Zítra začíná pstruhová sezona. Letos vychází zahájení na čtvrtek, takže si to chce volno z práce nebo budete muset až o víkendu. Já bohužel nemůžu a k vodě se dostanu až za týden. Ale to nevadí, stejně nemám rád ty dny, kdy je u vody narváno.
Kolik rybářů má vůbec pstruhovou povolenku? ČRS většinou uváděl čísla okolo 10 -15 tisíc rybářů. Samozřejmě o dost méně než v případě MP povolenek, kterou si pořídí skoro každý ze čtvrt milionu členů svazu.
Pstruhové revíry totiž nejsou dostupné všude. Zcela logicky je najdete hlavně v podhorských krajích. Neplatí to úplně, protože P revíry leží třeba i na katastru Prahy ale nejvíc jich je v pohraničí a podhůří řek, kde nejčastěji revíry s přirozeně se obnovující obsádkou lososovitých ryb.
Na části revírů pomáhá populaci udržovat hospodaření místních rybářů a jsou i revíry, kde už se jen sypou tržní ryby. To je dané současnými hydrologickými podmínkami, charakterem toku v člověkem ovlivněn krajině i tlakem predátorů a samozřejmě rybářů.
Například Český rybářský svaz má v užívání zhruba něco přes 450 pstruhových revírů s plochou blížící se 3300 hektarům.
Je zvláštní měřit pstruhové vody na hektary, když jde hlavně o řeky a potoky. Má to ale svůj význam.
Podle vyhlášky je možné vydat pouze 7 kusů ročních povolenek na hektar pstruhového revíru. Kdybychom revíry nesdružovali do společného rybolovu, tak by se mnohde na některé rybáře nemuselo dostat nebo by se prodávaly jen denní povolenky, kterých lze vydat více.
Díky společnému rybolovu ale můžeme pro pstruhové vody využívat povolenky CS a územní. Rybáři se ale samozřejmě nerozprostřou rovnoměrně na zmíněnou plochu, takže na některých místech vzniká větší rybářský tlak než jinde.
Ačkoliv nadpis vypadá, že dám do placu nějaké rady ohledně chytání pstruhů, což je asi jediná disciplína, kde aspoň mám pocit, že celkem slušně vím, co dělám, tak chci nadhodit spíše jiné záležitosti.
Co dělat abychom se k pstruhovkám chovali tak nějak přiměřeně a udržitelně? Určitě vás jako první napadne pouštět ryby.
Původní pstruh potoční a lipan si puštění asi zaslouží. Bylo by ale bláhové si myslet, že pouštění ryb znamená, že se k vodě chováte šetrně.
Rybář, který si za dvě hodinky na pstruhovce chytne a odnese povolené tři potočáky je možná menší zlo než borci, kteří tam za den pochytají a pustí desítky pstruhů. Taky jsem měl období, kdy jsem prožitek z chytání měřil podle počtu chycených. Naštěstí jsem ale u pstruhovky vyrůstal, takže jsem si tuhle epochu odbyl jako puberťák v době kdy jsem byl rybářsky poměrně neškodný.
Dneska ale máme všichni vynikající vybavení, možnost cestovat a chytat na spoustě revírů a ty revíry přitom nejsou často úplně v kondici. Od rybářů to vyžaduje nechci říkat přímo etiku ale alespoň základní šetrnost k rybám a přírodě obecně.
Pouštění je fajn ale moc nechápu borce, které baví cíleně chytat například menší pstruhy. Zní to jako kravina, ale když se mi jeden kolega chlubil, jak chytil za dvě hodinky 20 potočáků tak jsem se raději neptal na velikost, protože mi to bylo jasné odkud vítr vane.
Přitom ale stačí popojít o kus dál a máte šanci na daleko lepší rybu, chytnete za den třeba jen dvě…
To je asi extrémní případ, který mi ale uvízl v paměti. Většina rybářů baží po rybách alespoň mírových nebo větších.
Víc rybářů aktuálně studuje rybářské řády a řeší například povolený typ háčků.
Tohle je skvělé téma jelikož narazit na kontrolu RS je během zahájení skoro pravidlem a chce to mít háčky dle regulí, které se ovšem často mění.
Guláš v pravidlech ohledně háčků
Původně jsem myslel, že zkusím letošní pravidla ohledně háčků na pstruhových revírech stručně shrnout.
Jenže to prostě nejde. Nejvýstižnější výraz je, že v tom je totální guláš. Nehodnotím nastavení pravidel ale spíš to, že se v nuancích místně dost liší. Prostě každá oblast, nebo dokonce někde každý revír, to může mít trochu jinak.
Například ČRS má sedm územních svazů s odlišnými Bližšími podmínkami výkonu rybářského práva (lidově rybářskými řády), do toho je tu ještě Moravský rybářský svaz.
