Je to trochu paradox, že většina národa si na rybu vzpomene právě teď. Pro rybáře jsou ale svátky tak trochu mimosezónní část roku.
Způsobeno to může být nejen počasím, které by mělo být už zimní (ale mnohdy není, z hlediska rybolovu asi výhoda). Dost za to mohou i jiné okolnosti. Jednak je to ten předvánoční šrumec, který prostě bere volný čas na úkor všeho ostatního.
Na ryby je času v prosinci přitom už takhle dost málo. Kromě počasí rybáře od vody může vyhánět i brzký soumrak, kdy prostě rybaření v chladu a tmě není pro každého. Ty skalní jedince zas dříve dost limitovala denní doba lovu v prosinci, která se naštěstí už před lety prodloužila. Na přesnočku je ta pauza v noci ale dlouhá a RS nikdy nespí.
Advent ale není čas, kdy by revíry v týdnu praskaly ve švech, přitom je to škoda. Alespoň jednou dvakrát stojí za to k vodě dojít, tady je 5 důvodů proč.
Prvním důvodem je klid, který před Vánocemi u vody panuje a který ve městech téměř neexistuje. Vánoční shon většina mužů zcela nesnáší a mezi rybáři to platí dvojnásob. Ne, že bychom nenáviděli vánoční atmosféru.
Ono je to spíš naopak, chlapi jsou často víc naměkko než jejich drahé polovičky. Vánoce jsou ale pro nás spíš tím symbolem pohody a jejich komerční podobu, jako z amerického filmu, má rád málokdo.
Prostě rozumíme rozdílu mezi duchem Vánoc a tím nákupním a trhovým šílenstvím, které panuje všude okolo.
Všude kolem se řeší dárky, cukroví a shon. Zatímco u vody slyšíte jen šustění suchého rákosí a další zvuky přírody. Ten kontrast je tak silný, že člověk skoro zapomene, že třeba jen o pár stovek metrů vedle praská nákupák doslova ve švech.
Vánoční atmosféru si navíc můžete užít skoro všude. Stačí vydržet na rybách do odpoledne a vánoční světýlka v dálce uvidíte skoro odevšud, pokud nejste vyloženě zalezlí někde pod vysokým břehem.
Ryby jsou v prosinci sice opatrnější, ale šance na úlovek je pořád slušná. Tím spíše, že máme stále možnost lovit dravce. Možnosti vyžití na rybách jsou poměrně široké. Navíc se zdá, že po listopadové zimní epizodě zase přišlo citelné oteplení a nehrozí, že by vám zamrzal vlasec u prutu.
Druhým důvodem je možnost přenést část vánoční atmosféry právě k vodě. Možná to zní zvláštně, ale když člověk sedí na břehu s termoskou teplého čaje nebo kávy, tak vlastně rozjímá po svém.
Nepotřebujete ani vánoční stromek, protože kolem vás jich je dost. Stromky v dálce se třpytí námrazou a voda je temnější než jindy. Tehdy se Vánoce nestávají povinností, ale klidným čekáním, které má svůj vlastní rytmus. V prosinci se i rybář učí trpělivosti víc než kdykoli předtím.
Třetím důvodem je možnost ulovit rybu, která se pak může stát součástí štědrovečerní tabule. Někdo si jde pro kapra do kádě na náměstí nebo si koupí flákotu z chudáka lososa z klece v mořích severní Evropy.
Každý rybář má ale šanci vybojovat si svoji večeři vlastním umem a šikovností. Není to žádné hrdinství, je to tradice, která má nádech skutečného vztahu k vodě a přírodě. Ať už je to candát, štika nebo právě kapr, taková ryba chutná jinak a člověk si jí dokáže vážit mnohem víc, protože ví, kolik času a zimy ho stála.
Navíc si uděláte dobré oko doma. Vlastnoručně ulovená štědrovečerní večeře vynahradí i třeba neúčast na předvánočních procházkách, na které se vám možná nechce chodit.
Čtvrtým důvodem je, že právě v zimě lze poznat revír úplně jinak než v létě. Proud je pomalejší, břehy jsou přístupnější, stromy bez listí odhalí skrytá místa, která by jinak úspěšně tajila svoji hloubku.
Člověk se učí číst vodu jinýma očima a lépe chápe, kde se ryby mohou ukrývat. V zimě neplatí stejné návyky jako v červenci. Když si rybář uvědomí, jak se voda mění, často objeví místa, která mu příští rok přinesou úlovky, o jakých v létě ani netušil.
Pátým důvodem je prostý fakt, že rybaření v prosinci přináší příběhy, které nikdo jiný nemá. Možná nic nechytneme, možná se vrátíme domů zmrzlí, ale pocit, že jsme před vánočním chaosem utekli k řece, stojí za to. Když pak večer sedíme u stolu a posloucháme koledy, můžeme si vybavit ten okamžik, kdy se nad vodou zvedala pára a kdy jsme byli sami se sebou.
A o tom jsou Vánoce přece také, o okamžicích, které si zapamatujeme víc než cokoliv zabaleného v papíru.
Navíc můžeme jako bonus přidat i šestý důvod: odpočnete si od všeho, i od rodiny. Co si budeme, ten tlak na spokojené prožití svátků je takový, že v polovině rodin vyvrcholí hádkou.
Lepší je během svátků vypustit ventil. Pár hodin u vody, trochu mrznutí a nakonec se s pokorou rádi vrátíte domů – k manželce, přítelkyni nebo mamince:) Když se rybář vrátí v opravdu dobrém rozmaru, tak s lehkostí zvládne i návštěvu tchýně nebo přitroublé manželčiny kamarádky či rádobyvtipného bratrance/strýčka jehož řeči se jinak nedají vystát.
Hezké svátky přátelé!
Čtěte také:
Nejlepší řešení Vánoc na poslední chvíli: elektronické dárkové poukazy pro rybáře
Modrý háček na candáta: využijte finální část dravcové sezony
Poslední zarybnění svazových revírů: líni, tržní dravci a například jeseni
Buďte první kdo přidá komentář