Sumec dokáže poměrně efektivně lovit vodní ptactvo. Za určitých okolností si ale dokáže pro kořist „zajet“ až na břeh.
Může se to zdát jako jedna z řady dalších internetových rádoby senzací. (Podobně jako nedávné video se sumcem a holubem, údajně z Labe).
Přesto se o senzaci nejedná. Zdá se totiž, že v některých oblastech Evropy se sumec velký na lov holubů přímo specializuje a tvoří minimálně polovinu jeho kořisti. Aby toho nebylo málo, ptáky loví přímo na souši. Do hejna holubů totiž vyráží ve chvíli, kdy se snaží na břehu řeky napít.
Dlouhodobým sledováním vědci dokázali zaznamenat desítky případů, kdy sumec za kořistí vyjel více než půlkou těla na břeh.Vše je pečlivě zdokumentované fotograficky i pomocí videa. Žádný úhyn sumce objeven nebyl. A to ani když se jednomu z nich podařilo z vody vyjet celým tělem.
V následujícím textu se dozvíte:
- Na jaké řece sumce poprvé viděli lovit holuby
- Jaká je úspěšnost sumců při tomto lovu
- Jak si největší sumci uzmou nejlepší pozici a po ulovení kořisti přenechávají místo menším jedincům
První zmínka o zvláštním chování sumců pochází z Francie
Netradiční chování sumce pozorují nejčastěji v jižní části Evropy. Nejlépe zdokumentované “suchozemské útoky” sumce velkého mají ve Francii.Země galského kohouta se ve své jižní části vyznačuje teplým klimatem a množstvím zajímavých řek, kde se sumcům velmi daří, což ostatně dokazují i četné výpravy českých rybářů. Z Francie pochází též řada zajímavých rybářských videí, kde můžeme vidět slušné sumce atakující například hladinové nástrahy.
Video s leteckými záběry sumců, jak útočí na ptáky na břehu:
*V případě, že se přehrávač nezobrazuje, přejděte po odkazu na YouTube
Další odkazy na podobné záznamy:
Kuriózní videa jsou ale součástí rozsáhlejšího jevu, který dokazuje, že sumci se dokáží velmi rychle adaptovat na potravu, která se pohybuje v blízkosti hladiny a břehu.
To jsou věci u nás poměrně neznámé. Z našich poměrů známe dobře noční pukání sumců u hladiny ale opravdový lov velkého sumce v mělké vodě za denního světla se asi u nás natočit nikomu nepodařilo, jinak by z toho dávno byla velká senzace.
Jak francouzští sumci začali hromadně žrát ptáky
První zaznamenaný případ pochází z roku 2011. Rybáři tehdy na řece Tarn, poblíž města Albi, kde rybáři zpozorovali hromadný útok sumců na ptáky. Se svým zážitkem se svěřili odborníkům.
Výzkumem sumců a dopadem jejich výskytu na ekosystémy řek se zabývá Frederic Santoul, který působí na univerzitě v Toulouse.
“Děje se tady něco divného, sumci žerou ptáky na břehu,” dozvěděl se jednoho dne. Zpráva o viděném jej poněkud překvapila. Pozorováním se ale vše potvrdilo.
Řeka Tarn v okolí Albi je typická mělkými partiemi se štěrkovým podkladem. Právě na něm se brzy zrána shromažďují holubi a sumci na ně s oblibou doráží.
K samotnému ulovení kořisti přitom dochází mimo mokrý živel. Sumec si pro holuba vyjede přední částí těla na břeh.
V mělké vodě na ptáky čeká většinou hned několik sumců, což je výtečně vidět na snímcích z dronu.
Ptáci se u řeky vyskytují jen malou část dne a snaží se napít říční vody.
Po jejich prohlížení k vodě následuje výpad, při němž se velká ryba dostane částečně mimo vodu, aby dosáhla na holuby pohybující se u břehu.
