Slapská přehrada je velmi známá vodní nádrž na řece Vltavě, která se kromě strategického významu těší velkému zájmu veřejnosti rybářské i nerybářské. Její popularitě nahrává i blízkost hlavního města, z něhož se na Slapy dá dostat zhruba do hodiny jízdy autem, záleží na vašem výchozím bodu a cíli na přehradě. Břehová linie a celková délka slapské nádrže není zrovna malá a záleží na tom, kam se vlastně potřebujete na Slapech dostat.
Samotná přehradní hráz stojí poblíž obce Slapy ve Středočeském kraji, z ní vede na přehradu několik km dlouhá silnice. Blíže k hrázi jsou však obce Třebenice a Rabyně, kam se z Prahy dostanete také autobusovou dopravou ze Smíchova.
Slapská nádrž je součást Vltavské kaskády. Se svou rozlohou 11,626 km² a maximální hloubkou 58 metrů nabízí velké možnosti pro rekreaci a trávení volného času. Hladina se nachází v nadmořské výšce okolo 271 metrů.
Historie přehrady se datuje až k předválečným plánům
První myšlenky na stavbu přehrady spadají do roku 1933, kdy měla být součástí tzv. Štěchovických přehrad. Původní projekt plánoval menší přehradu s hrází vysokou jen 37,4 m a akumulačním objemem 60 milionů kubických metrů vody. Realizace však byla odložena a během druhé světové války prošel projekt zásadními úpravami.
Definitivní rozhodnutí o stavbě padlo po válce. Bylo zvoleno nové umístění hráze – poblíž původních Svatojánských proudů, romantického ale divokého úseku Vltavy. K velké lítosti plavců a trampů byly ale proudy ještě před stavbou zatopeny vodou níže položené a stavebně starší přehrady Štěchovice.
Přípravy na stavbu začaly v roce 1949, kdy se razil odtokový tunel ve skále. Stavební práce na samotné hrázi pak začaly v roce 1952. Před napuštěním nádrže bylo nutné přesunout některé historické objekty, například sochu svatého Jana Nepomuckého, symbol Svatojánských proudů. Naleznete ji na levém břehu ve svahu u Třebenic.
V roce 1954, ještě před dokončením, přišla na přehradu první velká zkouška – povodeň, která během několika dní naplnila čerstvě zbudovanou nádrž. Slavnostního otevření se přehrada dočkala 7. listopadu 1954 a elektrárna byla uvedena do plného provozu o dva roky později.
Technické zajímavosti
Hráz Slapské přehrady je impozantní stavbou. S výškou 67,5 metru a délkou koruny 260 metrů je ukotvena na skalním podloží. Součástí hráze jsou čtyři hrazená pole a spodní výpusti. Korunou hráze prochází silnice II. třídy, která nabízí úchvatné výhledy na okolní krajinu.
Vodní elektrárna byla navržena s moderními Kaplanovými turbínami, z nichž každá má výkon 48 MW. Celkový výkon 144 MW je dosažitelný za pouhých 136 sekund, což z elektrárny činí důležitý zdroj energie.
Energetika hraje obecně na Vltavské kaskádě prim a jejím potřebám se prioritně přizpůsobují manipulace s hladinou a průtoky na vodních dílech.
Využití přehrady
Slapská přehrada plní několik důležitých funkcí:
- Chrání okolní území před povodněmi.
- Slouží k výrobě elektrické energie.
- Reguluje průtoky řeky.
- Poskytuje vodu pro průmyslové využití.
- Je oblíbenou destinací pro rekreaci a rybolov
Rybářský revír Slapy
Pro milovníky rybaření je Slapská přehrada skutečným pokladem. Její hluboké a kamenité dno vytváří ideální prostředí pro různé druhy ryb.
V rybářském řádu revír naleznete pod číslem a názvem 401 022 VLTAVA 10-14 – ÚDOLNÍ NÁDRŽ SLAPY. Udávaná délka revíru činí 50 km a rozloha 1000 ha. Hospodaří zde Územní svaz města Prahy ČRS a pro pražské rybáře jde o největší a nejlukrativnější revír.
Kromě pražských územních povolenek zde platí také celosvazové a celorepublikové povolenky. Zároveň jde o nejnavštěvovanější revír pražského ÚS.
Z rybářského hlediska patří Slapy k těm několika vodním nádržím v ČR, které se mohou pochlubit velmi slušnou obsádkou dravých ryb.
V úlovcích dominuje v dravcích zejména candát a z nedravých druhů samozřejmě kapr, kterého například v roce 2023 rybáři odnesli 18 127 kusů o váze cca 49 tun. Docházek bylo v uvedeném roce přes 88 tisíc.
Na revíru se konají také rybářské závody. V podzimním termínu jde například o lodní přívlačový závod King of the Lake. Několikrát se zde konal závod Český Sumec a roku 2022 dokonce i MS světa v přívlači z lodi.
Jako každý revír, i tento má své problémy. Strmé břehy ztěžují přístup k vodě a vhodné úseky břehové linie jsou legálně i méně legálně zprivatizovány pro komerční činnost nebo zde kotví velké množství lodí nebo hausbotů, což cizím rybářům může přístup k vodě ztížit.
Vzhledem k tomu, že podstatná část břehu je velmi strmá, je vhodnou alternativou lovit z plavidla. Typickým problémem jsou ovšem sjezdy k vodě, kterých není zas tak mnoho a opět mohou být veřejnosti hůře přístupné.
Čtěte také:
5 svazovek, kam vyrazit na ryby v okolí Prahy
Buďte první kdo přidá komentář