Severočeský Územní Svaz ČRS zveřejnil celková čísla zarybňování za uplynulý rok. Do revírů územní svaz vysadil asi 618 tisíc kusů ryb o celkové hmotnosti přesahující 431 tisíc kilogramů.
U některých druhů, jako je štika, lipan či bílá ryba s okounem, se podařilo plány výrazně překročit. Naopak u candáta se to úplně nepodařilo.
Kapr dominuje ale zarybňovací plán se výrazně nepřekračuje
Kapr nadále zůstává nejčastěji vysazovanou rybou nejen v severočeských vodách. V roce 2024 bylo do severočeských revírů vypuštěno více než 372 tisíc kilogramů této oblíbené ryby, což odpovídá přibližně 254 tisícům kusů.
Ačkoliv celková hmotnost kaprů oproti předchozím rokům vzrostla o 12 tisíc kilogramů, počet vypuštěných kusů mírně poklesl. Tento trend reflektuje snahu zvyšovat průměrnou velikost kaprů namísto prostého navyšování množství násady.
Kapři se do revírů dostávají v atraktivnější velikosti a také se vysazují jedinci s výjimečnou stavbou těla či zajímavým rozložením šupin.
Lín a amur stále populárnější
Velmi potěšující je také pokračující snaha o významné vysazování u lína obecného, což je vedle kapra nejtradičnější česká ryba.
Dříve hojná rybniční ryba byla v posledních desetiletích trochu zanedbávaná. V severních Čechách to alr neplatí a v loňském roce bylo vysazeno přes 9 tisíc kilogramů, což odpovídá téměř 28 tisícům kusů.
Průměrná velikost vysazených línů se pohybovala kolem 320 gramů na kus, tedy již v tržní velikosti. Ačkoliv se tentokrát nepodařilo splnit plán na sto procent, v předchozích letech byl tento druh vysazován v nadprůměrném množství.
Rostoucí oblibě se těší samozřejmě i amur, kterého bylo vysazeno více než 12 tisíc kusů o celkové hmotnosti přes 19 tisíc kilogramů. Průměrná velikost vysazených ryb dosahovala 1,6 kilogramu na kus. Na některých revírech se tento druh velmi dobře adaptoval a rybáři zde mohou narazit na skutečně trofejní exempláře.
Nedostatek násady candáta se opět projevuje
Zarybnění candátem bylo v roce 2024 nižší, než bylo původně plánováno. Do revírů se podařilo vysadit přibližně 20 600 kusů všech velikostních kategorií. Candát je známý svou náročností na podmínky prostředí a v ČR se jeho populace přirozeně udržuje na slušných stavech jen na některých vodách. (Podstatná čát ulovených candátů v ČR pochází z několika málo přehrad, pozn. red.)
To vede k vysoké poptávce a nedostatku násady na trhu, což se projevilo i v loňském roce. Tomuto problému nečelí jen tento územní svaz. Pro účely zarybnění svazových vod není dostatek candáta údajně ani u komerčních rybářů.
V minulosti se zarybňovací plány na severu Čech u tohoto druhu několikrát podařilo výrazně překročit – například v roce 2022 bylo vysazeno téměř 149 tisíc kusů.
Severočeský ÚS se snaží podporovat candátí populaci i jinými způsoby. Významnou roli hraje také spolupráce s Povodím Ohře, kdy se například na ÚN Nechranice manipuluje s vodní hladinou tak, aby se tření candáta dařilo co nejlépe.
Na rozdíl od candáta se podařilo zvýšit výsadbu štiky, které bylo vysazeno téměř 70 tisíc kusů. Z toho vyšší váhová kategorie představovala 6 500 kilogramů. Štiky jsou v revírech vysazovány rovnoměrně na různá místa, aby se minimalizoval jejich kanibalismus, který je pro tento druh typický.
Rovněž sumec si udržel stabilní čísla – do revírů bylo vysazeno přes 3 500 kusů všech velikostních kategorií. Tento druh je preferovaně vysazován do velkých vodních ploch a toků, jako je Labe či ÚN Nechranice, kde pomáhá s regulací nepůvodního hlaváče černoústého.
