění týrání těch nebohých zvířat?“, tak musím položit fylosofickou otázku? Co myslíte, že by si ten kapr vybral? Pantokem po hlavě nebo pustit nepoškozeného (až na malou ranku v tlamě) do vody? Takhle ta ryba má šanci se ještě několikrát vytřít a dožít se vysokého věku, takovou šanci pantokem nedostane.
Jan K. Pokud by to bylo tak, jak píšete, tedy že si každý chytá po svém, tento článek nevznikl. Musím přiznat, že tlak v online prostoru i u vody na to, že všichni musí pouštět vnímám. Loni jsem vzal dceru k vodě – malá holka, v té době 5 let. Přijdeme k řece, kolem 5-6 dalších rybářů. Pozdravila na celé kolo, pár chlapů jí odpovědělo, někdo na ni něco zavolal, pěkná chvilka u vody. Za hodinu a půl jsme odcházeli, v tašce 4 cejny na salát. Dcera pozdravila stejně jako při příchodu, jenomže teď jí nikdo neodpověděl… pětileté holce nikdo neodpověděl, protože jsme si dovolili nepustit chycené ryby.
Aha a nenapadlo Vás třeba, že je to závist a naštvání, že jim ubíráte úlovek? Sem snad jetě nezažil, že by lidi trápili odnešení cejni, kterých je všude jak plevelu. Pokud teda neměli v plánu je sežrat oni sami.
Tahali všichni, místo je (bylo před kormorány) vyhlášené tím, že jsou tam obrovská hejna malých ryb. Přítok do Nových Mlýnů. Online to samé. Teď jsem viděl ve skupinách dvě fotky ani na jedné nebyl kapr na podložce, protože si ho chtěl někdo vzít. No a komentáře… nebylo to pěkné, nebylo to pěkné… Jak jsem psal, pokud by se každý staral o to, jak chytá on sám, a nechal ostatní chytat podle svého, tenhle článek by nevznikl.
To není premisa, ale jen hloupé pozérství egohoničů. Nic víc. Lid zblblý koulena a pro všechny výrobce koulís je to v celkovém součtu miliardový byznys. Naštěstí v tom nejedu. Jedu si feeder, protože chci akci. Představa, že někam přijedu na týden, navalím do vody nesmysl a čekám tam jak trotl X hodin – tak z toho se mi ježí chlupy i tam, kde je nemám. A to nemluvím o hovadech, co vy kaprařští Dušínové mezi sebou máte, a není jich zrovna málo. Takové týdenní ožralé koulís hovado, dovede otrávit ostatním rybačku a klid u vody v poměrně širokém okruhu.
Takže asi tak.
To co sežereš už nikdy nechytíš ať si to každý přebere po svém
😁👍
Kapr stejně jako duhak jsou ryby dělané pouze na žrádlo, tam je to v pořádku, jako nějakých 10-20 kapru ročně je úplně v pořádku, proc ale někdo vezme 100..? Proc nekdo taha domu ryby jako je parma, tloust a podobně..
Naprosto s autorem článku souhlasím. Je mi 70 let, rybařím od 7 let. Rybu si od vody odnesu pouze pro svoji potřebu a nemám to za sebe za zlé ani u druhých rybářů. Roční úlovek je u mě do 15-20kg. Zdar všem rybářům.
Odjakživa to byl, je a bude ryboLOV. Žádné rybopusť. Když je někdo zastání, že se má ryba pustit tak prosím, ale ať potom nenadávají těm kteří si chtějí domů přinést kus Bio masa které sám ulovil a vlastně i zaplatil.