Rybářská stráž naráží na problém: lovící neumí česky a neznají druhy ryb ani pravidla

Rostoucí počet rybářů z jiných zemích, kteří loví na našich revírech, je velice častým tématem posledních let.

Pytlačení se dopouští relativně malé procento. Většina z nich má rybářský lístek i povolenku.

Problémem spíše bývá dodržování všech pravidel, kterými je rybolov v ČR regulován.

Rybáři z Kolína na jejich FB stránce píšou, že cizinci lovící na jejich revírech mají často problém s naprostými základy. Rybářská stráž kvůli tomu zintenzivní kontrolní činnost.

Stejný zdroj podotýká že tito lovící zpravidla disponují povolenkou vydanou na území hlavního města. Na podobnou skutečnost přitom v minulosti jev upozorňovali porybní i z jiných regionů v okolí Prahy.

V diskuzích kvůli tomu panují pochyby o regulérnosti zkoušek, které musí zájemci o dlouhodobé rybářské lístky a povolenky podstoupit.

Na snímku v příspěvku na sociální síti Facebook můžeme spatřit například zápis druhu ryby v cizím jazyce, zbytečný zápis části názvu revíru do kolonky pro případné podrevíry nebo nedopsané váhy úlovku (to je ovšem notorický problém i tuzemských rybářů).

Dále zde figurují nesmyslné údaje o úlovku cejnů, údajně dohromady vážících 600 kilogramů, což by už bylo vážně dost přes 7 kg denní limit. Pokračuje to neproškrtanými řádky ukončených docházek bez úlovku a celý tento příběh končí příchodem RS a odebráním povolenky. Ze zápisu totiž vyplývá, že držitel lovil přívlačí a měl přitom nahozené další pruty, což legislativa nedovoluje.

Na řidičák zkouška s tlumočníkem, na rybářský lístek s kamarádem a s nápovědou??

V České republice je pro získání povolenky na úředně vyhlášené revíry nejprve nutné získat státní rybářský lístek, jehož vydání je zpravidla podmíněno zkoušku.

Před několika lety sice vznikla možnost získat krátkodobý rybářský lístek zcela bez zkoušek. Ten stojí 200 Kč a platí 30 dnů a zpravidla se k němu prodává drahá tzv. nečlenská povolenka.

Pro dlouhodobý lov se vyplatí vstoupit do řad členů ČRS nebo MRS a mít možnost lovit na dlouhodobé povolenky za členské ceny. Týká se to i zájemců z řad cizinců dlouhodobě žijících v ČR.

Každý takový člověk musí podstoupit zkoušky pro získání RL, kde se testuje orientace v základních předpisech, druzích ryb a dalších pravidlech.

V praxi se ukazuje, že ne každý, kdo zkoušku složil, tohle vše ovládá nebo je schopen si pravidla opětovně dohledat. Zkouška přitom sama o sobě není nijak extrémně těžká. Základní pravidla úměrně věku zvládají i děti v kroužcích.

Problémem spíše je to, že mnohde probíhají zkoušky dost benevolentně, což dává zároveň odpověď na otázku, jak složí zkoušky cizinec nevládnoucí českým jazykem.

Zprostředkovaných informací o tom mám relativně dost. Některé dokonce od samotných „cizinců“ s nimiž jsem mluvil u vody. (Pro úplnost podotýkám, že mám poněkud výhodu v podobě VŠ vzdělání v oboru východoevropských jazyků a dřívějších dlouhých pobytů v těchto končinách. Ne, že bych si proto u vody hned s každým povídal, někdy jsou ale zmínění cizinci sami dost komunikativní).

Zájemcům z řad cizinců prý často pomáhají právě jejich zkušenější krajané, kteří se u nás rybolovu věnují delší dobu.

Ti vystupují jako neoficiální tlumočníci, což zavdává další otázku, jak moc jsou zkoušky regulérní.

Pochybuji o tom, že když se nad papírem baví dva cizinci, dokáže organizátor vždy rozlišit jestli se překládá text otázky nebo už jde o instruktáž, co vyplnit.

Řešením by snad mohlo být jedině využití oficiálního a nestranného soudního tlumočníka. Ti jsou k dispozici téměř ve všech jazycích.

