Začínáme s dravci: Okoun říční – 3.díl. Přívlač a velcí okouni

Úlovek okouna z plavidla

Předchozí díl byl zaměřen poněkud nostalgicky. I když je lov na živočišnou nástrahu pořád legitimním způsobem chytání okounů a mnozí s ním začínali svoje rybářské pokusy, dnes už je trochu jiná doba.

Přívlač je sportovní metoda na vrcholu svojí popularity a okoun je pro tento způsob lovu asi nejvděčnější ryba. Nehledě na pokles jeho populace v posledních letech ho pořád můžete chytit poměrně snadno na jakékoliv vodě. A honba za velkými okouny je výzva i pro ostřílené borce.

Vláčení na pruhovaného dravce je jeden z nejaktivnějších způsobů rybolovu vůbec. Lehký prut, malá krabička nástrah a celková lehkost bytí vám umožní poznávat spoustu nových míst a zákoutí.

Vybavení na lov okounů

Přívlačový prut na okouny je optimální v délce 2,1 – 2,4 metrů (na velkých vodách může být delší, naopak šťastní majitelé belly boatu a dalších druhů plavidel pochopitelně sáhnou po kratší variantě).

Co se týče gramáže, tak okouní přívlač je dnes doménou UL prutů. Hodí se ty nejjemnější proutky do 10 gramů. V případě, že se vám daří významněji trefovat do větších jedinců štiky nebo candáta, můžete použít samozřejmě silnější kalibr. Bez problémů vystačíte s 25 gramy, které poskytují dostatečnou citlivost, přičemž máte dobrou rezervu na menší kudly a céčka.

Na pěkné okouny narazíme i na poměrně úzké řece jakou je Labe nad Hradcem Králové. Lov z katamaránu mezi zarostlými břehy přináší téměř vždy nějaký úspěch. Prut na plavidle postačí klidně v délce 210 centimetrů.

Naviják a šňůra na okouny: velikost 100 až 200 dle vašeho uvážení. Šňůra postačí 0,08 až 0,10, případně vlasec v průměru kolem 0,15 mm.

Návazec: Záběr štiky se u nás nedá nikdy úplně vyloučit, jelikož zubatá a okoun po hříchu nebývají daleko od sebe. Lanko ale značně snižuje úspěch v lovu, což lze řešit dvěma způsoby:

1. Vědomě riskovat ukousnutí. V tom případě je etické lovit na nástrahy s jedním jednoháčkem bez protihrotu a nezbývá než doufat že, při uhryznutí štika háček časem setřepe.

2. Použít lanko. Bezpodmínečně při lovu s trojháčkem. Nechceme aby štiky skončili se sešitou tlamou. Klasická tlustá lanka ale garantují, že toho moc nechytnete. Vhodná varianta je dostatečně tlustý fluo návazec nebo lépe tenké wolframové lanko průměru do 0.20 mm.

Proč tak jemná sestava? Okouny lze chytat i se štikovým prutem, citlivost lovu zejména při použití gumových nástrah je ale dost mizerná. Okoun má navíc poměrně jemnou tlamku kterou mu použitím jemnějšího prutu tolik neporaníme.

Zacházení s ulovenou rybou

Hodně jsem přemýšlel, jestli tento odstavec zařadit. Plně počítám s tím, že mi hodně lovců řekne, že jsem přecitlivělý idiot, protože jdu proti něčemu, co je teď velká frajeřina.

Neodpustím si malý úvod. Když dnes někde veřejně vezmete rybu do suché ruky, vyválíte ji po zemi a pak ji obloukem hodíte do vody, tak vás oprávněně strhne kritika rybářské veřejnosti.

Základy šetrného zacházení s rybou dnes zná každé děcko v rybářském kroužku. Proto nechápu to, co se děje s okounem. Stejný nešvar se, mimochodem, rozšířil v posledních letech nejen u nás ale i v zemích východní Evropy, kde se okouni loví jako hlavní dravá ryba.

