Praha je matkou všech měst českých. Už samotný její název, podle jedné z teorií, vznikl od slova práh, které označovalo peřej na Vltavě. Města na velkých tocích mají něco do sebe. Atmosféra širokých vodních ploch, přístavů a kvílení racků jim dodává zvláštní atmosféru. Centrum Prahy se všemi památkami a provozem parníků je jak vystřižené z nějaké verneovky. Rybaření v Praze má taky svoje kouzlo. I dnes lze občas zahlédnout rybáře, jak hezky po staru vyjíždí chytat ke Karlovu mostu na pramici. Nás ale spíš než lov kaprů vždy zajímalo kam v Praze na dravce.
Pražské revíry (ne)daleko od Prahy
Na rovinu je třeba říci, že pokud chcete na pražských revírech lovit, tak suverénně nejlepší revír spadající pod ÚSMP jsou Slapy. Výkazy ze sumářů mluví jasně. Slapy jsou plné candátů, štik, sumců i pěkných okounů. Z Prahy je to ale už z ruky a chce to alespoň nafukovací člun s motorem, abyste se dostali na lepší místa a měli větší akční rádius.
Pokud se budeme bavit vyloženě o revírech v katastrálním území Prahy, tak se nám nabízí poměrně velká vodní plocha řek, potoků a rybníků.
Jedním ze symbolů Prahy je majestátní řeka Vltava. Ta má na území Prahy celkem čtyři revíry.
Vltava 7
Délka revíru: 9 km, na území Prahy cca polovina od Zbraslavi k Berounce
Dostupnost břehů: velmi dobrá, zejména na pravém břehu vede cesta, která kupodivu není cyklostezkou a směřuje od Zbraslavi až k pláži nad ústím Berounky
Spojení MHD : Tramvají do nádraží Modřany a cca 1,5 km pěšky na úroveň soutoku a dál. Případně bus nebo vlak směr nádraží Zbraslav a postup směrem po proudu. Alternativně autobusy podél levého břehu ze Smíchova směrem na Zbraslav. Vše v rámci běžné lítačky pro pražská pásma PID.
Přisvojené dravé ryby za rok 2019:
- Štika – 61 ks
- Candát – 13 ks
- Sumec – 6 ks
- Pstruzi a siveni – 179 ks
Legendární Vé sedmička je revír s celoroční přívlačí. Doporučuji si přečíst náš článek o celoroční vláčce, kde se dozvíte i o dalším revíru hned pod Slapy, kterým je přehrada Štěchovice. Tam se také vláčí celý rok.
Sedmička je prostě fenomén. Každý, kdo sem chodí, vám může vyprávět doslova legendy o marných hodinách házení a utržených nástrahách. Kdyby to byl řadový MP revír, tak se asi nic neděje. Díky možnosti lovit na přívlač celý rok, se na sedmičku ale upínají naděje mnohých pražských vláčkařů, kteří během jara nemají moc možností kde chytat. Tyto naděje bývají často doslova zadupány do země. Vltava je v tomto úseku nemilosrdná a svoje poklady jen tak někomu nevydá.
Je V7 nejhorší místo kam v Praze na dravce?
Člověk by od svazu čekal, že do revíru s přívlačí po celý rok vysazuje dravce ve zvýšené míře. Opak je pravdou. Pokud se dá věřit informacím přímo z ÚSMP, tak sem dravec vůbec nejde! Vysazuje se průmyslová lososovitá ryba, prakticky se tedy sype jen duhák či siven americký a samozřejmě kapr:)
Tanto revír, který začíná na soutoku Vltavy a Berounky, končí pod přehradou ve Vraném. Díky sekundárnímu pstruhovému pásmu dokonce býval pstruhovou vodou. Přehrada Vrané ho vydatně zásobuje spodní vodou, která i v létě bývá velmi studená. Zároveň je zde poměrně silné proudění.
Bohužel je revír celkem chudý na jakékoliv okysličení. Ve spodní části se navíc již projevuje zpomalení vody vlivem nadjezí plavebního stupně Modřany.
Díky tomu poměrně dost rybářů zastává názor, že tady není ani šupina. To samozřejmě není pravda. Vysazené duháky je možné chytat poměrně pravidelně.
V úseku od pražské Zbraslavi níž se ale občas zadaří zajímavé úlovky ostatních druhů ryb. Pravidelně se na sociálních sítích objevují pěkné ukovky sumce, který je poměrně hojný ve Vltavě 6 a hlavně Berounce. Všechny tyto revíry začínají na soutoku a migraci ryb mezi nimi a V7 nic nebrání.
Časté jsou také úlovky bolena, občas štiky a dokonce i candáta.
Odhadem se ale dá říct, že na jednu ulovenou rybu potřebujete pět plonkových vycházek, což je opravdu pro silné povahy.
Vltava 6 – rybaření ve stínu mýtického Vyšehradu
Délka revíru: 8 km, od Jiráskova mostu v centru až po soutok s Berounkou
Dostupnost břehů: Dobrá, zejména v modřanském úseku na pravém břehu celkem bez problémů. Blíže k centru Prahy záleží na místě, zda je volně přístupné. Pod Vyšehradem je břeh špatně schůdný. V centru jsou náplavky, kam je lepší chodit brzo ráno. Často ale narazíte na komplikace v souvislosti s pořádáním různých festivalů. Silný lodní provoz zde navíc panuje během celého dne.
