Řeka Dyje prochází katastrofickými léty. Vodohospodáři a další instituce to pečlivě monitorují, sleduje se hladina kyslíku a výsledek je vždy podobný. Tuny mrtvých ryb od obce Bulhary až někam k Břeclavi.
Každý rok to samé. Vždy v létě a průběh je podobný, nástup veder, průnik sinic z přehrady do řeky a tuny mrtvých ryb.
Na vině jsou sinice, prvotní příčina jejich přemnožení je člověk a jeho činnost. Řeky nám již neničí průmysl, nýbrž lidská civilizace jako taková a její nadměrná produkce fosforu, který je začasté i přímým produktem našich domácností.
K jeho koncentraci dochází následně v přehradních nádržích a není to jen případ kaskády přehrad po Pálavou. Vyřešit problém s přísunem živin do této nádrže ale bude poměrně složité, neřkuli za současného stavu skoro nemožné. Skupina vědců a odborníků nyní ale rozjela debatu o velice radikálním návrhu.
Vypustit přehradu a obnovit řeku?
Největší pozornost získal příspěvek na FB profilu Kryštofa Chytrého, který působí na univerzitě v nedaleké Vídni. Jeho pozice je v podstatě jasná, hlavním zdrojem problémů je přehrada. Ve svém příspěvků uvádí hned několik argumentů týkající se biodiverzity a dalších ekologických témat.
Z hlediska rybářského je zajímavý například tento úryvek, který poukazuje na nevýhody přehradních nádržích. V případě nádrží pod Pálavou jsou navíc ještě zostřené tím, že jde o nížinné nádrže v klimaticky poměrně teplé oblasti.
Uchovávání vody v nádržích není optimální. Teplá a stále se ohřívající stojatá voda, která je navíc plná živin, je ideální líhní pro sinice. Ty plavou volně ve vodním sloupci a při silném větry se nahrnou ke hrázi. Jako každé jiné zelené organismy sinice sinice fotosyntetizují a tím vytvářejí kyslík, v noci ale naopak dýchají a kyslík spotřebovávají. Zároveň jsou mrtvé sinice výrazným zdrojem organického sedimentu, který se bakteriálně rozkládá za spotřeby velkého množství kyslíku. V důsledku toho z nádrží vytéká voda téměř bez kyslíku, což asi víte, co způsobuje.
Podle K. Chytrého ale není řešení tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vypustit Novomlýnské nádrže by podle něj byla obrovská změna, která si zaslouží důkladnou debatu. Sám ale tvrdí, že současný stav přináší víc problémů než výhod.
Za jeden z hlavních argumentů považuje hospodaření s vodou. Tvrdí, že velké mělké nádrže v létě ztrácejí obrovské množství vody výparem a mnohem větší přínos by měla voda zadržovaná v krajině nebo pod zemí. Připomíná také, že kvůli výstavbě nádrží zmizely rozsáhlé lužní lesy a mokřady, které podle něj dokázaly s vodou pracovat mnohem lépe.
Podobně se staví i k otázce mikroklimatu. Přestože nádrže své okolí mírně ochlazují, podle autora by stejnou službu, a ještě účinněji, odváděly původní lužní lesy. Kritizuje také kvalitu vody. Teplá stojatá voda podle něj vytváří ideální podmínky pro přemnožení sinic a následný nedostatek kyslíku, což může mít negativní dopad na život v řece pod nádržemi.
V textu se věnuje i ekonomice. Upozorňuje například na rozdílné podmínky rybářského hospodaření na jednotlivých nádržích a pokládá otázky kolem využívání prostřední nádrže soukromou společností. Zároveň připouští, že nádrže mají význam pro rekreaci, vodní sporty nebo rybaření, podle něj ale nelze říct, jestli by větší přínos nepřinesla obnova původní krajiny.
Připomíná také, že původní účel nádrží – zavlažování zemědělské půdy – už dnes není zdaleka tak důležitý jako dříve. Jedinou výjimkou je podle něj horní nádrž, která by mohla svůj význam pro závlahy ještě mít. Dalším problémem je podle autora postupné zanášení nádrží sedimentem, které bude s přibývajícími roky stále nákladnější řešit.
Celkově proto vyzývá k otevřené diskusi o tom, jestli Novomlýnské nádrže v dnešní podobě dávají smysl, nebo zda by bylo vhodné hledat jiné řešení.
Rybářské dilema: exkluzivní revír versus mrtvá řeka
Kaskáda tří přehrad pod Pálavou má v českém rybolovu pověst exkluzivních revírů. Samotný dolní tok Dyje je ale také považován za svého druhu rybářský ráj, který nyní doslova hyne. Přehrady, které na Dyji vznikali od sedmdesátých let si ale získaly pověst podobnou.
Rozlehlé a úživné vodní plochy začaly generovat obrovské množství ryb, často v pěkných průměrných velikostech. Pověstní jsou zdejší cejni a další druhy.
V pozornosti rybářů je ale nejvíc kapr obecný. Tato oblíbená cílová ryb a bez nadsázky hlavní lovný druh středoevropského prostoru má na Dyji 5, 6 i 7 velice pěkné přírůstky. Rekordní úlovky z posledních let navíc dávají znát, že obsádka zdejších kaprů skýtá mnoho překvapení.
Z tohoto hlediska jde o revír doslova exkluzivní a místo častých výprav a také rybářských závodů. Sám nevím jak se k tomu postavit. Je jasné, že jde o debatu probíhající jen na sítích a vzdát se jednoho z našich nejlepších, možná celoevropsky nejlepších revírů, by bylo těžké.
Na druhou stranu, jako rybáři nejsme vždy vyložení zastánci přehrad a jezů, zejména těch nově plánovaných. Pokud se na hospodaření a rybolov nedíváme jen optikou kapra a sumce, tak nám vychází, že čím méně staveb na řece, tím pro rybí obsádku lépe. Zejména, co se týče ryb lososovitých a reofilních.
V případě takových radikálních kroků jako zrušení přehradní nádrže ale budeme mít jako rybář přinejlepším jen poradní hlas, možná ani to ne.
Jaký je váš názor? V případě, že byste mohli rozhodnout, dáte přednost zachování přehrad nebo jejich vypuštění a vyřešení úhynů na Dyji?
Čtěte také:
Nutra Line patří k nejprodávanějším boilies. Nabízí vysokou účinnost za dostupnou cenu
Od vody rovnou za mříže: porybní a policisté kontrolovali revíry v Praze a okolí
205 cm výšky: nový bivak Nash Blockhouse pro náročné rybáře
Ministerstvo zemědělství k situaci na Dyji: situace se může dále zhoršovat
Spolehlivá raketa na zakrmování. Magnetické zámky a rychlé plnění
Buďte první kdo přidá komentář