Co mám na mysli?

Držení okouna za tlamu. Dělají to skoro všichni i velmi slušní rybáři, kteří se jinak k rybám chovají maximálně šetrně.

Ne, ne a ne

Tenhle způsob focení ryb přišel odkud jinud než z velké země za oceánem. Tam takhle ale nedrží okouna říčního nýbrž s okounka pstruhového. Modla tamějších rybářů tzv. bass je ale výrazně větší ryba s tlamou tuhou a prostornou. Ještě před patnácti lety tohle v Čechách s okounem nikdo nedělal, pak se z toho pod vlivem fotek ze zahraničí stala móda.

Na fotce to ani nevypadá dobře a nedělejte to.

Gumové nástrahy na okouna

Okoun žere všechno a zejména malí okounci útočí na cokoliv. Nástrahu můžete volit téměř jakoukoliv. Pro mě je ale lov okounů spojen převážně s nástrahami z měkkého materiálu.

Při lovu musíte okouna hlavně najít a trefit se do způsobu lovu jaký bude na jeho stanovišti nejvhodnější. Praxe ukázala, že gumy jsou vděčné okounové nástrahy.

Velký okoun si rád dá říct i na klasického twistera, stačí jen trefit tu správnou barvu.
Pěkný okoun ulovený na twistera s dlouhým měkkým ocáskem

Variant nastražení gumy je poměrně dost: klasická jigová hlava, drop shot nebo čeburaška a další alternativní způsoby sestavení udice. Drop shot využijte hlavně na místech s hodně vázkami například na přehradách. Ve většině případů ale stačí klasická jigová hlava se kterou můžete dobře chytat na většině lokalit.

Velice zajímavá okouní varianta jsou tzv. smáčci, na které můžete chytat se samotným háčkem (nejlépe ofsetovým) a pár broky na vlasci, díky kterým nástraha získá specifický pohyb při oživování prutem.

Co se týče barev, tak každý má nějaké oblíbené varianty. Nutno říct, že i okoun má své oblíbené barvy a když se trefíte do jeho vkusu, tak se nemusíte ani moc snažit. Přesto mám na svých oblíbených místech vypozorováno, že určité barvy mají lepší účinnost než jiné. Červené gumy s perletí a cokoliv v odstínech zelené od fluo až po tmavě zelenou jsou moje top nástrahy. Dobře se mi osvědčil také ripper s nazelenalým bříškem a černým hřbetem.

Rotační třpytka

Toto je úplně základní nástraha na všechny dravce. Na okouny je neobyčejně účinná hlavně na mělčinách a v okolí zarostlé vegetace. Vedení třpytky neměnnou rychlostí je nejúspěšnější hlavně během léta.

Kde hledat okouna

Na řece se okoun vyskytuje téměř v celé délce toku, klasická místa jsou potopené stromy a pobřežní vegetace. Okoun je přítomen všude v rozměrech od úplně malých kusů až po ty největší. Trochu jiná situace bývá na stojatých vodách, kde okouny musíte hledat.

Takový okoun je úspěch pro každého rybáře

Lov na řece, nejčastěji začínám podél břehů. Zde se uplatní rotační třpytka menší velikosti nebo malý twister či smáček. Postupně prolovím celé okolí a zejména všechny podezřelá místa jako jsou rozhraní proudů a tišiny, vracáky a samozřejmě všechny překážky ve vodě a jámy pod vodou (pokud o nich vím). Nakonec se můžeme pokusit lovit v hlubších místech odkud často vyjíždějí právě ti velcí.

Pokud nemáme ani náznak záběru, můžeme změnit barvu nebo vedení nástrahy. Pokud ale nemáme zkušenost, že okouni na daném fleku jsou, tak není od věci zkusit štěstí jinde.

