Rovnou na tu otázku odpovím: může, ale máte obrovskou šanci, že se to nestane.
Když už, tak je na vině často jiný problém. Třeba např. překážka ve vodě o níž vám to ryba přerazí nebo jste až moc pohodář a nekontrolujete opotřebení.
Globálně ale vlasce utáhnou víc, než kolik se píše na špulce.
Zkušení rybáři tohle vše ví a nejspíš nemusí číst dál. Začátečníkům článek ale může pomoct odpovědět na základní otázku. Jak je možné, že tolik rybářů kupuje vlasce s nosností v rozmezí cca 5-12 kilo ale hodně z nich zároveň chytá klidně patnáctikilové kapry nebo i větší.
Pozor, nemám ani přinejmenším v úmyslu propagovat cílený lov velkých ryb na tenké vlasce. To je nesmysl a taky parametry vlasce nejsou jen o tom co unese, ale taky jde o to, aby se nepředřel o první šutr na dně.
Článek píšu o tom, že vlasec a jeho nosnost se nerovná hmotnosti ryby, kterou na něj můžete vytáhnout.
Chcete mít naše články na očích?
Přidat mezi preferované zdroje Google
Celá problematika má víc aspektů, zkusím to nějak shrnout. Zda vybrat silnější nebo slabší vlasec je ale nakonec stejně na vás. Co je silné a co slabé je navíc dost relativní a článků na toto téma je všude dost, nemá cenu psát další protože všechno má beztak nastudované AI a vychrlí odpověď hned.
Jen chci upozornit na to, že silnější vlasec není vždy nutnost. Má své výhody i nevýhody.
Silnější vlasec dává schopnost rybu otočit před překážkou. Nosnost vlasce a šance na zdolání ryb spolu souvisí, jsou tu ale i jiné faktory.
Na volné vodě bez překážek se zkrátka dají dělat zázraky na tenkém vlasci, zatímco v překážkách, na kamenech nebo v jiném „rizikovém“ prostředí vám nemusí stačit ani poctivá čtyřicítka.
Čistě technicky ale vlasec nebo i pletená šňůra zvládne daleko těžší ryby než ukazuje její nominální nosnost napsaná na špulce. Ty údaje navíc často jsou hodně teoretická.
Nosnost navíc reálně klesne po návázání uzlu a mimochodem, levné vlasce s nadprůměrnou nosností někdy výrobce šidí tím, že průměr je o trochu větší než se píše. Tohle ale asi není předmětem tohoto článku, stačí si pořídit mikrometr a zjistit reálné průměry.
Testování nosnosti už je ale trochu těžší. S reálnou schopností „utáhnout“ rybu ta hodnota navíc souvisí méně, než by se dalo čekat.
Skoro vždy máte dobrou šanci zdolat rybu, která je těžší než vlasec má unést.
Rybář by tomu ale měl jít naproti svými schopnostmi a přípravou, což znamená zvládnout zhruba tři věci. První je výběr vlasce dle jeho potřeb i s ohledem na podmínky revíru, techniky lovu a cílovou rybu.
Dále by měl umět navázat dobrý uzel. Každý uzel pevnost snižuje, proto je nutné vázat pečlivě jelikož špatně navázaný uzlík je na tom s pevností zpravidla hůře.
A v neposlední řadě si rybář musí správně naštelovat brzdu a mít trochu cit pro zdolávání.
Když se to sejde, tak vás ani náhodný trofejní úlovek nemusí moc překvapit.
Nosnost vlasce zkrátka neříká téměř nic o maximální velikosti ryby, kterou můžete zdolat. Udává pouze sílu, při které se daný materiál přetrhne.
Jinými slov, pokud výrobce uvádí, že monofilní vlasec vydrží 4,5 kilogramu, neznamená to, že na něm zdoláte maximálně kapra o váze něco přes čtyři kila.
Znamená to pouze to, že při postupném zatěžování v přímém tahu někde kolem této hodnoty dojde k přetržení vlákna.
Výrobci tento parametr nějak musí udávat a tohle skoro „laboratorní“ číslo má smysl právě pro orientaci během výběru vlasce.
Ve skutečné rybařině u vody naštěstí funguje úplně jinak. Akorát to výrobci nedokážou naměřit.
Ryba není pytel brambor a rybářské vybavení dokáže ledasco odpružit
Představte si, že přivážete na hák jeřábu a na druhý konec zavěsíte závaží. Jakmile se dostanete na hranici deklarované nosnosti, vlasec povolí. Většinou o něco dřív, jelikož uzel nosnost může snížit o nějaké procento, někdy byste se divili o kolik.
Jenže kapr nebo sumec ve vodě není zátěž na jeřábu. Ryba se pohybuje ve vodě, mění směr, zrychluje i zpomaluje.
Na její pohyb působí odpor vody, síla proudu a také je nadlehčována vodou.
Mezi ní a vlascem navíc existuje několik prvků, které její sílu výrazně tlumí.
Souboj s rybou nefunguje tak, že celá její váha visí na vlasci. Právě to by znamenalo, že například každý větší kapr vám to trhne hned po záseku.
