Chytám ryby už od svých 5 let. Vždycky jsem jezdil s mým tátou nebo dědou na malou klubovku, která nemá ani 1 hektar.
Tam jsem se poprvé učil nahazovat, zdolávat, podebírat a mnoho dalších základních dovedností.
Až do mých 10 let jsem chytal jenom se splávkem, protože mě nic jiného ani nebavilo a nedokázal jsem sedět a koukat dlouhé hodiny na čihátko pod prutem.
V 11 letech ale přišel zlom a já si šel do krámu koupit své první kapráky, stojan, hlásiče velký podběrák a swingery.
Když jsem přišel poprvé k vodě s cílem chytat kapry, kteří se mnou naprosto spolupracovali a braní nemělo obdoby, v tu chvíli jsem si to zamiloval. Bohužel o 2 měsíce později mi děda odchází do věčných lovišť.
Táta je pořád v práci a já měl jedinou možnost, místní svazovky. Po několika letech zdokonalování přišel zlom a z mladého nezkušeného rybáře se pomalu stává pokročilejší.
Byl jsem naprosto všestranný rybář, jelikož jsem chytal od plavané po mušku, nasbíral cenné zkušenosti a dařily se mi pravidelné úlovky na mnoha místech.
První pokusy o ulovení velkých kaprů
Teď se ale přesuneme do léta roku 2022, už je mi 14 let a chytat malé ryby mě moc nebaví, chci zkusit moderní kaprařinu!
Někdy v půlce srpna odjíždíme s mými kamarády na velmi vzdálenou řeku Labi.
Pro mě naprostá premiéra co se týká lovu na boilies a velkých ryb. Po příjezdu na místo si Deeperem mapuju dno a nahazuju pruty takřka pod nohy, maximálně 8 metrů od břehu.
Krmím boiliem Peach and Liver od TB baits, na které zároveň chytám. Ještě jsem si nestihl rozbalit ani všechny věci a dostávám záběr. Po možná 5-ti minutovém zdolávání podebírám kapra kolem 6 kg.
Není velký, ale je zatím můj největší. Jedná se o krásného lysce, tak si dělám pár fotek na památku. Mám radost, hned po příjezdu taková ryba!
Večer společně grilujeme a povídáme si své příběhy od vody.
Druhý den ráno opět nahazuji obě montáže pod břeh.
Další den přichází vichřice a musíme se schovávat v autě
Děláme si snídani a už je víc než jasné že dnešní den bude opravdu ,,pařák“. Kolem 15 hodiny přichází šílená vichřice, při které jsme byli nuceni schovat úplně vše do auta, jinak by nám to vítr odfoukl.
Teď už zase vše jen postavit do původního stavu. Večer zase společně sedíme u grilu a povídáme si naše historky.
Kolem půl 11 večerní se mi udělá nevolno a proto se jdu natáhnout do bivaku. Za 10 minut 11 mě z mého lehkého spánku budí kamarád a říká, že mám vytáhnout pruty a jít spát ,,Stejně se to ani nehne“, říká.
Já na to jen pronesl větu ,,Třeba to ještě přijde „.
O 10 minut později se mnou třese parťák že mám záběr a ani mě to nevzbudilo, prej jízda jak🐮.
Já proto neváhám a beru si prut do svých rukou. Bohužel ryba se nám zamotala do stulíků které jsou všude kolem břehu.
,,Musíme na člun“ pokřikuju na parťáka který rychle odvazuje člun a jede mě vyzvednout. Na člunu nás ryba táhne až k druhému břehu a pak ještě s proudem, dobrých 300m. Říkáme si že to musí být hrozný monstrum, no a ono po dalších snad 15 minutách vypluje na hladinu 9kg kapřík 🤣🤣
(Do dnešního dne, kdy mám nachytány ryby už i přes 20kg jsem tak bojovnou rybu nezažil)
S rybou se vracím 5 minut po půlnoci zpět ke břehu kde na nás netrpělivě čekají dva parťáci a proběhne následující rozhovor.
,,Tak co?!“
„Ani se neptej.“
„Přišli jste o něj?“
„Ne, máme ho.“
,,Kolik má?“
„Maximálně 9 kg“ odvětil jsem.
S rybou dělám pár fotek než šupinaté tělo zmizí opět v proudu.
Dalších 5 dní bez záběru
Následujících 5 dní nemáme nikdo z nás záběr.
Zkoušel jsem i několikrát zavést na sumce ovšem ani to nepřineslo úspěch.
Jedno odpoledne se vydáváme na trolling 8 km proti proudu pod druhý jez a zpátky. Tam dostáváme tvrdou pecku ale ryba háky netrefila.
Večer se dohadujem co bychom mohli změnit, aby jsme už konečně dostali zase rybu na břeh.
,,To je tím vedrem“, říká parťák. Spíš to bude tím že jsme v nadjezí, nebude tu tolik kyslíku“ odvětil jsem.
V sobotu ráno odjíždí dva parťáci domů a já se rozhodl zůstat s druhým parťákem ještě do neděle.
V sobotu odpoledne dostávám záběry co 5 minut, ale jsou to všechno cejni. K večeru přichází ale trochu jiný záběr, pomalá jízda. Já zasekávám a hned moc dobře vím, že to nebude velká ryba.
Měl jsem pravdu, jedná se o místního násaďáka, který má tak 3kg.
Pozdě večer přichází bouře a tak si s kávou v ruce celý nedospalí užívám poslední kouzelný labský večer.
Ráno už jen vše balím a odjíždíme zase 400km domů.
Tato výprava mi dala mnoho zkušeností, které nastartovali mou ,,kaprařskou kariéru“.
Kaprařina mi neodmyslitelně přirostla k srdci. Mějte se fajn, opět vás zdraví Michal Kocian.
Čtěte také:
Čtěte také: Boilies: nástraha (nejen) pro lov trofejních kaprů 30 kg+
Be the first to comment