Podle Santoulových slov toto chování připomíná lov některých druhů velryb, které ale patří mezi savce. U ryb jde o velmi nestandardní jev.
“Zásadní rozdíl spočívá ale v tom, že velryba dýchá vzdušný kyslík. Pro sumce je pobyt na suchu vždy rizikový”
Vědci se samozřejmě nespokojí s pouhým sledováním a natáčením videí. Kolektivní práce několika výzkumníků vedla ke zveřejnění článku v odborném časopisu. Tuto práci naleznete pod názvem “Freshwater Killer Whales: Beaching Behavior of an Alien Fish to Hunt Land Birds“ a můžete si ji přečíst v AJ.
Metodicky vedený výzkum ukázal na několik zajímavých faktů.:
- Úspěšnost sumců při tomto způsobu lovu dosahuje 28 procent (což není vůbec špatné)
- Přes 40 procent sumců se při útoku dostane více než polovinou těla na souš
- Jeden pozorovaný sumec se dostal na břeh celý a v pořádku se dokázal vrátit zpět
Výzkum proběhl na vzorku celkem 54 pozorovaných jedinců druhu Silurus glanis (sumec velký).
Zajímavé je zjištění, že i při tomto netradičním chování používají sumci ke zjištění kořisti své vousy. Sumec nemá zrovna nejlepší zrak, loví nejčastěji v noci a tak na oči příliš nespoléhá ani v tomto případě.
Nejvíce útočí na hemžící se hejna holubů, zatímco osamocené a pomalu se pohybující kusy nenapadá prakticky vůbec. Nejspíš je totiž pořádně nedokáže zaměřit.
“Jeden nebo dva holubi jsou celkem v bezpečí. Z hejna 20 – 30 ptáků, kteří se snaží dostat k vodě, aby se napili, se naopak mohou některé kusy mohou stát sumčí kořistí poměrně snadno”, řekl Santoul v interview pro americký časopis Field and Stream.
“Zároveň můžeme pozorovat určitou kolektivní strategii, kdy současně útočí například 5 – 6 sumců. Nejvýhodnější pozici vždy zabere největší sumec. Jakmile uloví holuba, odplave a jeho místo zaujme menší jedinec,” dodává.
Zajímavá čísla přinesl také výzkum vzorků tkáně ze sumců v této lokalitě. Díky moderním metodám se podařilo zjistit, že u některých jedinců tvoří holubi více než 50 procent jejich jídelníčku.
Výhodná kořist, na kterou se vyplatí počkat i půl dne
Mezi rybáři je obecně známý princip, při němž se dravec snaží ulovit co největší kořist za cenu co nejmenší námahy. Zakládá se na tom také množství rybářských taktik. V duchu této filozofie jednají i sumci na řece Tarn.
Výzkumníci pozorovali některé sumce stát v mělké vodě i přes deset hodin. Celou dobu zůstávali téměř nehnutě na mělčině a čekali na svoji příležitost.
Respektive na to, až holubi zase přiletí. Z jejich pohledu zřejmě jde o zajímavé sousto, které rybu dobře nasytí.
Nejčastěji loví sumci v rozmezí 90 – 180 cm délky, větší kusy zpozorovány nebyly. Zřejmě je pro ně takový lov, vzhledem k jejich proporcím, již nevýhodný.
Za desetiletou historii studia tohoto chování sumců, byly podobné případy zpozorovány i na jiných místech Francie a také v Itálii či Španělsku.
Je zajímavé, že jde téměř výhradně o země, kam byl sumec introdukován uměle. V Itálii s ním dokonce zkouší bojovat – více v článku o odlovu sumců ve Střední Itálii.
V zemích, kde je sumec původním druhem, neexistují o podobném jevu žádné vědecky doložené zmínky.
Zdroje:
Ilustrační foto: čtenář Pepa a jeho úlovek sumce velkého
US magazín Field and Stream.com
YouTube.com
Buďte první kdo přidá komentář