Vodáci ničí ryby v Jizeře? Vědci mají po dvou letech jasnou odpověď

Český ráj táhne turisty po dlouhá desetiletí. Atraktivní pro vodáky je také řeka Jizera, čehož si jako rybáři nemůžeme nevšimnout.

Zejména letní dny jsou obecně na vodácky oblíbených řekách v podstatě marné, snad kromě brzkého rána. Lepší to bývá koncem sezony.

Ale ne vždy. Pamatuji si jednou jak jsem v polovině října vyrazil s mušákem na Malou Skálu. Byl klidný podzimní den, řeka líně tekla a v tůních pode mnou jsem už v dálce viděl siluety dvou dalších muškařů.

Vlezl jsem do broďáků a za čtvrthodinu jsem už měl na prutě prvního jizerského duháka. První ryba byla zároveň poslední.

Najednou se přiblížila skupinka žlutých plastových lodí. „Počkám až přejedou.“ Řekl jsem si v duchu. Jenže chyba lávky.

Byla to třída německých puberťáků, která asi využila nižších mimosezonních cen a udělala si školní výlet na vodu.

S pádlem v ruce jim to zrovna nešlo. Pluli ještě pomaleji než líná řeka tekla, polovina z nich se na lodích točila do kola a vázla na kamenitých mělčinách.

Padesát minut jsem mohl odpočívat na louce než se přehnali dál, kde zas překazili rybaření těm dvěma co chytali níž po proudu. Po průjezdu této karavany jsem ale už nic nechytil.

Mám celkem pochopení pro romantiku putování po řekách ale tohle je samozřejmě už spíš byznys pro půjčovny než sport. Proto sem v létě raději jedu na túru po skalních zákoutích než na ryby. V říjnu jsem to nečekal a měl jsem na ryby vyhrazené asi jen dvě a půl hodiny, z čehož nakonec pro chytání zbyla chvilka a aspoň jeden duhoň.

Samozřejmě chápu, že řeka není jen pro nás ale zrovna vůči vodákům jsme dost v defenzivě a většina by nás nejradši neviděla vůbec. Stačí vidět některé jejich obličeje, když je v řece třeba dvacet rybářů na závodech.

Jich jsou stovky, někde možná tisíce a klid není ani v časech, kdy člověk čeká liduprázdno. Však taky v Malé Skále ten běžný pracovní říjnový den nebyla ani noha, kromě téhle grupy.

Vědci zkoumali vliv vodáků na vranku obecnou

Co dělá masové vodáctví s rybami? Na to se podívala AOPK ve spolupráci s odborníky z Akademie věd. Zaměřili se konkrétně na vranku obecnou, která je ohroženým rybím druhem.

Podle jejich poznatků aktuálně nepředstavuje vodácká turistika zásadní hrozbu pro populaci chráněné vranky obecné. Odborníci ale upozorňují, že při výrazně nižším stavu vody je potřeba zvýšené opatrnosti, protože právě tehdy může docházet k situacím, které rybám škodí.

Vyplývá to ze studie, kterou připravil Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd České republiky na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Výzkum se zaměřil na dopady rekreačního splouvání na vranku obecnou v chráněné krajinné oblasti Český ráj, konkrétně v evropsky významné lokalitě Průlom Jizery.

Vědci sledovali situaci během dvou sezón v letech 2023 a 2024. Porovnávali především dva úseky řeky. Prvním byla velmi frekventovaná část Jizery u obce Rakousy, kterou během léta splují tisíce lodí.

Druhou byla kontrolní lokalita u nedalekého Splzova, kde je vodácký provoz minimální. Výzkum se soustředil na letní měsíce, kdy je řeka vodáky využívána nejvíce.

Vranka obecná je malá nenápadná ryba žijící při dně v proudných úsecích potoků a řek. Vyžaduje chladnou, čistou a dobře okysličenou vodu.

K úkrytu i rozmnožování využívá mezery mezi kameny na dně toku. V minulosti byla v českých vodách poměrně běžná, ale v mnoha tocích postupně vymizela kvůli znečištění nebo úpravám říčních koryt. Dnes proto patří mezi celostátně ohrožené druhy a je zákonem chráněná.

