Tuhá zima umí být pro rybáře krutá. Voda se schovala pod ledem, pruty zůstávají opřené v koutě a čas se vleče pomaleji než voda pod ledem.
Je zde možnost jít lovit na dírky, ne každý ale holduje pobytu na ledě. Zima a ryby prostě nejdou každému pod vousy, což se mění s tím, jak rybář stárne. Pro mne v tomhle věku už přijde ten pravý čas až led odejde, roztají poslední zbytky sněhu a ve vzduchu ucítím první závan teplého jarního vánku.
Nic z toho se zatím neblíží ani v jemných náznacích. Paní zima po letech vzala spravedlnost do svých rukou a vrací se nám zimy, jaké pamatuji z dob svého mládí. Zvykám si na tento návrat těžko, přiznám.
Do toho nám řeky vyžírá kormorán a jiní predátoři, kterým to nemám za zlé. Zvířata následují instinkt, nerovnováha v přírodě je čistě vina druhu dvounohého.
Celkově je nejčko taková plonková doba, jak říká náš soused, když zrovna nemá co na práci.
Přesto je zima období, které nemusí být ztracené. Naopak, právě zima dává rybářům prostor dělat věci, na které během sezony není čas, a přitom zůstat myšlenkami i rukama u vody. Platí to tím víc, čím jste aktivnější rybář v sezoně protože mezi jednotlivými vycházkami a výpravami je zase času až moc málo a řeší se hlavně neodkladné záležitosti.
Jednou z nejpřirozenějších zimních činností je údržba a příprava výbavy. Během roku se toho na prutech, navijácích a drobnostech nasbírá víc, než si člověk uvědomuje. Šňůry a vlasce jsou odřené, navijáky a pruty kolem rukojetí jsou zaprasené nečistotami.
Zima je ideální čas všechno v klidu projít a zkontrolovat. Převinout vlasce, vyčistit navijáky, odvážnější si mohou dokonce namazat pohyblivé části uvnitř, pokud jste manuálně zruční a navijáky už nejsou v záruce.
Je to taky čas na přípravu. Vázání návazců u stolu s hrnkem čaje má zvláštní kouzlo. Člověk má čas přemýšlet nad detaily, experimentovat s délkou, materiálem nebo uzly a představovat si, jak přesně tenhle konkrétní návazec jednou leží na dně. Někdo vaří boilies a mnoho z nás touto dobou lije olovo. Je sice po třech králích ale tady se nelije kvůli vánočním obyčejům ale pro přípravu montáží a zátěží na další rok, na což je akorát ten pravý čas.
Muškaři aktuálně okupují minimálně jeden kout domácnosti svými nitěmi, peříčky, dubbingem a další haraburdím, které někdy připomíná starý svět pestrých husarských uniforem. Zkrátka zimní přípravy jedou naplno.
S tím souvisí i studium nových technik a postupů. V sezoně rybář často jede ve vyjetých kolejích. Funguje to, tak proč měnit svoje zvyky. Heslo, že nemá cenu hrabat se v něčem, co plní svůj účel, nevznikla náhodou.
Zima ale přeje přemýšlení. Čtení článků, sledování videí, porovnávání přístupů rybářů z jiných revírů nebo zemí. Někdo se ponoří do detailů ohledně krmení, jiný proniká do tajů práce s echolotem, další řeší chování ryb v chladné vodě.
Najednou se otevře prostor zpochybnit vlastní rutinu a připravit se na jaro s novými nápady. Nejde o slepé přebírání trendů, spíš o hledání inspirace, kterou si každý přetaví po svém.
Velkým zimním tématem je plánování. Nejen konkrétních výprav, ale celé sezony. Které revíry letos dostanou přednost, kam se člověk vrátí a kam se naopak podívá poprvé. Studování map, leteckých snímků, starých poznámek z vycházek a reportů od ostatních.
U řek to může znamenat sledování historických průtoků, u stojáků zase vzpomínání, kde se ryby držely v různých obdobích. Někteří rybáři si v zimě vedou rybářský deník zpětně, doplňují poznámky k minulému roku a hledají souvislosti, které jim v sezoně unikly. Na internetu, sociálních sítích je toho plno. Je to trochu detektivní práce, ale často přinese překvapivé závěry.