Dostupnost MHD: Výborná po obou březích. Je možné využít i přívoz k přesunu mezi břehy v oblasti Smíchova.
Přisvojené dravé ryby za rok 2019:
- Štika – 237 ks
- Candát – 112 ks
- Sumec – 18 ks
- Pstruzi a siveni – 436 ks!
Vltavská šestka je jedním ze dvou revírů, které zasahují centrum metropole. Zatímco horní část revíru patří k rekreační zóně s vodáky a se spoustou sportujících a procházejících se občanů, centrum je často během dne pro rybaření nesnesitelné, zejména v okolí náplavky.
Nevadí to snad akorát Ukrajincům, kteří pravidelně rybaří přímo pod železničním mostem a vyměňují si nadávky s posádkami okolo kotvících lodí.
Chytání na vláčku zde ale není vůbec marné, kotviště jsou plná dravců. Loví se slušní okouni, všudypřítomný je tloušť a bolen. Štika a candát je mnohonásobně četnější než na sedmičce a pod parkujícími loděmi se ráda schová nejedna pěkná ryba.
Candoš se zejména vyskytuje v okolí Vyšehradu a modřanského jezu. Na šestce máte navíc v horní části slušnou šanci na duháka a sivena. Ty je možné chytit častěji než byste čekali (Za rok 2019 přes 400 kusů).
Vltava 5 – historické centrum Prahy
Délka revíru: 9 km, od jezu Troja po Jiráskův most
Dostupnost břehů: dobrá, Troja – Holešovice jakž takž přístupné oba břehy. Problémy nastávají v okolí Libně. Špatný přístup pod Letnou. V centru překvapivě mnoho míst, kde se dá sejít k vodě.
Dostupnost MHD: zastávky všech druhů dopravy po celém revíru
Přisvojené dravé ryby za rok 2019:
- Štika – 94 ks
- Candát – 284 ks
- Sumec – 50 ks
- Pstruzi a siveni – 10 ks
Pokud toužíte chytat pod notoricky známým panoramatem Hradčan a Karlova mostu, pak vám téměř nic nebrání. Z estetického hlediska je to nejzajímavější místo kam v Praze na dravce.
Dobré chytání tady přes den ale ruší plavební provoz výletních lodí. Nad staroměstským jezem je provoz minimální, ale zase zde během dne bývá plno šlapadel a paddleboardů. Varianta ranního chytání je ovšem schůdná i tady. Navíc v „šlapadlové“ zóně mezi ostrovy se můžete celkem bezpečně plavit i na Belly boatu.
Nejzajímavější část revíru se nabízí od jezu u Štvanice a níž po proudu. Pod Štvanicí Vltava nabírá na síle a dostat se ke dnu vyžaduje těžší nástrahy. Zato zde narazíte na solidní jelce tlouště a jeseny, pěkné okouny i candáty. V oblasti mezi Palmovkou a Štvanicí můžete pozorovat, hlavně v létě, početná hejna bolenů. Levý břeh je v oblasti metra Vltavská ale velmi mělký. Ideální je možnost lovit přímo ze Štvanice.
Nejvytíženější část pražské Vltavy leží v libeňském přístavu. Soustava starých ramen je většinou doslova obsypaná rybáři. Pokračující developerské projekty navíc ztěžují s každým rokem přístup ke břehu.
Dále směrem na Holešovice se revír rozšířuje a klesá počet lidí kolem vody. Oblast Holešovic připomíná poněkud ghetto ale zato je tu u Vltavy poměrně dobrý přístup k vodě. Není problém oházet i pilíře zdejších mostů. Směrem k Troji začíná být Vltava hodně široká a hůře čitelná. Nejčastěji se zde uloví štika či tloušť. Nad trojským jezem je potřeba dávat pozor z levého břehu, začátek plavebního kanálu již patří k revíru Vltava 4.
Vltava 4 – nejrychlejší pražská voda
Délka revíru: 13 km
Dostupnost břehů: dobrá, pravý břeh z cyklostezky. Levý břeh podél silnice na Roztoky u Prahy. Zhoršený přístup na Císařském ostrově kvůli velké ČOV
Dostupnost MHD: vynikající, Nádraží Holešovice – metro, tram, bus, vlak. Autobusy směr Zoo. Levý břeh: Podbaba – vlak, bus směr Sedlec, Suchdol atd.
Přisvojené dravé ryby za rok 2019:
- Štika – 39 ks
- Candát – 17 ks
- Sumec – 37 ks
- Pstruzi a siveni – 79 ks
Tento revír zahrnuje jeden z nejzajímavějších úseků pražské Vltavy, kam se dá v Praze vydat na dravce. Tím je podjezí trojského jezu. Zde vůbec není vzácné vidět muškaře zabrozené uprostřed bouřlivé řeky. Pravidelně se tu konají přívlačové závody a Pražská muška. Občas se při této příležitosti vysazuje pstruh duhový.
