Obří pstruh ze Slezské Harty: 74 centimetrů tečkované krásy

jezerák

Úlovky opravdu velkých pstruhů z našich přehrad nejsou zrovna na každodenním pořádku. O to víc potěší, když se jeden takový podaří. Další podobný případ se nyní odehrál na přehradě Slezská Harta.

Martin Kohoutek na Hartu vyrazil rybařit se svým synem. Běžná vycházka se tentokrát ale změnila v něco mimořádného. Na prutu mu skončil jezerní pstruh o délce neuvěřitelných 74 centimetrů!

Nádherná ryba, kterou člověk u nás rozhodně nepotká každý týden. Gratulujeme k trofejnímu úlovku a děkujeme za příspěvek do našeho zpravodajství!

jezerák harta

Po krátkém souboji a vyfocení skončil tečkovaný krasavec zpátky ve vodě, aby mohl dál brázdit hlubiny Harty.

Foto a video úlovku: Martin Kohoutek, děkujeme za sdílení

Velcí pstruzi z přehradních nádrží

Trofejní pstruzi z našich přehrad patří mezi úlovky, které se rozhodně nevidí každý den. Prakticky každý rok se ale pár rybářů pochlubí úlovkem, který se svou velikostí vymyká běžné představě o tom, že pstruzi nepatří mezi velké ryby.

Nejčastěji se podobné úlovky objevují na přehradách ležících výše v povodí řek.

Právě v přehradách na tocích, kde mají pstruzi přirozeně vhodné podmínky, se podobné úlovky dají zaznamenat nejčastěji.

Tyto nádrže navíc většinou nabízejí chladnější a čistší vodu v kombinaci s přítoky, které poskytují útočiště i když hydrologické podmínky a stav vody v nádrži pstruhům nepřeje.

Zejména kvalita vody v letním období totiž bohužel začíná být problém také u některých nádrží ve vyšších nadmořských výškách. Lososovité ryby se ale často dobře dovedou přizpůsobit životu ve stojaté vodě. Ze zkušeností víme, že to neplatí jen pro pstruhy, ale třeba i pro lipany žijící v přítokových partiích přehrad.

Ve větších vodních plochách pak mají ryby k dispozici více potravy a mohou dorůstat významně větších velikostí.

Slezská Harta konkrétně patří mezi lokality, kde lze na trofejní pstruhy narazit častěji. Má všechny předpoklady, aby se v jejích vodách podobné ryby objevovaly. Leží v řídce osídlené oblasti, na vhodném přítoku a její voda je relativně chladná a bohatá na kyslík.

Přehrada je poměrně mladá a vzhledem k této charakteristice nádrž se zde před napuštěním uvažovalo o pstruhovém hospodaření.

Souhrou okolností se z Harty nakonec stal MP revír, úlovky jezerních pstruhů zde ovšem byly zaznamenány již několikrát. V posledních letech zde navíc probíhá cílené vysazování lososovitých ryb ze strany uživatele revíru, kterým je Moravskoslezský územní svazu ČRS. Podobné úlovky zde tak nejspíš do budoucna nebudou úplnou výjimkou.

Z aktuálních informací můžeme dále zmínit, že v roce 2024 se tu chytil potočák dlouhý 75 centimetrů, který údajně zabral z hloubky kolem třiceti metrů při lovu sumců. (Slezská Harta je nádrží s poměrně velkou průměrnou hloubkou, pozn. red.)

Podobné příběhy se samozřejmě opakují i jinde. Z minulosti jsou známé úlovky jezerních pstruhů z Lipna, které se svou polohou řadí v podstatě mezi horské nádrže.

A za zmínku stojí i kuriózní případ z přehrady Slapy, kde byl před několika lety uloven trofejní potočák, přestože se tato nádrž nachází daleko od podhorských oblastí. Lososovité ryby se ale vyskytují nebo vyskytovaly na přítocích středočeské Vltavy.

Část rybářů zaměňuje potočáka za duháka, někdo asi záměrně

Zdaleka ne všichni rybáři se zachovají dle rybářského řádu. Severomoravští rybáři si v minulosti posteskli, že část pstruhů často skončí na pánvi, i když jsou uloveny během doby hájení.

Hájení pstruha obecného trvá ze zákona od 1. září do 15. dubna. Přesto si někteří rybáři pletou (někdy možná záměrně) tyto ryby s pstruhem duhovým, který hájení nemá.

Zbarvení některých jedinců ale může být pro rybáře někdy trochu matoucí.

Podobná aféra proběhla před několika lety například na jihomoravské přehradě Dalešice.

Zajímavé také je, že většina záznamů o ulovení trofejních jezerních pstruhů pochází právě z podzimu nebo začátku zimy.

Pravděpodobně to souvisí s použitou technikou rybolovu, kterou bývají způsoby lovu zaměřené na dravce. Jde například lov na nástražní rybu s cílem ulovit štiku nebo candáta, nemalá část úlovků samozřejmě přijde na přívlač, kterou nejvíce rybářů na těchto revírech používá právě na podzim.

Občas se ale stává, že podobné kusy se chytnou i zcela náhodně například na kaprové nástrahy.

Čtěte také:

Světový rekord pstruha z Nového Zélandu: IGFA uznala jarní úlovek o váze 17,75 kg

Chytání ryb na nejkrásnějším revíru v ČR: 2 hodiny přívlače na přehradě Bedřichov

Ultralehký mikrowobler nejen na pstruhy: Stream Micro s jednoháčkem bez protihrotu

Díky za přečtení! Budeme rádi, když článek nahodíte dál mezi další rybáře:

Sledujte náš YT kanál

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.