Stinger na přívlač se vám může hodit v několika situacích. Jaké to jsou a jak jej navazát?
Stinger není nic jiného než doplňkový háček, který se umístí nejčastěji na gumovou vláčecí nástrahu. Většina vláčkařů se spokojí s jigovou hlavou nebo čeburaškou. Stinger má ale své specifika, díky kterým byste jej mohli zařadit do svého repertoáru i vy. U zavrtávacích hlav a trnů se bez něj dokonce vůbec neobejdete.
Stinger na přívlač se používá v následujících situacích
Základní účel stingeru není nutné dopodrobna popisovat. Jde o umístění háčku, který nám umožní zaseknout a zdolat rybu. V jakých situacích ale vzniká potřeba mít stinger?
- Doplňkový háček v zadní části nástrahy – u nástrah větších rozměrů je neúnosné zvětšovat neustále také rozměr háčku, stinger nám pomůže umístit druhý háček blíž ke konci nástrahy.
Na obří kopyto těžko dáte obří háček. Velikost háčku nejde zvyšovat do nekonečna, navíc by jeho protažení celým tělem nástrahy mohlo narušit její chod, což nechceme. Stinger lze použít na libovolnou velikost a chod nastrahy omezuje minimálně.
- Stejně tak se stinger používá pro zvýšení úspěšnosti záseku, když ryby berou jen za kraj nástrahy
Dobré v zimě, kdy ryby nedobírají. JInak spíš kontraproduktivní a komplikuje to vyproštění zažraných háčků.
- Umístění háčku do nástrahy na zavrtávací hlavičce nebo trnu
Zavrtávačka je velmi populární řešení, jak nastražit gumovou nástrahu bez nutnosti propichovaní háčkem. Buď použijete zavrtávací hlavu o určité hmotnosti nebo samotný trn, na nějž lze umístit například výměnnou čeburašku.
Obojí vhodně vyřeší zejména již zmíněné větší nástrahy a zavrtávací hlava se hodí například pro vertikální lov, kde mnohdy musíme použít těžkou zátěž, aby nám nástraha chodila pod lodí nehledě na proud. Jigové hlavičky o vyšších hmotnostech nejsou vždy k sehnání a místo nich si můžete pořídit právě zavrtávací hlavu.
Obě varianty disponují zavrtávací spirálou, kterou našroubujete do přední části nástrahy. Musíte ale doplnit háček pomocí stingeru neboť zavrtávačky žádný vlastní háček nemají.
Lesk a bída domácí výroby doplňkových háčků na gumové nástrahy
Existuje samozřejmě jednoduchá možnost si stinger na přívlač zakoupit v obchodě a nemuset se s tím obtěžovat doma. Domácí výroba ale může mít své výhody, vyjde to levněji a máte pod kontrolou všechny komponenty z nichž stinger tvoříte.
Materiál na stinger:
- Háčky – může být trojháček i jednoháček
- Vázací materiál (lanko) – dá se vyrobit z fluorocarbonu, ocelového lanka, wolframu
- Zavrtávací hlava nebo trn
U materiálu bych se zastavil podrobněji. V oblibě bývá fluorocarbon, který ovšem nemusí ani v silnějších průměrech odolat štičím zubům. Jistější je nějaký druh lanka. Pokud vám tedy jde o čistě candátí lov a jste schopni odfiltrovat záběry štik (třeba výběrem místa, kde štiky jsou minimálně), tak můžete fluorocarbon využít. V opačném případě je vhodnější kovové lanko.
Jak navázat stinger bez zamačkávací trubičky
Variant pro vázání stingeru existuje možná několik desítek. Chcete-li pracovat precizně, tak si pořiďte zamačkávací trubičky s jejichž pomocí se vyrábí fabrické stingery a lanka. K jejich aplikaci ani nepotřebujete krimpovačky, stačí k tomu normální kleště. Nevýhodou tohoto řešení je trochu vyšší cena a u jemnějších lanek občasné třepení konců, což činí z dvojnásobného provlékání lanka trubičkou učiněný horror.
Já vám ukážu trochu praseckou variantu bez trubiček. Se správným přístupem jde wolfram zauzlovat. Zatím jsem žádný stinger ani lanko neurval ve spoji. Chlubil se mi kdysi kdosi, že lanko z wolframu váže jen na uzel. Inu, zkusil jsem a po pár přetržených lankách vejpůl přišel na správný grif.
Vázání uzlu na lanko není úplně košer. Uzluje se obtížně a oslabuje to pevnost materiálu. Nejdřív mě napadlo zkusit bezuzlové vázání, nakonec nebylo ale nutné nic vymýšlet. Naprosto stačí lanko protáhnout očkem háčku a zavrtávačky 3x, tím se pevně omotá kolem očka. V tahu ponese veškerý nápor ovinutá část lanka, zatímco uzel funguje jen jako stopka. Šlo by to udělat i hezčeji například pomocí smyčky a jejího zaklesnutí. Wolfram ale není úplně levný a použitím smyčky by výrazně vzrostla spotřeba materiálu.
Wolframové lanko, trojhák , nástrah a zavrtávací hlava 
Lanko 3x provlečeme skrz, jinak to nemusí držet. Potom stačí zauzlovat 
To samé provedeme u háčku. Hnusné konce zastřihneme. Pro sichr můžeme uzlík zakápnout lepidlem nebo třeba UV gelem, který používají muškaři 
Délku stingeru je samozřejmě potřeba určit dopředu, ať nezasahuje háček do ocásku nástrahy. Všimněte si, že zavrtávačka má v tomto případě dvě očka. Stinger lze vázat zespodu i z vrchu. Já zvolil horní variantu kvůli vázkám.
Variantu s několikanásobným provlečením a zauzlováním považuji nicméně za prověřenou. Chytám takto slabá wolframová lanka 3 – 9 kg kg a při vázce to vždy odnese šňůra s vyšší nominální nosností.
Pro stingery na větší štiky a sumce bych nicméně doporučil spíše ocel/silný (0,8 mm a víc) fluorocarbon a trubičky, na silnějším materiálu se uzluje o poznání hůř.
U flurocarbonu není žádný problém s provlékáním trubiček, navíc se prodávají výhodné sety, kde jsou trubičky připravené. Pouze v případě tenčích fluo jde využít například bez trubičková varianta se smyčkou.
Na fluorocarbonu uděláme smyčku 
Smyčku převlékneme přes ramínko jednoho z háčků 
Omotáme kolem a provlékneme očkem 
Někdy se dělá stinger na přívlač s dvěma fousy, můžete ale klidně nechat je jeden. Konce samozřejmě přijdou na zavrtávačku. Můžete si ale takto předem navázat háčky a pak je k zavrtávačce připevnit až u vody. Výhoda bude, že si nastavíte vhodnou délku až na místě.
Buďte první kdo přidá komentář