Poměrně často se setkáme s taháním za nástrahu, to jsou většinou ti nejmenší okouni kteří si drze dovolují na nástrahu o stejné velikosti jako jsou oni sami.

Lov velkých okounů na přehradách

Téměř každá i menší přehrada u nás skrývá určité množství velkých okounů. Úspěch při jejich lovu spočívá hlavně ve znalostech správných míst.

Přítomnost ochotného a znalého kolegy je neocenitelná pomoc na neznámé lokalitě. Pokud nikoho takového nemáte tak nezbývá než si na tyto otázky místa přijít vlastními prostředky. Nezapomeňte, že občas nepřináší nejlepší výsledky sledování vody ale místních, kteří horká místa s železnou pravidelností okupují:)

Většina míst na známých revírech je navíc docela dobře zpopularizovaná v širokém okolí.

Pokud jdeme na okouny bez místní znalosti a nemáme možnost dlouhodobého pozorování revíru, tak nezbývá než se soustředit na obvykle doporučovaná loviště jako jsou stará zatopená koryta, pařezoviště a podvodní zlomy.

Občas se okouni prozradí sami při lovu drobných rybek u břehu. Jakmile začne potěr na mělčině skákat z vody tak není nic jednoduššího než prochytávat pobřežní zónu. Taková místa jsou ale nadprůměrně úspěšná jen při výše zmíněné okouní aktivitě.

Okoun se shromažďuje ve velkých hejnech, která nahání rybky ke břehu. Když to probíhá ve velkém měřítku tak to vypadá jako by se voda vařila. Pokud se vám poštěstí trefit tyto krátké okamžiky okouního hodování tak máte vyhráno. Nezřídka mezi desítkami běžných kusů chytíte i několik třicátníků.

Podvodní zlomy

Pokud víte o starých korytech nebo máte možnost použít echolot, tak dostáváte do ruky cenné informace. Na šikmých plochách dna se okoun rád vyskytuje a hejna velkých okounů podél nich brousí se stejnou pravidelností stejně jako například candáti při podvečerním probouzení.

Prochytávat tyto místa je potřeba velmi důsledně. Často se okoun drží třeba jen v dvoumetrové hloubce zatímco o metr níž nebo výš zůstanete bez záběru. Samozřejmě, že nejlépe se taková místa prochytávají z lodi. Ze břehu máte omezené možnosti a to jen pokud jsou tato místa dostatečně blízko, což na větších plochách nebývá pravidlem.

Hejno větších okounů navíc málokdy stojí na místě. Když trefíte směr jejich plavby tak máte šanci na úlovek více kusů, zatímco v opačném případě stačíte vytáhnout jednoho nebo dva, zatímco se zbytek hejna stihne vzdálit.

Nespokojte se s lovem drobotiny

Po dvou hodinách snažení o potencionálního třicátníka bez záběru je těžké odolat pokušení desítek malých okounů kousek od břehu. Navázat mikro twister a chytat jednoho mrňouse za druhým je velmi jednoduché. Ne vždy ale takto přijdete k pěknému úlovku.

Ûspěchů lze dosáhnout samozřejmě i s malými nástrahami. Velký okoun ale bez problémů slupne i patnáct centimetrů dlouhou nástrahu, proto není od věci zkoušet i typicky štičí nebo candátí velikosti. Kombinovaný lov štik, candátů a velkých okounů funguje hlavně u nástrah okolo 10 centimetrů ať už s gumami, streamery či smáčky. Naopak velké woblery mi na okouny až tolik nefungují.

I když je okoun známý velice chutným masem, zkuste popřemýšlet, zda není lepší obětovat kus žvance ve prospěch dalších generací. Zejména větší ryby s dobrou genetickou výbavou můžou mít na některých nádržích značnou hodnotu. Samovýtěr okouna na přehradách je velice závislý na jarních stavech hladin a schopnosti okounů ubránit svoje hnízda před hladovým zbytkem rybí obsádky. Každý větší okoun se tak počítá.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*