Snahy o revitalizaci toků a odstranění migračních překážek mají smysl. Potvrdilo se to letos v Anglii. Revitalizací krátkého úseku řeky zde před několika lety došlo ke zpřístupnění téměř 30 kilometrů toku, kam se ryby migrující proti proudu nemohly dříve dostat.
Poprvé po více než sto letech se tak v horních úsecích řeky Ecclesbourne objevil losos atlantský. Ještě před několika lety by to znělo jako ekologická fantasmagorie.
Je to ale výsledek cílené a dlouhodobé snahy vrátit řece její přirozený charakter a otevřít jí cestu pro návrat druhů, jež z ní v průběhu industrializace prakticky zmizely.
Mladí lososi se objevili u obce Turnditch v hrabství Derbyshire. Právě zde byl dokončen projekt, který navrátil zhruba čtyřsetmetrový úsek řeky do původního, meandrujícího koryta a tím zpřístupnil více než osmadvacet kilometrů řeky a jejích přítoků pro migraci ryb.
Ecclesbourne byla v osmnáctém století uměle narovnána a přesměrována kvůli pohonu mlýnů, čímž přišla o pravidelné lososí tahy a došlo také k rozdělení řeky, které ovlivnilo i ostatní druhy.
Součástí revitalizačního projektu bylo vybudování nového říčního ramene, které obchází poslední dochovaný jez na řece mezi Wirksworthem a soutokem s Derwentem u Duffieldu. Právě tento jez byl po desítky let nepřekonatelnou bariérou pro tažné ryby. Jeho obejití znamenalo nejen symbolický, ale i velmi praktický návrat řeky do průchodné podoby.
Více než padesát lososů během letošního léta
Nezávislý průzkum provedený v srpnu 2025 zaznamenal v Ecclesbourne 52 lososů. O dva roky dříve jich zde bylo pouhých třináct. Ještě důležitější než samotný nárůst počtu je skutečnost, že lososi byli nově zjištěni i v nejvýše položených částech toku, kam se dříve vůbec neměli šanci dostat.
Nález mladých ryb je přímým důkazem toho, že dospělí lososi zvládli celou cestu proti proudu a v řece úspěšně vytřeli.
Cílem revitalizace toku bylo nejen zlepšení prostupnosti ale také obnova přirozených říčních procesů, větší rozmanitost proudění a vznik vhodných stanovišť pro ryby, bezobratlé i další vodní organismy.
Výsledkem je podle odborníků zdravější a lépe propojený ekosystém, který má šanci dlouhodobě fungovat bez neustálých technických zásahů.
Revitalizace pomohla i lipanům, úhořům a mihulím
Z návratu lososa netěží jen tento ikonický druh, který je pro britské rybáře tím nejcennějším. Nově otevřený tok využívají i další ryby, včetně úhoře říčního, který je celosvětově veden jako kriticky ohrožený, nebo lipana, pstruha, mihule, hrouzka, sekavce či vranky. Řeka se tak postupně vrací ke své původní druhové pestrosti.
Podle zástupců ekologických organizací přichází tento úspěch v době, kdy losos atlantský v Anglii čelí existenční krizi způsobené kombinací klimatické změny, znečištění a migrační neprůchodnosti toků.
V České republice je migrační neprostupnost toků kolosální problém
Industrializace a úpravy toků se citelně podepsaly také na českých tocích. Losos atlantský má na našem území šanci dosáhnout jen do oblastí v severních Čechách, dál už je na Labi a jeho přítocích takové množství překážek, že jeho migrace dál je v podstatě nereálná.
V minulosti byl přitom losos nebo jeseter běžnou labskou rybou. Jeho nejvýznamnější trdliště bylo až na Otavě v Pošumaví či na Orlici.
Poslední hřebíkem do rakve tahu lososů se stala stavba velkých jezů na Labi, jejichž překonání je pro tažné ryby problematické.
Právě Labe je příkladem toku, který byl v podstatě přetvořen na kanál. Od Střekova do Jaroměře je to vlastně soustava nadjezí.
Vliv jezů je na českém Labi vidět nejlépe, když na některém z jezů dojde ke snížení hladiny, což se před několika lety odehrálo plánovaně pod Nymburkem a neplánovaně nedávno v Beřkovicích.
Labe bylo také výrazně narovnáno, čímž jsme ztratili desítky kilometrů toku. Problémy českých toků jsou ale citelné i na horních úsecích, kde máme poměrně velkou hustotu jezů a MVE, jejichž provoz a dodržování například minimálních průtoků není příliš hlídané.
Ačkoliv dílčí revitalizace toků probíhají také na našem území, jako například na Vltavě pod Mělníkem, tak rozsáhlejší budování přechodů pro ryby nebo dokonce odstraňování některých jezů, jak se to děje v zahraniční, asi zatím není bohužel na pořadu dne.
Není divu, když stížnosti na nepravosti v provozu MVE či na nešetrné zásahy do toků nepodává často rybářský svaz ale jiná zájmová sdružení, mnohdy jsou v tomto aktivnější i vodáci.
Problém tak u nás nabývá daleko dramatičtějších rozměrů. Už nejde jen o návrat lososa ale o populace pstruhů, lipanů a dokonce i reofilních druhů ryb jako dříve velice hojná parma ale i jelec, což jsou druhy, kterým ubývání proudných míst a nemožnost migrace brání v rozmnožování.
Dříve hojné populace druhů, kterých si naši předkové ani příliš nevšímali, jsou tak na některých místech zcela pryč a nebo se udržují jen díky péči rybářů.
Zdroj: Derbyshire Wildlife Trust, The Wild Trout Trust
Čtěte také:
Krumlovští rybáři v šoku: bagruje se potok plný chráněných ryb, záchranu jim neumožnili
Lipno zelené jako hrachovka: masivní výstavba ničí kvalitu vody i přírodu
Lipani a raci zůstali suchu: na Otavě netekla voda pod jezem
Buďte první kdo přidá komentář