Vždyť většina vlasců se nad hodnotu nosnosti kolem 10 kilo dostává až v průměru kolem 0,40 mm.
I při lovu trofejních kaprů se často používají vlasce o něco slabší, hmotnost lovených ryb nad dvacet kilogramů dnes přitom není výjimkou.
Šedesátku vlasec na kapry asi nikdo? nepoužívá, ani se takových vlasců moc neprodává a stejně by to na rekordní kapry nad třicet kilo nestačilo ani za boha. O sumcích nemluvě.
U monofilů se k nosnosti kolem 30 kilo dostáváme až v průměrech kolem 0,80, což se dá použít tak na sumce s multiplikátorem ale v normální rybařině asi končíme spíše na poloviční hodnotě průměrů vlasců.
Chytají se přitom ryby, jejichž hmotnost je nepoměrně vyšší. Jak je to možné? Právě díky fyzice při zdolávání ryby ponořené ve vodě a taky z velké části díky rybářskému náčiní, které hodně snese a utlumí dřív, než vlasec dojde na pokraj svojí pevnosti.
Předně je třeba říct, že jako hlavní tlumič často působí sám vlasec. Na rozdíl od pletenky má většina vlasců určitou průtažnost. Některý větší, jiné menší.
Lidově řečeno vlasec pruží. Čím víc vlasce mezi vámi a rybou, tím víc. Kritické fáze proto nastává u podběráku, kdy máte venku z prutu už třeba jen dva metry a pružení moc nefunguje.
Průtažnhost vlace například na hodnotě 10 procent působí tak, že na dvacet metrů se pří výpadu ryby může protáhnout teoreticky až o dva metry, čímž toho odpruží opravdu hodně. U podběráku, když máte dva metry vlasce čouhajícího z prutu, tak je to jen dvacet cm, reálně ale méně.
Navíc se zde projevuje vliv návazce, šokáče a dalších prvků jako je třeba i zátež, které zpravidla tlumení spíš zhoršují. Proto hodně ryb padá před podebráním.
Jinak vlasec ale tlumí výpady a vypruží veškeré dynamické rázy, čímž zpomaluje pohyby ryby dřív než tah přesáhne únosnou mez.
Jako tlumič funguje také prut. Svým ohýbáním a narovnáváním tlumí vznikající síly podobně jako vlasec. Je to tak další prvek, který chrání vlasec před přetržení.
Obojí navíc dokáže žehlit chyby rybáře. Při použití neprůtažných pletenek je prut zpravidla jediným tlumícím faktorem. Výhody neprůtažného vlákna během zdolávání mohou být spíše negativem a zdolávání klade větší nároky na šikovnost rybáře. Prut totiž nestihne utlumit vše, jeho vliv ale také zanedbat nelze.
Když ryba vyrazí do strany nebo udělá prudký únik, blank se ohne a část energie absorbuje. Kdyby místo prutu byla mezi rybou a vlascem dubová hůl, ztracených ryb by bylo nesrovnatelně více.
Dalším faktorem, který nám pomáhá je naviják, respektive jeho brzda. Ta má při lovu víc funkcí ale během zdolávání hlavně jednu. Povolit ve chvíli, kdy se napnutí vlasce nebo pletenky blíží do nebezpečné zóny.
Rybář ji musí jen správně nastavit, neboli utáhnout tak akorát aby držela, když je potřeba ale v kritické chvíli polevila a dala rybě možnost si vytáhnout vlasec z navijáku.
Tohle hraje roli hlavně když je ryba před podběrákem a úroveň tlumení vlasce je už hodně malá a prut se při snaze dělat dvě věci najednou může dostat do hodně nepříznivého úhlu, kdy nepruží tak, jak má. V takové chvíli dokáže byť malé proklouznutí brzdy ve správný moment zachránit situaci.
Kromě odporu a nadnášení vodou pak hraje prim i sám rybář. Kromě té neurčitě definovatelné zkušenosti je totiž důležitá i trpělivost, znalost překážek v okolí a nezbrklost. Když jde do tuhého tak změnou úhlu držení prutu dokážete utlumit výpady ryby přímo vy, tím, že nebudete stát jako tvrdé Y ale půjdete za rybou. Neskákejte ale do vody. Kapraři a sumcaři zpravidla jdou do člunu. Pokud ryba jede do strany tak můžete jít podél břehu.
V takovém případě to ale chce málo překážek a tolerantní kolegy rybáře kolem sebe.
Při některých způsobech rybolovu dochází i na aktivní běh, čímž se filozofie aktivního rybolovu naplní do puntíku. Znám to hlavně z muškaření, kde při lovu na jemné forpasy s malou muškou stačí jeden zapomenutý duhák nad 40 cm abyste v brodících kalhotách běželi řekou po kluzkých šutrech až někam, kde ryba jde zastavit.
Jak předejít přetržení
Přestože moderní vlasce zvládnou opravdu hodně, existuje několik pravidel, která pomáhají riziko utržení minimalizovat.
Prvním je nechat pracovat prut. Není dobré držet sestavu křečovitě a snažit se rybu přetlačit silou ve špatnou chvíli.