Kdybych to chtěl shrnout, tak bych nakonec stejně musel přepsat kompletně celý RŘ. To nemá cenu.
Prostě se sami podívejte na Bližší podmínky ÚS a na popis revíru. Jen si dejte pozor, že čtete aktuální vydání na tento rok…
Jen pro zajímavost: Například ÚS města Prahy rybáře o použití bezprotihrotých háčků pouze žádá.
Například ve středních Čechách jsou povoleny jen háčky bez protihrotu nebo se zamáčknutým protihrotem. V popisech některých středočeských revírů je ale lov s protihroty na daných revírech výslovně povolen.
V Moravském rybářském svazu máte předepsaný 1 jednoháček bez protihrotu – zde pro změnu není napsáno, že můžete použít háček se zamáčknutým protihrotem.
Nejčistší řešení je použít jeden jednoháček bez protihrotu.
Takhle vyhovíte pravidlům vždy a navíc je to nejšetrnější řešení vůči rybám.
Dovolím si malou komerční vložku, protože sám velice rád chytám například malé woblery. Zatímco dřív jsem na ně různě bastlil muškařské háčky, nyní už několik let existuje jednoduchá možnost koupit vhodné woblerové jednoháčky. Snadná výměna, je to šetrné k rybám a samozřejmě je nejlepší použít pouze jeden háček na jednu nástrahu, jinak ta šetrnost trochu ztrácí kouzlo.
Ne každá ryba se musí podebírat
S bezprotihrotým háčkem rybu často vyprostíte jen tím, že povolíte vlasec. Případně chytnete prsty nástrahu nebo mušku a háček vyndáte. Ryba je puštěná rychle a bez stresu. Ideál pro řešení náhodných úlovků malých ryb nebo pokud nechcete rybu fotit.
Vykašlete se na dlouhé focení
Když už si hrajeme na sportovní rybolov, tak bychom rybu neměli zdlouhavě fotit. Neříkám, že jsem si fotky s rybou zvednutou na ruce nedělal. Lepší je fotka v podběráku.
Vyčerpat rybu soubojem a pak ji nenechat dodýchat nedává při pouštění smysl. To už lepší rybu šetrně usmrtit a sníst.
O takových věcech jako focení ryby položené na břehu a pod. ani nemluvím. Za to vám na sítích utrhnou hlavu. Ale pokud rybu hodláte zkonzumovat, tak si ji foťte třeba vykuchanou. Například ve Skandinávii to tak docela často dělají.
U nás vládnou dost odlišné podmínky a když chceme ryby pouštět, tak bychom se měli chovat maximálně šetrně. Jsou to dva různé přístupy a každý vyžaduje své…
Kdybych chtěl tnout do živého tak ještě napíšu, že nemá cenu používat příliš slabý cajk a ryby zbytečně vyčerpávat soubojem.
Poznáte na řece trdliště lipanů? Jestli ano, tak tam zkuste nebrodit
Sezona sice oficiálně začíná ale neznamená to, že neprobíhá tření. Na jaro připadá tření lipana, který je v tomto období hájený. Na přívlač jich moc nechytíte ale muškaři by se měli místům s výskytem lipana spíše vyhnout.
Letos zase není moc vody a zdá se, že na některých místech už tření započalo dost brzy. Tření znamená, že lipani se shromáždí na vhodných místech zvaných trdliště.
Nejčastěji se tření odehrává v mělkých, proudících úsecích řek s čistým štěrkovým nebo písčitým dnem. Bylo by škoda, kdyby je někdo na trdlištích plašil nebo se po jikrách procházel v prsačkách. Jenže tohle šílenství právě zítra nastane jelikož spousta rybářů nemá o trdlištích ani ponětí.
Bohužel jen málo revírů má trdliště vyznačená a platí zde zákaz brodění. Bylo by fajn, kdyby každý rybář na pstruhové vodě dokázal trdliště poznat a úplně jednoduše na nich v době tření nebrodil. Stačí zajít chytat o kousek dál… Platí to na jaře pro trdliště lipanů i na podzim pro trdliště pstruhů, kteří se mohou třít už od konce října nebo začátku listopadu.
Jak jsou na tom pstruhové revíry s přirozeným výtěrem pstruhů a lipanů se můžete dozvědět například z těchto mapek:
Všem vám přeji úspěšné zahájení a spoustu pěkných ryb!
Čtěte také:
Jigovky pro lov pstruhů: super ostré háčky bez protihrotu a wolframová zátěž
Výprava za pstruhy, na kterou jen tak nezapomenu
Slavný herec skočil pro rybu do ledové řeky: Werich byl vášnivým pstruhařem
Buďte první kdo přidá komentář