Aby vědci zjistili, jak se vranky v řece skutečně chovají, označili vybrané jedince malými čipy. Pohyb ryb pak sledovali pomocí mobilní antény a několika stacionárních antén umístěných přímo v řece.

Součástí výzkumu bylo také monitorování vodáckého provozu prostřednictvím časosběrných kamer a vytipování rizikových míst v řece. Šlo především o mělké štěrkové a kamenité lavice, kde lodě často drhnou o dno a posádky musí vystupovat a čluny přetahovat.

Data potvrdila, že úsek Jizery u Rakous je vodácky opravdu velmi vytížený. Během sezóny zde projedou tisíce lodí, zatímco Splzov zůstává relativně klidnou lokalitou.

Přesto analýza rybích populací nepřinesla žádný důkaz, že by intenzivní splouvání mělo na vranky negativní dopad. Podíl vranky obecné na celkových úlovcích se během letních měsíců v obou lokalitách zvyšoval podobným tempem a vývoj byl prakticky totožný.

Odborníci také zjistili, že velikost ryb je v obou úsecích srovnatelná, pouze ve Splzově se místy objevovalo o něco více větších jedinců.

Druhové složení rybího společenstva bylo velmi podobné. Dominovaly právě vranka obecná, mřenka mramorovaná a střevle potoční. Některé vzácnější druhy se objevovaly jen lokálně, například mihule potoční byla během sledovaného období zaznamenána pouze v Rakousech.

Z telemetrických dat navíc vyplynulo, že většina sledovaných vranek zůstává dlouhodobě v relativně malém prostoru a mezi jednotlivými úseky řeky výrazně nemigruje.

Celkové odhady naznačují, že v obou sledovaných lokalitách žijí řádově tisíce dospělých jedinců a populace se jeví jako stabilní.

Podle odborníků to ale neznamená, že by vodáci neměli být opatrní. Problém může nastat zejména v obdobích nízkých průtoků.

Tehdy roste počet situací, kdy posádky musejí z lodí vystupovat, brodit se řekou a čluny přetahovat přes mělčiny. Právě mělké kamenité proudy přitom představují typické prostředí, kde vranky žijí.

Takové zásahy mohou vést k mechanickému poškození ryb nebo k narušení jejich úkrytů mezi kameny. Agentura ochrany přírody a krajiny proto plánuje v obdobích nízké vody více informovat návštěvníky o tom, jak se v těchto úsecích chovat šetrněji, aby byla příroda Českého ráje zachována i do budoucna.

Vrankám mohou uškodit také vodní elektrárny

Vodáctví v takové podobě v jaké probíhá na turisticky nejoblíbenějších řekách samozřejmě u rybářů i ochránců přírody vyvolává hrůzu a děs.

Co se týče vranek, mám pár osobních zkušeností spíše se škodami způsobenými MVE. Respektive spíš jejich provozovateli, kteří občas z nějakého důvodu nárazově pustí do koryta více vody.

Vyplavené vranky uvíznou mezi kameny a pokud nejde okolo zrovna náhodou rybář nebo jiná dobrá duše, která je vysbírá a přenese do vody, tak nejspíš uhynou.

Osobně když se podívám na některé řeky a vidím samé jezy, elektrárny, vodácký průmysl (proti vodáctví nemám nic, proti tomuhle ale trochu ano), zajisté zcela legální plovoucí bary, bagry z povodí a kormorány s vydrami, tak si říkám, že je to celkem úspěch, když tam plave nějaká jiná ryba než včera vysazený duhák.

Zdroj: AOPK, foto Wiki Commons a vlastní archiv

Čtěte také:

5 hřebíků do rakve českých pstruhů

Antidepresiva se ukládají v tělech ryb, zjistili vědci u českých pstruhů

Revír Vltava 7 láká celoroční přívlačí: dříve sem vysazovali pstruhy i hlavatky

Ultralehký mikrowobler nejen na pstruhy: Stream Micro s jednoháčkem bez protihrotu