Máte radši tlustý nebo hubený? V hospodě jsme nedávno zjistili, že se neumíme shodnout, jak silnou pletenku na přívlač vlastně použít. Metafyzická debata nás přivedla na spoustu zajímavých myšlenek.
Z čistě filozofického hlediska by bylo nejlepší vždy použít co nejtenčí průměr. To nabízí nejdelší náhozy a dokonalý kontakt s nástrahou nehledě na říční proud či vítr nad hladinou. V kombinaci s malou nápadností ve vodě mluví vše jasně pro tenké šňůrky.
Šedivá je však teorie a naopak zelený bývá strom života. Chytat všechno na nejtenčí průměry nejde.
Až bude mít 0,06 pletenka takovou nosnost, abyste na ní utáhli i sumce, tak nebude co řešit. Pokud se tedy výrobci poperou s nízkou odolností proti otěru.
Než ale inženýři vymyslí tu pravou a jedinou superšňůru, tak si budeme muset s výběrem šňůry dát větší práci.
Mimochodem, víte, že firmy průměr šňůry měří všelijak? Hlavně levnější šňůry jsou spíše ploché a tak je výsledný průměr celkem nic neříkající číslo. Trochu lepší to je kvalitních alespoň 8 vláknových pletenek, které jsou alespoň trochu do kulata.
Jinak se ale nedá příliš na udávaná čísla spoléhat a nejlepší je šňůru vidět na vlastní oči. U jednoho výrobce může každá řada šňůr mít úplně jiné proporce.
Docela často při navíjení šňůry zjistíte, že celý obsah balení na cívku nedostanete, i když podle údajů na navijáku by ještě mělo kousek chybět. Největší zábava ovšem nastává při objednávce z Číny, kde se nedá odhadnout co vám vlastně nakonec přijde.
Na čem závisí výběr průměru šňůry na přívlač?
- Váha nástrahy
- Cílová velikost ryby
- Vítr, proud
První dva parametry jsou vcelku jasné. Proč ale, krucinál, řešíme vítr a proud??
To je jednoduché, čím slabší šňůra, tím méně se do ní může proud a vítr opřít. Lépe se nahazuje a nevzniká průvěs na šňůře. Máme tak nástrahu „nakrátko“ a cítíme všechny záběry a vázky okamžitě v prutu.
Jak silnou pletenku na přívlač na štiku?
Pokud pojmete podezření, že vám hrozí úlovek kapitální štiky, nebude samozřejmě od věci zvýšit průměr šňůry až třeba na 0,16 mm. S takovou šňůrou se dá ještě celkem rozumně daleko nahazovat a v tahu už vydrží opravdu hodně.
Jelikož je drtivá většina úlovků na svazových vodách ve velikosti do 80 centimetrů, tak si na většinu štik vystačíme s opravdu tenkou šňůrou v průměru 0,12 mm. Je samozřejmě nutné doplnit šňůru o nějaký návazec proti štičím zubům.
Síla pletenky na okouna a candáta
Tyto ryby můžeme s klidem hodit do jednoho pytle, samozřejmě jen obrazně. Candát je sice výrazně větší ale pletenka nám i při tenčím průměru dává dostatečnou rezervu pevnosti pro zdolání lepšího candáta.
Lov těchto ryb často probíhá na gumové nástrahy. Právě zde nejvíc oceníme výhodu tenkých šňůr, které nám umožňují daleko házet, udržet perfektní kontakt s nástrahou a kontrolovat ji po celou dobu pohybu ve vodě.
Není ale od věci si před nástrahu dát kus fluorocarbonu, který ochrání šňůru před otěrem. To je největší slabina šňůry a tvrdý vlasec jako návazec nám pomůže. Fluorocarbon navíc má minimální průtažnost a tak nenaruší tolik citlivost na jemné záběry.
Pletenka na sumcovláčku
Jak silnou pletenku na přívlač na sumce? Přívlač na sumce je stále více populární. Výběr šňůry ale není tak jednoduchý jako u lovu na nástražní rybu.
Musíme být schopni alespoň někam nahodit a zároveň si na vláčku nejde vzít moc velký naviják s návinem tlusté šňůry.
Nejlepší je použít multiplikátor, který má schopnost pojmout hodně šňůry i při menších rozměrech a váze.
U smekacího navijáku je rozumný limit tloušťky sumcové šňůry pro přívlač kolem 0,25 mm. To už je celkem silné lano, se kterým z vody vytáhnete kdejaké monstrum. I zde je ovšem namístě použití fluorocarbonu, pokud možno co nejtlustšího.
Problém s otěrem šňůry tady ještě umocňují zuby sumce. Ukousnutí jako u štiky sice nehrozí ale rozedření šňůry je zcela reálná hrozba.
Buďte první kdo přidá komentář