Ve Skotsku je už po léta velkým tématem chov lososoů na farmách, které jsou umístěné ve volných vodách. Kritika přichází například ohledně zanášení chorob do divokých populací, jejichž migrace a tahy není ani skotských řekách na stejné úrovni jako před desítkami let.
Poslední dobou si zde všímají dalšího neobvyklého jevu. Okolo lososích farem na některých jezerech se začali objevovat velcí pstruzi obecní. Tato ryba zde tvoří běžnou rybí obsádku na velkých jezerech.
Podle informací zveřejněných v červenci 2026 americkým magazínem People vyrostli volně žijící pstruzi obecní v blízkosti lososích farem až hmotnosti 20 liber, tedy přibližně 9,1 kilogramu. To je na místní poměry obrovská ryba.
Radost z toho ale místní rybáři ani ochránci přírody kupodivu moc nemají. Velkých pstruhů se okolo farem pohybuje větší množství a vysvětlení se nabízí jediné. Ryby se takto rozhodně nevykrmily na přírodní potravě.
Za vším stojí konzumace komerčního krmiva, které propadává z chovných klecí do okolní vody.
Z jezerního pstruha granuláčem
Pstruzi obecní jsou přirozenou obsádkou skotských jezer a řek. Většina tamních ryb je ovšem výrazně menší než exempláře popisované v souvislosti s lososími farmami.
Chcete mít naše články na očích?
Přidat mezi preferované zdroje Google
Pstruzi se tady jednoduše adaptovali na snadno dostupný zdroj velmi výživné potravy. Místo sběru přirozené potravy se shromažďují pod klecemi a živí se granulemi, které lososi nestačí sežrat.
Tento jev se označuje jako cage-grazing, tedy využívání potravy unikající z chovných klecí. Pro ryby jde o snadno dostupný zdroj energie, který ale může zásadně změnit jejich potravní chování.
Podle odborníků by umělé vykrmování volně žijících pstruhů mohlo měnit jejich chování i roli v ekosystému. Pokud ryby získávají neobvykle velké množství potravy na jednom místě, mohou se změnit jejich potravní návyky, kondice i vztahy s dalšími druhy.
Pro rybáře je představa pstruha o hmotnosti přes devět kilogramů pochopitelně lákavá. Ochránci přírody a někteří rybáři ale mají strach, že to bude mít pro populaci pstruhů spíše negativní vliv.
Nedá se automaticky tvrdit, že velcí pstruzi představují ekologickou pohromu. Nikdo ale neví, jak se to na místní obsádce ryb projeví dlouhodobě.
Uměle vykrmované ryby obyčejně vykazují velmi odlišné chování od jedinců žijících běžným způsobem.
Spor o lososí farmy pokračuje
Případ zapadá do širší debaty o vlivu skotského lososího průmyslu na volně žijící ryby. Vedle unikajícího krmiva se dlouhodobě řeší také mořské vši, rybí odpad, úniky chovaných lososů a možné dopady na původní populace.
Provozovatelé farem odmítají obecná tvrzení o škodlivých dopadech svých farem. Firma uvedla, že její provozy podléhají environmentálním předpisům a průběžnému monitoringu.
Ulovili jste trofejního pstruha poblíž sádek?
V našich podmínkách se také pár historek o uniklých velkých pstruzích ze sádek traduje. Známý takto kolem roku 2000 ulovil duháka přes 70 cm v běžném MP revíru. Bylo to ale přímo pod rybochovným zařízením.
Některé trofejní úlovky na našich vodách mohou být starší generačky vypuštěné do revíru, které pak náhodný šťastný rybář uloví na udici.
Čtěte také:
Duhák se vychytá do 14 dnů: vědci potvrdili postřehy rybářů
Sibiřští rybáři se ho báli: obří tajmen prý trestal ty, kdo loví moc ryb
Krutá nemoc ohrožuje české pstruhy: vědci ji našli u 62 procent ryb
Do podběráku dostali dva velké jezerní siveny najednou: větší měl dvacet kilo
Buďte první kdo přidá komentář