Druhým pravidlem je správně nastavená brzda. Ta by měla umožnit okamžité odvíjení vlasce při prudkém výpadu.
Třetí zásadou je udržovat stálý kontakt s rybou. Prověšený vlasec často vede k vypadnutí háčku nebo k tomu, že ryba získá kontrolu nad situací a může se dostat do překážek.
A konečně čtvrté pravidlo, s velkou silnou rybou nikam nespěchat.
Velký kapr nebo amur není cejn, který se po několika vteřinách vzdá. Neznamená to, že máte zdolávání protahovat ale silné ryby potřebují opatrnější přístup. Čím klidněji a trpělivěji zdoláváte, tím menší je pravděpodobnost chyby.
Pozor na nejslabší místo sestavy
Staré pravidlo říká, že řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek.
To platí i u rybářské sestavy. Nosnost určuje nejslabší článek, což může mnohdy být koncový návazec. V kaprařině to ovšem může být i kmen, zejména při lovu na odhoz, kdy se nepoužívá silný kmenový vlasec.
Je dobré kontrolovat návazce i vlasec dál od koncové sestavy, zda není opotřebený. Potenciální risk vzniká na poškozeném místě po kontaktu s mušlemi, kamením nebo váznoucí překážkou.
Právě proto je důležité pravidelně kontrolovat poslední metry vlasce. Vláčkaři by si měli dát pozor na poslední metry pletenky, která je k mechanickému poškození náchylnější.
Drahé pletenky vynikajících parametrů jsou sice kluzké jako úhoř ale ostré šutry jsou ostré šutry. Pokud je povrch odřený nebo drsný či roztřepený, vyplatí se poškozenou část odstřihnout.
Stejně tak je dobré nepoužívat staré návazce, kde nemáte jistotu, že například uzel již není „nakopnutý“ a poškozený. Pokud praskne vlasec během běžného zdolávání, tak je problém dost často v uzlu nebo nějakém poškozeném místě.
Výměna vlasce je nutné po nějakém čase i bez viditelného poškození. Čím víc času na rybách tím častěji. Kdo chodí každý den, tak klidně během sezony. Ostatní stačí jednou za sezonu ale při menší frekvenci docházek vydrží vlasec třeba sezony dvě.
Silný vlasec není vždy řešení
Zatímco pro lov v překážkách ale i třeba na ostrém říčním dně je lepší mít silnější vlasec než třeba na rybníku bez vázek a překážek, není to univerzální pravidlo pro nákup.
Pokud se podíváme na kapraře, tak ti volí vlasce zhruba od 0,25 až do cca 0,40 mm. Slabší vlasce pod třicet umožní dlouhé náhozy ale jejich použití na komplikovaných vodách s překážkami nebo kamenitých či mušlových polí je dost riskantní.
Tlusté vlasce zase nevyhovují pro extrémně dlouhé hody, zato ale nabízejí dost síly a odolnosti. Existují i revíry, kde je takto silný vlasec předepsán.
Rybář ale musí volit parametry vlasce s ohledem právě na podmínky na místě. V sumcařině snad žádný tlak na použití jiných než silných vlasců a šňůr není.
Jiná situace je v dalších technikách lovu, kde slabší vlasec nebo návazec může výrazně zvýšit šanci na záběr. Například běžné ryby včetně kaprů do 60 cm není velký problém zdolat i s 0,12 mm vlascem, jehož nosnost je nominálně relativně nízká.
V některých případech ale na takové vlasce zdolávají rybáři i trofejní kusy, které nosnost překračují minimálně. Náhodné úlovky nelze vyloučit.
Časté jsou i úlovky menších sumců na Ul přívlač. Tenké vlasce nebo pletenky také zvládají relativně dost. Snad jen u těch nejtenčích pod 0,08 mm už moc silové rezervy nemáte.
Deklarovaná nosnost patří mezi důležité parametry rybářských materiálů, rozhodně by však neměla být jediným kritériem při výběru.
Mnohem větší roli často hraje kvalita vlasce, jeho odolnost proti oděru, průtažnost a spolehlivost v uzlu. Bohužel, jsou i vlasce jejichž pevnost v uzlu klesá naprosto drasticky.
A především je dobré si zapamatovat jednu věc. Když na cívce uvidíte údaj 5 kilogramů, neznamená to, že můžete chytat pouze ryby do pěti kilogramů. Ve skutečnosti můžete při správné technice, dobře nastavené brzdě a kvalitní sestavě bezpečně zdolat i několikanásobně těžší trofejní rybu.
Platí to prakticky ve všech technikách lovu. Jako začátečník si ohledně průměru můžete nechat poradit od zkušenějších. Pro každou techniku lovu a revíry to může být trochu jinak.
Co platí do začátku nejlépe, je rada naučit se například podle videí vázat pěkné a pevné uzly. Klid a cit při zdolávání pak už získáte praxí u vody.
Čtěte také:
Jakou barvu vlasce na kapry zvolit?
Pryč se starým vlascem: odvíječ na vlasce a sada dvou velkých cívek UV monofilu v akci
Jak a podle čeho vybírat nový vlasec nejen na kaprové navijáky
Buďte první kdo přidá komentář