Zima je také ideální čas na výrobu vlastních nástrah a návnad. Vaření boilies, míchání method mixů nebo experimentování s partiklů v kuchyni je kapitola sama pro sebe. Když venku mrzne a na oknech se dělají květy, vůně koření, rybí moučky nebo sladkých esencí působí skoro až surrealisticky. Člověk má klid zkoušet nové recepty, zapisovat poměry jednotlivých složek, ladit strukturu a rozpustnost. Navíc je to činnost, která spojuje rybaření s určitou formou řemesla. Výsledkem není jen hotová nástraha, ale i pocit, že si rybář vytvořil něco vlastního, čemu věří.
Pro mnoho rybářů je zima obdobím psaní. Ať už jde o krátké poznámky, delší články, nebo jen vzpomínky do šuplíku. Když chybí čerstvé zážitky od vody, o to víc se vynořují ty staré. První velký úlovek, nezdařená výprava, zvláštní setkání u řeky. Psát o rybaření neznamená nutně publikovat. Stačí si utřídit myšlenky, vrátit se k pocitům, které voda přináší. Mnozí rybáři zjistí, že jim to pomáhá vnímat rybolov jinak, hlouběji než jen jako honbu za úlovky.
Zimní období láká i k návštěvám rybářských výstav, besed a přednášek. To je čas, kdy se komunita schází mimo břehy revírů. Za chvíli tu bude jarní rybářský veletrh, který se už stal tradicí.
Těšit se můžeme na setkání se známými tvářemi, debaty o tom, co fungovalo a co ne. I obyčejné povídání u stánku s kávou v ruce může přinést inspiraci nebo nový pohled. Navíc je to připomínka, že rybaření není jen individuální záležitost, ale i sdílená vášeň.
Občas to tady končí bitkou, ale to k tomu taky patří. Dřív se chlapi prali po hospodách každý večer.
Kdo má možnost, může zimu využít k nenápadnému pozorování vody. Ne vždy je potřeba prut. Procházky kolem revírů, sledování stop ve sněhu, pozorování ptáků nebo proudění vody pod ledem. V zimě je krajina čitelnější, méně rušivých vlivů, všechno je tak nějak syrovější. Pozorný rybář si všímá míst, kde led taje dřív, kde je cítit proud, kde se drží život. Tyto informace se uloží a na jaře se nečekaně hodí.
Nelze opomenout ani fyzickou a psychickou přípravu. Rybaření, zvlášť to aktivní, něco stojí. Dlouhé pochody k vodě, manipulace s výbavou či probdělé noci dávají některým rybářům pěkně zabrat. Zima je vhodná k tomu dát tělu základ. Nemusí jít o žádné extrémy. Stačí pravidelný pohyb, posílení zad a nohou, trochu kondice. Zároveň je to čas zpomalit, nadechnout se a nechat rybaření znovu dozrát v hlavě. Paradoxně právě pauza často způsobí, že se na první výpravu člověk těší víc než kdy jindy.
A pak je tu ještě jedna důležitá rovina. Zima učí trpělivosti. Připomíná, že rybaření není samozřejmost, ale dar, který má své cykly. Když pruty mlčí a voda spí, rybář má možnost uvědomit si, proč ho to celé vlastně baví. Ne kvůli počtu záběrů, ale kvůli času strávenému v přírodě, přemýšlení, tichu. Tuhá zima tak nemusí být obdobím prázdna, ale naopak klidným nadechnutím před dalším rokem u vody. A až led povolí a první ryba roku se stane skutečností, všechno to zimní čekání dostane najednou smysl.
Čtěte také:
Rybí krmiva – tipy na produkty od rybáře pro rybáře
Špičkový finesse prut pro candáty a okouny: W10 Finesse Shad
Nové boilies Fencl Tropic Krill: sladké tropy a krill v jedné výrazné nástraze
Jak je to s nonstop rybolovem v roce 2026? Méně revírů a důraz na invazní druhy
Selain itu, keseimbangan antara link Dofollow yang memberikan kekuatan peringkat dan link Nofollow yang memberikan trafik serta sinyal kepercayaan juga harus dikelola dengan bijak.