Candát patří k nejzajímavějším dravcům. Sezóna jeho lovu je teď na vrcholu a doporučuji každému si jejich lov vyzkoušet.
Většina z nás je odkázaná na chytání ze břehu. Článek bude o přívlači na gumové nástrahy, které dobře fungují.
Přidám pár tipů, které mi s určitou pravidelností candáta přinesou. Candátů většinou není mnoho ale pokud na revíru jsou, tak při troše snahy musíte nějakého občas chytit.
Náladová ryba, podzim je ale na candáty nejlepší
Candát je charakteristický náladovostí. Na každém revíru má trochu jiné zvyky a mění se čas a místo kde bere.
Cílený lov candátů je někdy hodně frustrující. Jednodušší bývá chytání na rybičky než přívlač. Přesto je přívlač daleko zábavnější.
Candáti se nejvíce vyskytují na údolních nádržích a větších řekách. Na rybnících a dalších nádržích je jeho výskyt daný hlavně vysazováním. O jeho výskytu se tak dozvíte úplně nejlépe od místních rybářů.
Na revírech hledejte candáta například na místech s tvrdým dnem. Zajímavé jsou také různé jámy a zlomy ve dně. Typicky staré koryto na přehradě.
Zapomenout nesmíme samozřejmě ani na pařezové pole na některých přehradách. Na řece bývají zajímavé mosty, které jsou ovšem většinou silně prochytané a candát buď není nebo nástrahy okázale ignoruje. Rybářský tlak na tyto místa je enormní.
Další pěkná místa mohou být vnější oblouky na řece. Zde můžete narazit i na jiné druhy ryb, nezřídka na sumce.
Čas lovu také hraje roli. Candáti jsou aktivní za tmy, někde berou jen zrána nebo večer.
Na hlubokých místech a úkrytech mohou zabrat celý den. Důležité je najít jejich místo a zvolit správnou nástrahu. Přes den fungují skvěle fluo výrazné barvy.
Rybu je potřeba k útoku vydráždit. Candát rozhodně nežere pořád a aktivní lov se omezuje jen na malou část dne.
Pokud ale rybu najdete přes den, není už takový problém ji vyprovokovat k útoku. Správné místo představuje základní předpoklad úspěchu. V lovu candáta to platí mnohokrát víc než u jiných ryb.
Vybavení a šňůra hrají svoji roli
Ohledně výbavy platí stokrát omleté: potřebujete rychlý prut a vhodnou pletenku.
Prut s rychlou akcí má citlivou špičku a v kombinaci s nízkou průtažností ucítíte nárazy do dna i jemné záběry. Ke šňůře dávám kus fluorocarbonu čtyřicítky. Ochrání šňůru před kameny a většinou také přežije občasnou štiku. Vzhledem k stylu a místu lovu ale zubatých moc nemám.
V prutu lze poznat hlavně charakter dna, zda je tvrdé či měkké. Gramáž u prutu může být do 28 gramů na klidnou vodu a třeba až 50 g na chytání v rychlejší vodě.
Řeky za vyšších průtoků mohou vyžadovat těžší hlavičky nebo čeburašky. K lovu ze břehu není nutné se obávat ani prutů v délce 2,7 metrů i déle. Delší prut – delší dosah i lepší vedení a citlivost na dálku.
S vyladěnou sestavou je chytání zábava, cítit jde každé škobrtnutí. Problém je ale vítr. Jakmile začne foukat, tak na dálku můžete na citlivost naprosto zapomenout.
Jaké typy gumových nástrah a jak chytám
Nástrahy používám ve velikosti 7 – 10 cm. Radši mám spíše menší.
Nejradši mám nástrahy s červovitým tělem zakončené kopytem. Jejich výhodou je, že dobře létají.
Díky reklamě jsem zkoušel také populární nástrahy od značek jako Keitech. Dobrý je Easy Shiner. Nevyhovuje mi ale, že se s ním nedá nahodit tak daleko takže ho používám jen tam, kde není potřeba házet moc daleko.
Jigové hlavičky je třeba volit tak, aby nástraha v rozumném čase padla na dno. Jde zhruba o pár vteřin.
Poté můžeme zlehčit, když ryby tolik neberou. Nebo zkusit ostřeji pohybující se nástrahu s těžší hlavou.
Podle hloubky a proudu chytám 7 – 15 gramů. Na větších řekách, vzhledem k tomu, jak jsou břehy zasypané kamením, se vyplatí posledních několik metrů nepouštět nástrahu až na dno. Ušetří se trhání v mezerách mezi břehovým kamením.
Candát nemiluje většinou příliš divoké pohyby. Tím se liší od štiky, kterou je často nutné naštvat.
Způsob vedení nástrahy poblíž dna
Candát je zároveň také většinou pasivní a musíme na něj volit klidnější styl vedení. Klasická metoda spočívá ve zvednutí a propadech nástrahy. Tato metoda funguje skvěle na candáty na všech revírech ať už lovíte v Česku nebo kdekoliv jinde.
V prutu přitom cítíte při dopadu také tvrdost dna a změny hloubek, což je skvělé pro poznání revíru. Většinou stačí dvě, maximálně tři otočky navijákem pro zvednutí a pak necháte nástrahu spadnout na dno. Můžete nechat malou pauzu.
Je to zábavná metoda. Negativum bych viděl ve finanční stránce takového rybaření. Ze břehu váznete na některých místech skoro pořád.
Proto mám raději modifikovanou verzi tahání, která ale potřebuje trochu větší soustředění.
Vlastně jde jen o to, nástrahu vést plynule nad dnem. Pro větší efekt špičkou prutu nástrahu zvedáme a spouštíme v nějakém rozmezí, funguje to ale i bez toho.
Stoupání a klesání můžete provést i změnou rychlosti navíjení. Složité je udržet se nad dnem a netahat to moc vysoko. Chce to vypěstovat si cit.
Můžete si lehce občas brnknout nebo odpočítat hloubku. Aby candát zabral, nemusíte jet přímo nad dnem. Určitě ale musí guma být blízko, to ji ryba určitě vezme.
Na mých oblíbených místech se jsem na dvou ze tří vycházek úspěšný. Nechám si je ale pro sebe, najít si dobré fleky mi trvalo pár let. Ne vždy se ale podaří pěkná ryba. Často se musím spokojit s jedním candátem do půl metru.
Rybičkáři z okolí jsou na tom ale zhruba stejně. Pokud chodím na nové revíry, můžu být bez ryby klidně pětkrát za sebou. Taková je situace s candáty u nás. Větší jistotu nabízí například přehrady na Vltavě ale i tady je nutné chytat na správném místě, k čemuž většinou potřebujete loď.
Někde je mnohem lepší šance chytit štiku, kterou navíc na podzim často dosazují ve velikostech kolem půl metru.
Buďte první kdo přidá komentář