Skončilo rybaření na dalším revíru: Košutecké jezírko v Plzni

Mže 1
Ilustrační foto: redakce

V Plzni skončil rybolov na jedné ze svazových vod. Košutecké jezírko je od 21. 2. oficiálně vyjmuto z revíru č. 431 025 Mže 1. Tato 0,6 hektarová nádrž patří městu Plzeň a k jeho vyjmutí z rybářského revíru došlo na žádost města.

Rybáři byli o záměru města informováni s předstihem a loni již bylo utlumeno zarybnění této lokality. Důvodem pro zrušení revíru se stala nespokojenost vedení města se stavem vody a plány na rekreační využití lokality, které s přítomností rybářů již nepočítají.

Jedním z faktorů přispívajících k horší kvalitě vody je přitom podle vedení města právě rybí obsádka. Po dohodě s městem zde ČRS již několik let nevysazoval kapra a zaměřoval se na jiné druhy ryb, například dravce. Poslední kapři byli na Košutecké jezírko vysazeni v sezoně 2022. Ani změna obsádky ale město neuspokojila.

Docházky rybářů na jezírko se pohybovaly řádově v nižších stovkách ročně a zapsáno bylo jen několik desítek kusů ušlechtilých ryb ročně. Kromě kaprů šlo například o štiky obecné.

Nejedná se o první podobný případ

Vyhazov rybářů v zájmu zlepšení kvality vody bohužel není nic nového. Právě v Plzni proběhl podobný experiment již před 18 lety na Boleveckém rybníku.

Zde se změnou obsádky (odklonem od tradičního hospodaření s převahou kapra) podařilo kvalitu vody zásadně zlepšit. Průhlednost vody zde činí údajně až 4 metry. Bují zde sice vodní rostlinstvo ve velkém, to ale lze řešit pomocí speciální techniky, která podvodní vegetaci sklízí.

Z hlediska svazového rybolovu mají plzeňští rybáři štěstí v tom, že krajské město a okolí jim nabízí celou řadu dalších možností k rybaření. Z pohledu celého západočeského ČRS v poslední době revírů přibylo. Desítka nových vod, zařazených do CS rybolovu, se ovšem nachází převážně v sousedním Karlovarském kraji.

Kapr versus kvalita vody?

Tradiční představa rybníka jako nádrže s nepříliš průzračnou vodou zřejmě dost souvisí se způsobem hospodaření, který se na revírech většinou příliš neliší od produkčních rybníků. Zkušenosti ukazují, že při změně rybí obsádky se průzračnost vody může zlepšit poměrně zásadním způsobem.

Rybáři se ovšem ke změně odhodlávají málokdy, a to i když v tomto ze strany části členské základny také existuje určitý tlak.

Účinnější páky na to mají majitelé vodních ploch, které si svaz pronajímá. Začíná to různými omezeními například ohledně použití návnad a končí to někdy bohužel i výpovědí nájmu. Kromě aktuálního případu jde v poslední době například o poměrně populární Stříbrný rybník v Hradci Králové, který už do svazových vod také nepatří.

Ani omezení vysazování kapra není ovšem všelékem, který z rybníka udělá křišťálově čistou tůň. Kvalitu vody ovlivňují i splachy povrchových vod, sinice a řada dalších faktorů.

Zdroj: https://www.crsplzen.cz/inpage/vyjmuti-kosuteckeho-jezirka-z-reviru-c-431-025-mze-1/

Čtěte také:

Nejstarší kapr na světě se prý dožil 226 let, berte to ale s rezervou

Sbírka: pomozte obnovit rybník po otravě

Děti mohou letos opět získat první povolenku pro lov ryb zdarma

Rychlé sdílení přes FB, Messenger, Whatsapp, X a mail:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.