Jde o poměrně drahou službu, v tomto případě by ale náklady logicky nesla zkoušená osoba. Při úředních aktech, kterým zkouška na RL konaná rybářským svazem, ale z pověření Ministerstva Zemědělství je, jde o běžnou praxi.

Cizinci u nás takto například skládají zkoušky do autoškoly, kde by podobný benevolentní přístup znamenal velké riziko. Případné „cinknuté“ zkoušky pak končí až na lavici obžalovaných.

Samozřejmě, při rybaření nehrozí takové nebezpečí jako na silnici, nemůžeme se ale divit, že to u vody vypadá, jak to vypadá.

Jeden „cizinec“, mi osobně na můj dotaz řekl, že zkoušky v podstatě nedělal. Vyplnit test mu pomohl přímo zkoušející.

V kontextu stížností na pražské MO, vydávající povolenky ve velkém, je fér říct, že tady šlo o jednu menší středočeskou MO.

Jmenovat nebudu. Pořád jde o informaci z druhé ruky, kterou by šlo těžko důkazně podložit. Vzhledem ke kontaktům v této organizaci navíc předpokládám, že šlo spíš o iniciativu konkrétního člověka než o běžný přístup v rámci celé organizace.

K problematice znalosti jazyka je ovšem třeba dodat, že znalost češtiny není pro samotný rybolov podmínkou. To by se u nás nesměly konat žádné mezinárodní závody a nesměl by lovit žádný turista. Čeští rybáři také hojně navštěvují revíry v Norsku, Švédsku či Španělsku a jazyk neovládají a dokonce ani zkoušky neskládají.

Neznalost jazyka či zákonů a vyhlášek ale nikde neomlouvá, o čemž se někteří Češi také již citelně přesvědčili třeba právě v Norsku.

Cizinců, kteří se u nás věnují rybolovu je samozřejmě více než v minulosti. Kopíruje to vývoj mezinárodní situace s migrací. Přesná čísla ohledně státní příslušnosti členů svazu ale nejspíš nejsou k dispozici.

Můžeme se ovšem podívat na útržkovité informace z nedávné doby. Například při jedné z jarních kontrol na revírech ÚS města Prahy tvořili osoby zahraničního původu většinu kontrolovaných, na něž stráž u vody narazila.

Ze 187 kontrolovaných rybářů tvořili 123 cizinci, přičemž problémy měli zejména s dodržováním Bližších podmínek v podobě hájení bílé ryby či používání nebezpečných montáží v podobě více či méně šílených variant tzv. srkačky.

Například Severočeský ÚS dlouhodobě uvádí, že zahraniční osoby stojí zhruba ze jednou třetinou všech porušení pravidel na jejich revírech.

Do budoucna tak bude stále více důležitá intenzivní činnost RS, která podobné přestupky postihuje a předává do přestupkového řízení na ORP. V některých lokalitách může přestupky řešit také pokutou přímo na místě.

Možnost řešení navíc má i ČRS po svazové linii. Díky stanovám Svazu totiž lze problémovým členům povolenky odebrat za méně závažná porušení, zpravidla na několik měsíců. V závažných případech jim lze omezit možnost rybolovu na delší dobu, v extrémních případech je lze z řad ČRS vyloučit zcela.

Celkový počet rybářů v ČR se pohybuje kolem 300 tisíc, což znamená jediné: vysoký rybářský tlak, který se navíc koncentruje na ty větší a perspektivnější revíry. Vyžaduje to určitou regulaci pravidel, která je u nás historicky poměrně rozsáhlá.

Vždy bude určité procento rybářů, kteří si z těchto pravidel nic nedělají. Není to příliš populární názor ale právě častější kontroly RS jsou asi jediným nástrojem, jak zabránit drancování vod.

Čtěte také:

Cenové šílenství: výprodejový set hlásičů záběru a příposlechu za 1100 Kč

Může desetikilový kapr přetrhnout vlasec s nosností 5 kg? Odpověď vás možná překvapí

Konec šroubování hlásičů: magnetické vidličky Black Spot Magnet Stick

Odráží světlo a mají zvýšit úspěšnost záseků: sumcové háčky Vagner Livebait Go

Boilies pálivé jako peklo: pikantní nástraha pro opatrné kapry