Rychlost toku je velmi vysoká a dno plné ostrého záhozového kamení, které komplikuje brodění. Peřejnatý úsek pod jezem pokračuje pod nově budovanou lávku a podél Císařského ostrova. Voda se zklidňuje až pod vypustí z centrální pražské ČOV, kterou poznáte podle charakteristického zápachu.
V podjezí najdete kromě všudypřítomné oukleje a jelců i parmu či ostroretky. Občas se dá chytit nějaká zapomenutá lososovitá ryba, ovšem v daleko menší míře než v revírech nad Prahou.
Od čističky revír nabývá klidnějšího charakteru. Řeka se rozšiřuje a proud téměř ustává. Bahnité dno svědčí zejména kaprovi a cejnům.
Vyskytuje se zde hojně štika a okoun. Pro přívlač je vhodné mít brodící kalhoty neboť místy je pravý břeh velmi mělký a zabrodit lze i dvacet metrů od břehu. Bohužel, jsme stále pod čističkou a kromě smradu je zde dno poseto neuvěřitelným množstvím odporného odpadu (plíny, vlhčené ubrousky), který při dešti proteče do Vltavy. Poměrně nadějné rybářské místo tak má velké mínus. Bez rukavic na sundávání těchto předmětů z háčku sem není radno chodit.
Dostat se sem můžeme jen z trojské strany. Císařský ostrov v jeho severozápadní půlce zaujímá výše zmíněná ČOV, která nám přístup z této strany znesnadňuje.
Nejvíce perspektivní místa končí na pravém břehu pod přívozem Podbaba – Podhoří. Dál podél cyklostezky je řeka poměrně úzká a proudící. Hůře se zde chytá. Naopak z druhé strany pod silnicí směrem na Sedlec najdete zajímavou zátočinu, která je ale prakticky neustále v područí kaprařů parkujících skoro až ve vodě.
Pražská Berounka a dravci
Délka revíru: 10 km
Dostupnost břehů: vynikající avšak jsou trochu strmé. Kamenná regulace je plná hadů.
Dostupnost MHD: k soutoku bus ze Smíchov. nádraží. Do Radotína stejně nebo příměstským vlakem (i na lítačku).
Přisvojené dravé ryby za rok 2019:
- Štika – 403 ks
- Candát – 219 ks
- Sumec – 210 ks
- Pstruzi a siveni – 40 ks
Ptáte-li se kam v Praze na dravce, pak nezapomínejte, že zde máme dvě velké řeky. Na území Prahy se nachází i soutok Vltavy a Berounky. Revír číslo 1 na této řece je poznamený silným rybářským tlakem, ovšem i dobrými úlovky. Podle statistik je Berounka nejlepší revír v Praze.
Na Berounce se loví prakticky všechny dravé ryby včetně pstruhů spláchnutých z radotínského potoka. Nejčastěji se vyskytuje tloušť následovaný bolenem. Na klidnější úseky toku se poměrně štědře vysazuje štika i candát. Samozřejmě nechybí ani sumec.
Charakter toku je na území Prahy ovšem velmi různorodý. Klidný úsek najdeme hned na soutoku a u radotínského přístavu. Je to jedno z nejvíce frekventovaných pražských míst, kde sedí kapraři potažmo sumcaři. Najít flek pro vláčku je někdy těžké.
Prostředí je zde poněkud neestetické s mosty a nadjezdy, kam se podíváte. Úsek od soutoku k centru Radotína patří k velmi proudným. Berounka si nezadá s žádným horským tokem. Zde je rybářů velmi pomálu. Od radotínské lávky se pak střídají tůně a rychlejší partie. Celá oblast je v těchto místech rekreační i koupací zónou, kde nejste nikdy sami.
Úlovky jsou ale i přes značný tlak poměrně pěkné. Odejít s nulou je zde poměrně těžké.
Ještě víc ryb než jsme doufali
Bohužel oficiální údaje vypovídají jen o několika málo druzích ryb. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že kromě velkých dravců je Vltava plná i pěkných tloušťů nad 40 cm a chytit lze i solidní okouny. To vše platí po celém území Prahy. Zachytat si můžete v Praze prakticky všude, jen vám nesmí vadit ruch velkoměsta.
Streetfishingu zdar a pražskému zvlášť!
P.S. informace o dalších revírů včetně zarybnění najdete přímo na stránkách ÚSMP http://rybaripraha.cz/
Čtěte naše další články:
boilies Candát feeder Jižní Morava kapr Kaprařina labe mrs muškaření odebraná povolenka Okoun Orlík povolenka Praha pstruhařina Pstruh Duhový pstruhové revíry Pstruh Potoční pytláci pytlák přívlač reklamní článek rekordní úlovek rybářská stráž rybářský řád Severní Morava severní čechy střední čechy sumcařina Sumec tipy Tipy na nákup Tloušť UL přívlač usa Vaše úlovky videa o přívlači video Východní Čechy zarybnění Západní Čechy závody černá kronika črs Štika
Buďte první kdo přidá komentář