Při chytání na měkké nástrahy se používá několik způsobů nastražení. Jedním z nich je kloubové spojení s vyměnitelnou zátěží, známé jako čeburaška. Jak navázat čeburašku a v čem je její síla i slabiny?
Čeburaška může mít různé tvary. Zdaleka neplatí, že jde o kulaté olovo. Princip je ale vždy stejný. Zátěž obsahuje vyjímatelnou sponku (drátek), která slouží k nasazení háčků a připevnění karabiny.
Lze čeburašku vázat na vlasec nebo musí být karabinka? Aneb riziko vyjetí sponky a vyvléknutí háčku-
Slýchávám o riziku, kterým je vtažení vlasce dovnitř olova a teoreticky i vyvléknutí sponky a s tím spojená možnost vyvléknutí háčku. Příliš se toho nebojím. Většina rybářů používá buď karabinku nebo tužší fluorocarbon, který nechtěnému vyvléknutí sponky zevnitř zátěže brání. V případě použití tenkého vlasce nebo šňůry bez karabiny taková možnost sice teoreticky vzniká.
Když ale čeburašku pravidelně kontrolujete, tak musíte mít vše v pořádku jelikož k posunu dochází spíše pozvolně a ne při tahu během zdolávání. Při zdolávání nebo tahání vázky působí na čeburašku protisměrné síly a k vytažení by nemělo dojít. Do olova je drátek z výroby navíc většinou zasazený nafest.
Hrozí tu maximálně tak úplné rozevření při extrémní zátěži. To už ale je jiná situace, každé rybářská bižuterie má svoje pevnostní limity a týká se to i čeburašky. I malé čeburašky ale vydrží poměrně hodně a dá se s nimi zdolat větší ryba. Snad jen cílená sumcovláčka nebo lov trofejních štik může být problematická. V tom bude mít vždy navrch jigová hlava, která je z podstaty své konstrukce daleko pevnější.
Otázka by však neměla znít, jak navázat čeburašku, ale spíš jak připevnit. Použití čeburašky není nic složitého
- Připravíme si čeburašku a háček (čeburaškový, offsetový)
- Vytáhneme sponku – u 99% čeburašek je sponka na jednom z konců zakřivená a jde jen ven pouze jednosměrně
- Na stranu, na kterou se vytahuje, upevníme háček, aby byl hrotem nahoru.
- Vrazíme zpátky do olova
- Do předního očka připevníme karabinu a chytáme
Hlavní výhody čeburašky – snadná výměna zátěže a netaháte se s těžkými krabičkami
Na maximální pevnost v tahu čeburaška ve srovnání s jigovkou prohrává (což při běžné přívlači nemusí vadit), hlavní bonus ale spočívá v možnosti snadné výměny a možnosti kombinovat háčky a zátěže dle potřeby.
S jigovkou máte vždy přesně danou zátěž a velikost háčku. Měnit zátěž nebo háček znamená vzít jinou hlavičku, kterých musíte mít dostatečné množství ať pokryjete všechny kombinace.
S čeburaškou je to jiné. Máte háček a na něm nástrahu. K němu můžete připevnit libovolnou zátěž. Klidně můžete použít obří hák s velkou nástrahou a lehkou zátěž, nebo naopak malou gumu a velkou těžkou čeburašku.
Pokud změníte místo a potřebujete těžší nástrahu, tak jen sundáte čeburašku a nasadíte jinou. Žádné přepichování gum není nutné. Se zásobou čeburašek jednoduše vždy získáte nástrahu o potřebné váze i velikosti háčku. Ušetříte záda při tahání jigovek a nebudete muset dělat kompromisy při nastražení, kdy musíte dát nástrahu na lehčí hlavu nebo nevhodně velký háček jen proto, že požadovanou hlavičku už nemáte.
Proč vláčkaři oceňují čeburašky?
Oproti klasickým hlavám má čeburaška nejen odlišný způsob nastražení ale hlavně odlišný styl chování nástrahy při pohybu. Spoj mezi zátěží a háčkem není pevný jako u jigovky, nýbrž kloubový. Nástraha se tak hýbe zcela jinak a má větší volnost pohybu oproti nástraze, která je na jigovce namrtvo a hýbe se jen její menší část za háčkem.
Zajímavá situace nastává například při pauze na dně, kde má nástraha na čeburašce volnost pohybu. To může být o něco náchylnější na vázky. Zároveň to ale působí přirozenějším dojmem nebo nástraha netrčí bez pohybu ale hýbe se například působením proudění, což může ryby vynervovat k útoku. Nástrahy, které plavou se dokonce na čeburašce staví ocasem vzhůru a jsou pro ryby daleko zajímavější než guma, která se svalí na bok do bahna nebo mezi štěrk atd.
Buďte první kdo přidá komentář