Pstruhové revíry
Zarybňování lipanem podhorním zaznamenalo výrazné překročení plánu. Vysazeno bylo přibližně 16 tisíc kusů, především v květnu a červnu, aby se mladé ryby mohly lépe aklimatizovat a uniknout predátorům.
U pstruha obecného dosáhla celková čísla 17 tisíc kusů, což odpovídalo plánovaným hodnotám. Počet nasazených ryb zde závisí především na produkčních možnostech místních organizací.
Více se vysazoval pstruh duhový. Loni do revírů bylo vysazeno téměř 38 tisíc kusů o celkové hmotnosti přes 15,6 tisíce kilogramů. Přestože v minulém roce hrozil nedostatek těchto ryb na trhu, nakonec se podařilo zajistit dostatečné množství a plány byly dokonce překročeny o desítky procent.
Siven americký byl vysazen v počtu 5 600 kusů s průměrnou hmotností 0,4 kilogramu na kus. Tento druh se hodí zejména do revírů s vyšší kyselostí vody, jako jsou některé toky Jizerských hor a přehrada Bedřichov.
Severočeský ÚS také loni získal násadu úhoře, která do ČR putuje ze zahraničí. Minulý rok bylo vypuštěno 49 tisíc kusů odkrmeného úhořího monté, které má vyšší šancí na přežití. Na úhoře nejsou stanoveny konkrétní zarybňovací plány, protože jeho dostupnost na trhu výrazně kolísá.
V minulých letech docházelo i k zásadním výkyvům ceny monté. Vyšší pozornost byla také věnována okounu říčnímu.
Ochrana bílé ryby na severočeských revírech od jara 2025
V souvislosti s tímto článkem stojí také za zmínku asi největší novinka v rybářském řádu, která na revírech Severočeského územního svazu od roku 2025 objevuje a začne platit od poloviny března.
Jarní hájení některých druhů od 16. března zde bylo rozšířeno také na další druhy bílé ryby. Citujeme:
„Od 16. 3. do 31. 5. jsou na všech mimopstruhových revírech (Severočeského územního svazu, pozn. red.) hájeny uvedené druhy ryb: cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, perlín ostrobřichý, karas obecný, ouklej obecná, hrouzek obecný, slunka obecná, ježdík obecný.„
Toto opatření má posílit stavy bílé ryby, což by se mělo odrazit i na populaci dravců pro něž bílá ryba tvoří potravní základnu.
Jarní hájení některých druhů platí běžně na prakticky všech revírech
Jen pro úplnost, jarní hájení určitých rybích druhů platí celoplošně. Od 16.3. do 15.6. se v rybářském řádu všude MP i P revírech hájí například ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), parma obecná (Barbus barbus), parma východní (Barbus petenyi), podoustev říční (nosák) (Vimba vimba), jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso), a jen mimopstruhových revírech ještě jelec jesen (Leuciscus idus), jelec tloušť (Squalius cephalus).
V posledních asi dvaceti letech se přitom podmínky pro lov ryb na jaře značně zmírnily. Například ještě po roce 2000 se v některých ÚS drželo jarní hájení například na rybnících, kde byl rybolov zakázán až do května. Ještě v předcházejících letech pak platíval všeobecný zákaz lovu v období jarního tření na MP vodách, což je již dávná historie ale svůj smysl to zřejmě tenkrát mělo. Všeobecné jarní hájení revírů dosud ještě drží například země bývalého SSSR.
Zdroj: https://www.crsusti.cz/cz/aktuality/celkova-data-distribuci-do-reviru-v-roce-2024
Čtěte také:
Skončilo rybaření na dalším revíru: Košutecké jezírko v Plzni
Nejstarší kapr na světě se prý dožil 226 let, berte to ale s rezervou
Za celosvazové rybaření se přerozdělí téměř 200 milionů korun, počet rybářů ale loni klesl
Buďte první kdo přidá komentář